Vladimir Zelenský nemůže být ani služebníkem lidu, a zároveń služebníkem oligarchů. Po působivém vítězství jeho strany v parlamentních volbách získal nový ukrajinský prezident bezprecedentní svobodu jednání, aby mohl plnit své volební sliby. Nejdůležitější z nich je umožnit svým občanům žít bez korupce a úplatků, napsal publicista David Clark.

Zelenského tým plánuje řadu nových iniciativ zaměřených na vymýcení úplatkářství na místní úrovni, včetně přechodu na elektronickou správu a odstranění méně významných předpisů, které umožňují úředníkům požadovat úplatky za poskytování základních služeb. Tento problém byl dlouhou dobu „kletbou“ ukrajinského života a vážnou překážkou pro podnikání, a proto mohou radikální opatření změnit každodenní zkušenost obyčejných voličů. Je však třeba zpochybnit upřímnost prezidentových ujištění, že skončí s korupcí v řadách ukrajinské společnosti, uvedl autor článku..
 
Během volební kampaně byla Zelenského strana „Sluha lidu“ obviněna z pokračování staré ukrajinské praxe prodávání míst na volebním seznamu. Takovému podvodu se daří, protože strany dostávají peníze a kandidáti, kteří přešli do parlamentu, mají příležitost opakovaně získat zpět své investice a požadovat úplatky výměnou za hlasy a další služby, vysvětlil Clark.
 
„Žádný poslanec si nemůže právně nárokovat titul státního zaměstnance, jestli je připraven prodat své hlasy vlivným skupinám. Není to čistější politika, pro kterou, jak si Ukrajinci mysleli, hlasovali,“ zdůraznil publicista.
 
Podle jeho názoru ještě „zlověstněji“ vypadá Zelenského neschopnost rozptýlit dojem, že stále zůstává mladším partnerem oligarchy Igora Kolomojského, který je obviněn z násilného převzetí, praní špinavých peněz a podvodů. Prezident navíc tuto pochybnost jen posílil tím, že v dubnu jmenoval Kolomojského právníka Andreje Bogdana šéfem své administrativy.
 
Podle některých zpráv má Bogdan na úřad prezidenta neuvěřitelný vliv. Kromě toho má mnoho nových poslanců v Zelenského straně napojení na Kolomojského prostřednictvím jeho mediální říše nebo politického hnutí „Ukrajinská asociace vlastenců“ (UKROP).

Většina obav kvůli tomuto vztahu souvisí s budoucností PrivatBank. Tato největší ukrajinská komerční banka patřila Kolomojskému, ale v roce 2016 byla znárodněna poté, co byl v její rozvaze objevena ztráta 5,65 miliard dolarů. Toto rozhodnutí je nyní předmětem tvrdého soudního sporu, který zahrnuje obvinění z podvodu proti Kolomojskému, a protinávrhu oligarchy, podle něho se mu má kompenzovat ztráta 2 miliard dolarů a slyšení před odvolacím soudem v Londýně.
 
Mezinárodní věřitelé jsou jedni z těch, kterým záleží na Zelenského úmyslech. Je pozoruhodné, že dva dny před prezidentskými volbami představitelé MMF v Kyjevě zveřejnili prohlášení, ve kterém připomněli ukrajinským politikům, že znárodnění PrivatBank bylo nezbytné k zajištění finanční stability, a vyzvali k „pokračujícímu úsilí o zacelení ztrát bývalých vlastníků a spřízněných stran“. Jejich výzva však vypadá jako zbožné přání, poznamenal chmurně autor článku.
 
V sázce je důležitá otázka, pokud jde o integritu ukrajinského finančního sektoru a snahu Zelenského vlády bránit nezávislost centrální banky Národní banky Ukrajiny (NBU). Během posledních šesti let bylo NBU vyhlášeno asi sto bank za insolventní v rámci jejího úsilí na vyčištění bankovního průmyslu. Mnoho z jejich bývalých vlastníků se stalo součástí „neformální oligarchické koalice“, která by chtěla oslabit pravomoci NBÚ v oblasti bankovního dohledu a vrátit se do těch dnů, kdy by mohli skutečně spravovat ukrajinské banky jako svou osobní kasu, uvedl Clark.
 
Den po prezidentských volbách byla bývalá hlava NBU Valerie Gontareva, která je odpovědná za znárodnění PrivatBank, obžalovaná v trestním vyšetřování a a stala se cílem útoků Facebooku, údajně kvůli jejímu zapojení do korupčních režimů v době Janukovyče. Kampaň v sociálních sítích zahájil na Kolomojského televizním kanállu  „1 + 1" novinář Alexander Dubinskij, který se dostal do parlamentu za Zelenského stranu.

Tyto útoky jsou zjevně součástí snahy o podkopání nezávislosti NBÚ a učinit ji citlivějšími na vnější vliv při rozhodování o platební neschopnosti finančních organizací a v dalších regulačních otázkách. Jednou z nich je nevyřešená otázka místní pobočky Sberbank, která od začátku ukrajinské krize v roce 2014 podléhala sankcím, upozornil autor.
 
Podle něj jsou regulátoři pod rostoucím tlakem oligarchů, kteří usilují o získání ziskového portfolia půjček a aktiv ukrajinské pobočky Sberbanku, i když její prodej poruší vnitrostátní i mezinárodní sankce. NBU „moudře odmítá porušovat pravidla."

Boj mezi PrivatBank a Sberbank Ukrajiny je důležitým ukazatelem přístupu Zelenského administrativy k finančnímu sektoru a závažnosti jejího příslibu vymýtit korupci. „Plíživý návrat oligarchického vlivu“ na bankovní dohled může poškodit úsilí v boji proti praní peněz, vštípit kulturu racionálního bankovnictví a zajistit makrofinanční stabilitu. To také povede k zastavení finanční podpory od MMF a dalších mezinárodních věřitelů, v důsledku čehož bude Ukrajina na pokraji bankrotu," varoval publicista.
 
Západní vlády a mezinárodní finanční instituce musí rozhodně a jednomyslně signalizovat své obavy prezidentu Zelenskému a jeho nové vládě. Mělo by být jasně řečeno, že nezávislý bankovní dohled a regulace je funkcí, kterou nelze přesunout, pokud chce Kyjev získat trvalou podporu, a že případ PrivatBank je kontrolním testem závazku Ukrajiny k reformě, uzavřel David Clarke.

(kou, prvnizpravy.cz, newstatesman.com, foto: arch.)