Svátek má: Brigita

Politika

Velikost textu:

Zdeněk Zbořil: Vystrčil for prezident

Zdeněk Zbořil: Vystrčil for prezident

<< VIDEO >> Je to pozoruhodný úspěch  pana Vystrčila jako politika, až někdo z českého politického prostředí ho může označit za budoucího prezidenta, říká Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
5. září 2020 - 03:20

Tento týden se některá média převážně věnují cestě předsedy Senátu Vystrčila na Tchaj-wan. Víme vůbec jakým způsobem byla importována tzv.demokracie na Tchaj-wan? A ví to také Miloš Vystrčil? Ví kolik bylo zabito původních obyvatel? Ví, že Čankajšek byl v podstatě diktátor?
 
Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?

„To je dlouhé vyprávění, mě to zajímá, protože jsem se zabýval studiem jihovýchodní Asie a i způsoby jejího osídlování. Tzv. protomalajská a hlavně deuteromalajská  vlna končí až na Formóze (Tchaj-wanu), objeveném později Portugalci a Holanďany. Do té doby tam bylo obyvatelstvo indomalajského původu. Bylo zemědělského typu bez vyšší státní organizace, ale postavené na principu vesnických komunit jako třeba na Jávě , ve Vietnamu, v Kambodži … Problém Formózy začíná v době kdy zde dochází k soupeření mezi nizozemskými a portugalskými obchodníky, a na konci 19.století, kdy tam  vznikne japonský vojenský režim, ostrov je obsazen Japonskem a mezinárodním společenstvím tuto anexi schválí. 

Formóza se stává předmětem politiky, které my v Evropě vůbec nerozumíme, díváme se na ni stále očima koloniálních metropolí a vůbec nevíme, že konflikty mezi Čínou a Japonskem , ale i konflikty v kontinentální Číně, byly určující pro osud lidí, kteří tady žili. V době, kdy dochází ke krizi čínského císařství a Čína se mění v republiku, o moc bojují komunisté a nacionalisté. Nezapomeňme, že generál Čankajšek začínal svou politickou kariéru s německými a sovětskými poradci, že se sešel  s Trockým a líbila se mu myšlenka světové revoluce. Odmítnul ji jako bolševickou,  chtěl, aby byla čínská. Pak se ale dostal do konfliktu s čínskými komunisty. Během 2.světové války byl mezi nimi uzavřen mír. V roce 1945 se končí smírný stav mezi komunisty a nacionalisty a ten končí porážkou Čankajškovy armády a odchodem této asi dvoumilionového vojenského kontingentu na Formózu (Tchaj-wan). Od té doby se začal více používat termín Tchaj-wan. Zapomíná se ale, že ti Tchajwanci byli porobeni čínskou novou kolonizací. Dnes se říká, že obětí této kolonizace bylo 140.000 lidí, ale bylo jich pravděpodobně více. Generál Čankajšek pak autoritativně vládl 17 let a vládl na Evropu neobvyklými prostředky, takže když se dnes někdo prohlásí za Tchajwance, tak by se měl alespoň trochu distancovat od té krutovlády generalissima Čankajška,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

A co předseda Vystrčil a jeho cesta na Tchaj-wan…

„Pan předseda Senátu Vystrčil vstoupil do prostředí, které si určitě nastudoval z knih, ale možná si neuvědomil komplikace, že politiku Dálného východu moc Evropa nezajímá a  jeho návštěva může být využita jenom v diplomacii a mezinárodních vztazích. To co mě opravdu zaujalo je, že Vystrčilova jeho cesta vyvolala takový zájem o jeho osobnost, o jeho vývoj od školy, studentských let až po  vstup do ODS a postupného dobývání si pozic. Takže je to pozoruhodný úspěch  osobnosti zvolené za senátora asi 5.300 hlasy a tak je možné, že někdo z českého politického prostředí ho může vidět jako budoucího prezidenta. Paní Čaputová byla jistě méně známá než pan Vystrčil a měla za sebou jednodušší politickou kariéru. Stejně tak paní Tichanovská v Bělorusku, v podstatě žena  v domácnosti, se najednou stala významným oponentem prezidenta Lukašenka, takže proč by pan Vystrčil nemohl být budoucím prezidentem? Rozhodně by se projevil jako obratnější politik než senátor Hilšer , než pan senátor Drahoš , jehož stahování králíků je v mezinárodní politice méně srozumitelné než cesta pana Vystrčila na Tchaj-wan,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Převrat a česká jednotka v Mali…

„Ukázalo se, že pobyt české jednotky v Mali má jiný význam než vzpomínka na Baťovu  základnu v Bamaku. Jde tam o zlato, diamanty a uran a najednou se tam objeví česká jednotka, která zde vede výcvikovou misi a je schvalovaná EU a pravděpodobně i NATO . Na druhou stranu tam působí také jiná mise se stejnou motivací jako ta evropská. Ta má krytí OSN a na ní má zájem ČLR. Experti z ČLR stojí proti expertům z EU a je zajímavé pozorovat jaký mají vztah k převratu, který tam byl proveden a který komentuje každá strana jinak. A to o čem jsme před léty mnohokrát mluvili, že naše politika vůči ČLR, natož pak proti Tchaj-wanu,  má nějaké ekonomické pozadí, tak to je miniaturní  postřeh ve srovnání s pronikáním čínských firem a korporací, o kterých nevíme ani odkud jsou a kam patří,  do subsaharské Afriky,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.


(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)