Jedna z největších modernizačních zakázek české armády nabírá zpoždění. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) potvrdil, že prvních deset pásových bojových vozidel pěchoty CV90, která měla armáda převzít ještě letos pro vojskové zkoušky, dorazí až v roce 2027. Kontrakt za 59,7 miliardy korun zahrnuje 246 vozidel, která mají nahradit zastaralá BVP-2 sovětské konstrukce. Ministerstvo zatím nezveřejnilo konkrétní příčiny odkladu ani jeho možné smluvní důsledky. Zpoždění proto otevírá otázku, jak stát kontroluje plnění jedné z nejdražších armádních zakázek a zda dokáže zajistit modernizaci pozemních sil v plánovaných termínech.
Česká republika uzavřela smlouvu na pořízení vozidel CV90 se švédskou společností BAE Systems Hägglunds v květnu 2023. Dodávky mají zahrnovat sedm variant bojových, velitelských, průzkumných a podpůrných vozidel. Prvních deset kusů mělo být předáno v roce 2026 pro vojskové zkoušky. Zůna však po jednání sněmovního výboru pro obranu oznámil, že armáda vozidla obdrží až v následujícím roce. České televizi následně upřesnil, že podle posledních informací očekává dodávku na jaře 2027.
Výrobce přitom potvrdil dokončení prvních pěti vozidel. Jeho představitel Ola Thorén připustil problémy související s náročnými podmínkami evropského obranného průmyslu, konkrétní důvody zpoždění však nezveřejnil. Ministerstvo obrany uvedlo, že nyní probíhají podnikové zkoušky. Jejich výsledky a případný dopad na harmonogram má příští týden posoudit společný česko-švédský řídicí výbor.
Dokončení výroby přitom ještě neznamená převzetí techniky armádou. Vozidla musí splnit technické požadavky, projít zkouškami a následně být začleněna do výcviku. Každý odklad může ovlivnit přípravu posádek, servisního zázemí a dalších navazujících činností.
Zakázka za 60 miliard vyžaduje kontrolu smluvních závazků
Hodnota kontraktu činí 59,7 miliardy korun včetně DPH. Součástí projektu je také výcvik, příslušenství, logistická podpora a zapojení českého obranného průmyslu. Ministerstvo při podpisu smlouvy deklarovalo jeho nejméně čtyřicetiprocentní podíl. Zásadní otázkou nyní je, zda posunutí dodávky představuje porušení smluvních termínů, nebo zda harmonogram umožňuje jejich změnu. Ministerstvo dosud neupřesnilo, zda přicházejí v úvahu smluvní sankce, jaké platby již byly uskutečněny a zda odklad může vyvolat další náklady.
Samotné zpoždění prvních vozidel ještě neprokazuje porušení smlouvy ani neznamená automatické prodražení celé zakázky. U kontraktu takového rozsahu je však nezbytné zveřejnit, jaké závazné termíny byly sjednány, kdo odpovídá za jejich dodržení a jaké nástroje má stát k dispozici při jejich nesplnění. Důležitý je rovněž průmyslový rozměr projektu. Významná část výroby má probíhat v České republice, především za účasti státního podniku VOP CZ a dalších domácích společností. Odklad úvodních dodávek proto vyvolává otázku, zda nebude ovlivněn také přenos výroby, technologií a plnění zakázek českými podniky.
Ministerstvo by mělo současně vyčíslit případné dodatečné náklady spojené s delším provozem stávajících BVP-2. Starší technika vyžaduje údržbu, opravy a dostupnost náhradních dílů. Prodloužení jejího provozu může znamenat další výdaje, jejichž výši zatím nelze určit.
Modernizace armády závisí na skutečných dodávkách
CV90 představují základ budoucí výzbroje českých mechanizovaných jednotek. Společně s moderními tanky mají tvořit klíčovou součást těžké brigády, jejíž vybudování patří mezi významné české závazky vůči NATO. Původní plány počítaly s připraveností těžké brigády již v roce 2026. Podle aktuálních odhadů armády se však její plná připravenost posouvá na začátek třicátých let. Tento posun nelze přičítat pouze vozidlům CV90. Modernizace zahrnuje také další výzbroj, infrastrukturu, logistiku a výcvik personálu.
Zpoždění však připomíná podstatný problém rozsáhlých armádních investic. Podpis smlouvy ani dokončení výroby ještě neznamenají zvýšení bojových schopností. Rozhodující je až převzetí techniky, její zavedení do výzbroje a schopnost jednotek ji skutečně používat. Ministerstvo obrany proto musí sledovat nejen finanční čerpání zakázky, ale také návaznost jednotlivých dodávek na výcvik a připravenost armády. Pokud se zpoždění prvních vozidel promítne do dalších etap projektu, mohou být důsledky podstatně širší než samotný několikaměsíční odklad.
Zakázka za téměř 60 miliard korun vyžaduje jasnou odpovědnost za termíny, náklady a výsledky. Po jednání společného řídicího výboru by proto ministerstvo mělo zveřejnit příčiny zpoždění, aktualizovaný harmonogram a případné smluvní důsledky. Veřejnost má právo vědět nejen to, kolik stát za modernizaci armády zaplatí, ale především kdy za tyto peníze získá skutečně použitelnou techniku.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: czdefence)
Zdroje: 1. Ministerstvo obrany – Bojová vozidla pěchoty CV90; 2. Ministerstvo obrany – Otázky a odpovědi k projektu CV90; 3. ČTK – Zůna potvrdil zpoždění dodávky prvních vozidel CV90; 4. ČT24 – Armáda obdrží první obrněnce CV90 až v první polovině roku 2027
