Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„Vznikalo to postupně, od inspirace masových shromáždění, ale v létě koncem srpna 1938 to skutečně nabývá povahu organizovaného vystupování členů Sudetendeutsche Partei, původně vystupující od roku 1933 jako Sudetendeutsche Heimatsfront jako vlastenecká fronta, ale později jako politická strana, ale v tom létě 1938 je to už organizovaná politická ozbrojená síla, která měla vyvolávat nepokoje v československém pohraničí, případně i někde jinde.
Intenzita těch virválů, které skutečně připomínaly akce SS a SA z konce 20.let proti komunistům v Německu a sociálním demokratům v Německu, měla různou intenzitu v různých krajích. Jinak to vypadalo v původním Sudetenlandu na Severní Moravě a pak samozřejmě v areálu Deutschböhmen a jiné to zase bylo, myslím prostor od Karlových Varů až někam po Liberec, Svitavy, s centrem v Ústí a jiné to bylo na Šumavě, v Böhmerwaldgau a nebo v areálu Deutschsüdmähren, kde se tříštil ještě ten sentiment vůči Rakousku a rakušáctví a Německu a velkoněmectví?“ říká v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.
V poslední době vzpomínáme na útisk Němců při odsunu v roce 1945, aůe málo se připomínají oběti československých četníků, financů..
„Pravdou ovšem je, že už v srpnu SdP dostala vojenskou podporu a vojenskou organizaci, ti lidé byli vyzbrojováni zbraněmi a měli právo azylu za hranicemi Československé republiky, což také využívali a to jsou ty dny, kdy dochází k vraždám příslušníků československé policie a nebo četnictva. Když my vzpomínáme na poválečné utrpení Němců v Postoloprtech, tak jsem si ještě nevšiml, že by někdo vzpomněl toho pomníčku zavražděných českých financů v této oblasti.
Napětí rostlo a byla to normálně akce pod falešnou vlajkou, která měla umožnit a také umožnila Hitlerovi argumentovat ještě před Mnichovskou dohodou tím, že Němci nebo německy mluvící občané Československa jsou utiskováni a omezováni ve svých právech. Kdyby někdo chtěl hledat nějakou paralelu s dobou dnešní, tak zjistí, že dějiny se notoricky opakují nebo alespoň napodobují.
K Mnichovské dohodě došlo také proto, že naši spojenci Francie a Anglie se svojí vrcholnou politickou elitou přijali Hitlerovu argumentaci a přehlédli varování Edvarda Beneše, že se toto chybné rozhodnutí obrátí nebo může obrátit také proti nim,“ dodává Zdeněk Zbořil.
