Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„Zřejmě jste ještě nezapomněl na různá usnesení ústředního výboru KSČ, ve kterých se spojení vzdělání a praxe objevovalo snad v každém dokumentu. Nejen toho, který vznikl za posledních 20 let starého režimu, ale možná i za celých 40 let režimu, a jeho vydání bylo řízeno z jednoho místa, komunistickou stranou. Tentokrát se to jen jmenuje jinak, i když obsah je stejný,“ říká Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Ptydepe a Chorukor…
„Paní ministryně Langšádlová svůj program představila na shromáždění zástupců nebo reprezentantů české vědy a vysokého školství pod titulem „Reforma transferu znalostí“. Ten už v sobě skrývá čertovo kopyto a můžeme se domnívat, že pochází z nějakého bruselského dokumentu. Hlavně díky tomu zvláštnímu jazyku, který je v tom celém dominantní. Proto nemáme štěstí, že Václav Havel už odešel z našeho nového byrokratického prostředí, protože nám to vše připomnělo nejenom jazyk Hugo Pludka v jeho „Zahradní slavnosti“. Také ale ještě existovala druhá Havlova hra, která se téměř nehraje, a která měla kdysi podobně velký ohlas jako Zahradní slavnost. Jmenovala „Vyrozumění“ a byla o zvláštním jazyku ptydepe, který byrokratická třída vymýšlí, aby zachovala svou moc. Po ptydepe přišli reformátoři, kteří jej nahradili jazykem, který nazvali „chorukor“. Byla to stejně umělá řeč, nesrozumitelné shluky slabik s významy, kterým dávaly smysl a směli je používat jenom ti, kteří k tomu byli vyvolení,“ připomíná Zdeněk Zbořil.
Jako ovce…
„Takže těch asi 150-200 lidí v sále, ke kterým promluvil pan ministerský předseda, jako významný akademik, a pak ještě pochválila dvouletou práci celého ministerstva paní Langšádlové předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, bylo zřejmě spokojeno. I paní MPA používala starodávnou aparátnickou frázi, že jde zase o něco jako „spojení“ vědy a praxe. V nové podobě nejen jako „reforma transferu…“, ale i „transferového ekosystému“, který bude financovaný soukromým kapitálem a veřejnými prostředky. Právní rámec byl pro ty jednodušší naslouchající a přihlížející vizuálně tlumočen prostřednictvím dětské malůvky domečku jedním tahem, který měl vyjádřit „přenos vědeckých poznatků do praxe“. A tím pomáhat vědě „naplňovat svou základní funkci – sloužit společnosti“.
Musím říct, že mě překvapilo, že přísedící, a nezdálo se mi, že by se projevili prostřednictvím „standing ovation“, to přijali bez jakéhokoliv hnutí mysli. Téměř to vypadalo, že je ani nenapadlo, jak jsou nejen oni, ale i jejich „obory znalostí“ hluboce uráženy.
Neboť ministerstvo paní Langšádlové se nejen rozhodlo, že tímto programem pomůže vědě, aby „naplňovala své základní funkce a sloužila celé společnosti“, což je věta, o které, když jsem jí slyšel, se mi zdálo, že si ze mě někdo dělá legraci. Anebo, což je možná horší, že ten, kdo ho psal, nebo tento materiál označil logem dětského domečku jedním tahem, si z nás všech dělá legraci. (Jako ten šarlatán na dvoře Rudolfa II. svým jamalajka, jamalajka, patlámo, patlámo.)
Dnes, po zralé úvaze, si myslím, že to vše přišlo z prostředí Evropské komise nebo Evropského parlamentu. Jen nevím, zda to označit jako „ptydepe“ anebo přejít na modernější jazykovou normou „chorukor“. Je to tak hloupé, že to neuráží jen samotnou paní ministryni, ale všechny přítomné představitele české vědy a vysokých škol, kteří tam seděli a mlčeli,.
Když jsou publikovány projevy prof. Petra Piťhy, i když jsou přednášeny v katedrále sv. Víta na Hradčanech, o vzdělanosti, vzdělání, humanismu a víře, budí to nezvyklou pozornost. Snad by se slovutné ministerstvo a Evropská komise neurazily, kdybychom jim doporučili jako motto dalších ministerských transferových memorand Piťhova slova „…Nejsem PIN, ale člověk. Hovoříme o míru, ale vyvážíme válku. Vládnou nám hráči rulety!“ ,“ dodává Zdeněk Zbořil.
(rp,prvnizpravy.cz,,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
