Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„Je to zajímavá otázka, protože tento projev, předpokládám, že byl 18.ledna 1948, nebo ve dnech okolo 18. ledna, je zajímavý a neukazuje se často. Dokonce se ani často neukazují krátké záběry z tohoto projevu. Film natočil Krátký film a vysílal se v takzvaných Týdenících nebo „žurnálech“. Je zajímavý tím, jak Jan Masaryk mluví, jak vypadá, jak je nerozhodný a jak ten jeho projev neobsahuje žádné konkrétní odkazy na politiku, na vnitřní politiku Československa. Neustále mluví o Organizaci spojených národů, o jejím významu pro zachování světového míru, a to je vlastně v době, kdy už je téměř rozhodnuto o rozděleném světě. Kdy je to několik měsíců po ústavním převratu na Slovensku, ve kterém hrál tak důležitou roli Gustáv Husák, a je to měsíc před takzvaným Vítězným únorem,“ připomíná Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
„Vítězný únor“…
„Takže ta doba byla nabitá očekáváními a Masaryk se, jak víme z dějepisu, vnitřní politice nevyhnul. Zda toho věděl až příliš mnoho, nebo zda vůbec netušil, se můžeme jenom dohadovat. Ale u několika historiků najdete debatu o tom, že existovala jakási „tajná dohoda“ mezi Gottwaldem a Janem Masarykem, která vycházela ze zdravotního stavu Edvarda Beneše. Předpokládalo se, že je jeho stav tak špatný, že bude muset abdikovat a Jan Masaryk se měl stát jeho nástupcem. Ono to dnes zní trochu absurdně, ale když si představíte, že v té době byl Klement Gottwald předsedou vlády a věděl o únorovém státním převratu, tak pro legitimizaci jeho nové vlády, které se říkalo vláda „obrozené Národní fronty“, byla záštita osobností oblíbeného Jana Masaryka politickým argumentem. Nebo alespoň nabídkou občanům České republiky, že bude nějak pokračovat únorový vývoj dohodou různých politických stran. Možná, že i toto zklamání je dokonce jedna z nepřímých příčin Masarykovy smrti.
Pokud uznáme, že Masarykova smrt byla sebevražda a mohlo jít i o zklamání, když si uvědomil, co ten pokus o změnu vlády, vyvolaný a koordinovaný Hubertem Ripkou, může způsobit. Stojí to za to se na ten film, na ten Masarykův smutný projev podívat, a vidět člověka v politice, který je najednou bezradný a plný nejistot, co se v nejbližších dnech, v oněch nejbližších dnech, může přihodit,“ vyzývá Zdeněk Zbořil.
Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
