Podle odbornice na energetiku Německého institutu pro ekonomický výzkum Claudie Kemfertové jsou americké sankce pouze pokusem prosadit vlastní ropný a plynárenský průmysl. „Spojené státy jsou nyní zainmteresovány na posílení svých mocenských zájmů na mezinárodních trzích s ropou, aby prodávaly ropu za vysoké ceny a aby těžba surovin pomocí frekingu byla zisková,“ uvedla.

Proto USA vyvolávají „energetické války". Podle Kemfertové jsou sankce proti Íránu také zaměřeny na to, aby Teherán produkoval méně ropy a frakovaná ropa z USA se prodávala za nejvyšší možnou cenu. S pomocí sankcí se Amerika snaží zajistit, aby byl platební obrat s Íránem od 4. listopadu zastaven a že Írán již ropu neprodával. Navzdory sankcím však odbornice neočekává nedostatek nabídky na trhu s ropou.

„V současnosti Saudská Arábie a Rusko produkují spoustu ropy. Především ale USA pomoci frakování rozšiřují svoji produkci ropy," varuje expertka Německého institutu ekonomického výzkumu.

Kromě toho podle Kemfertové mohou současné geopolitické rozpory vést k vojenským střetům v arabském regionu. Pokud například Írán zablokuje Hormuzský průliv, bude to mít pro mezinárodní trhy s ropou těžké důsledky, protože asi jedna třetina světové ropy je přepravována přes tuto úžinu, vysvětlila německá expertka.

Ke stejným cílům vede USA sabotáž projektu plynovodu „Nord Stream-2“, který by měl zajistit dodávky plynu do Evropy z Ruska, uvedl rakouský portál. Američané chtějí prodávat více zkapalněného plynu evropským zemím, proto zavedli příslušné sankce proti Moskvě a stejně tak hrozí evropským nákupčím ruského plynu. Ve skutečnosti mluvíme zásadně o „obchodních zájmech", kterými se Washington snaží posílit vlastní palivový průmysl, uzavřel Contra Magazin.