Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„Je pravda, když mluvíme o Karlu IV., tak si všímáme toho, že byl úspěšným králem českým a pak také už méně úspěšným císařem Svaté říše římské, jak Němci sami vlastně říkají, byl sice Otcem Čechů, Otcem vlasti, ale otčímem Němců. To je výklad samozřejmě až pozdější, ale neméně populární,“ říká v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.
Scholz v Praze…
„Pravda je, že Olaf Scholz využil své návštěvy v Praze k tomu, aby ten důležitý projev pronesl ve slavnostní aule Karlovy univerzity, která byla až do 19.století česko-německou a za války dokonce jenom poněmčenou univerzitou, ale pravda je, že ten jeho projev se týkal reformy Evropské unie a těch všelijakých administrativních úprav, které by měly posílit moc jakéhosi centra na úkor periférie.
Ale co bylo zajímavé, on tam stál a televizní záběr ho zabíral, on jest postavy nevelké, a zabíral ho docela jako statného politika a v pravé straně záběru byla socha Karla IV. jako kdyby tito dva pánové měli něco společného.
Protože pan předseda války, který Olafa Scholze provázel při té jeho pouti Prahou, umí dobře německy a mohl se s ním o různých věcech, třeba když mu předváděl pohled na Staré Město a Malou Stranu, tak se s ním mohl domlouvat německy, tak bychom se na to mohli soustředit také a začít se víc učit německy a nespoléhat jenom na tu americkou angličtinu.
Pravda je až ta budoucí ministerská předsedkyně Velké Británie zmáčkne ten svůj oblíbený knoflík, tak už nebudeme potřebovat ani angličtinu a ani němčinu,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
