Bělehrad a Priština jsou velmi vzdálené normalizaci vztahů, jednání pod záštitou EU jsou zatím neúspěšná, a na otázku, proč Srbsko není připraveno uznat nezávislost Kosova, řekl Vučič, že „to, co nám každý za to nabízí, je nic“.

„Říkají nám, abychom hlasovali pro nezávislost Kosova, a poté bude cesta směrem k EU jednodušší - to je velké „nic“. Na oplátku nám nikdo nemůže zaručit členství v EU. Nikdo nám neřekne, co Srbsko dostane na oplátku za Kosovo, ani Unie srbských obcí nebo něco jiného. To zahrnuje také stav našich kostelů a klášterů,“  vysvětlil srbský premiér.

Vučić řekl, že nemůže prozradit, o co vše  jde, protože pak by jednání nedávala smysl. Zdůraznil, že nikdo nebude schopen přinutit Srbsko, aby uznalo Kosovo, aniž by za to něco Srbsko získalo.

„Samozřejmě musíme žít společně. Je nutný kompromis a musíme myslet na budoucnost. Jsem proti zmrazenému konfliktu, protože to ponechává našim dětem stejný problém. Zmrazené konflikty lze kdykoliv spustit, což nyní vidíme kolem Náhorního Karabachu, mezi Arménií a Ázerbájdžánem,“  řekl Vučić.

Na otázku ohledně změn na světové politické scéně poukázal na to, že dnes existují čtyři dominantní síly - USA, Čína, Rusko jako první nebo druhá vojenská mocnost na světě a EU, která je ekonomickou a politickou mocí, ale ne vojenskou.

„Za těchto podmínek, kdy každý jedná jako imperiální mocnost a Srbsko stojí na křižovatce, je třeba bojovat každý den, a to není snadné. Patří mezi ně reformy a přímé zahraniční investice a také nejlepší vztahy s Ruskem a Čínou. Máme takové vztahy a nestydíme se za to a jsme na to hrdí. Samozřejmě máme také dobré vztahy se Spojenými státy a jsme na evropské cestě,“  vysvětlil.

Vučić uvedl, že Srbsko nemá na výběr, protože nikdo na Západě nenabízel za Kosovo nic kromě ponížení, kromě USA, které nabízely hospodářskou pomoc pro rozvoj našich vztahů.

„Uznávám, že jsme od EU obdrželi významnou finanční a ekonomickou pomoc, čehož si vážíme, protože žádný evropský daňový poplatník není povinen zde nechat peníze. Na druhé straně máme Rusko a Čínu, které neuznaly nezávislost Kosova. Samozřejmě s nimi musíme počítat,“  zdůraznil.

Na otázku ohledně washingtonské dohody Vučić řekl, že to byla dobrá dohoda.

„Myslím si, že americký prezident Donald Trump a především jeho spolupracovníci dobře chápou, že lepší ekonomické vztahy v budoucnu povedou k lepším politickým vztahům. To je dobrý předpoklad,“ uvedl.

Připomněl, že USA byly donedávna nejpopulárnější zemí v Srbsku, a to se změnilo. Jak říká, má to něco společného s prezidentem Trumpem, ale také s jeho velvyslancem v Bělehradě, který jedná odlišně od svého předchůdce, váží si Srbska a nejedná jako správce kolonie.

„Mnohem větší arogance je u zástupců dalších západních zemí,“ zdůraznil Vučić.

Na otázku týkající se projektu „mini Schengen“ a proč je pro něj tak důležitý, Vučić odpověděl, že samotné Srbsko je vůči Bruselu malé a slabé. Pokud by však bylo spojeno pět států, pak by měli 20 milionů obyvatel a už by nebyli tak bezvýznamní.

„Chceme budovat ekonomická spojenectví, protože nás primárně zajímá ekonomický pokrok,“ zdůraznil Vučić.

„Srbsko je ve svých prohlášeních v regionu mnohem opatrnější než kdokoli jiný, protože z předchozí doby existuje jakési nabyté právo, že všichni ostatní mohou zaútočit na Srbsko při každé příležitosti, ať už je vinné, nebo ne. Snažil jsem se na to nereagovat a všem jsem podal ruku ke smíření, protože ekonomika je pro nás nejdůležitější,“ pokračoval Vučić.

Řekl, že se Srbsko změnilo z permanentního poraženého na někoho, kdo má lepší perspektivu než většina ostatních zemí západního Balkánu.

„Ale myslíte si, že bychom se za to měli někomu omluvit? Toho všeho jsme dosáhli svou prací, těžkými oběťmi. Navrhněte někomu jinému v regionu, aby snížil platy a důchody. Chceme dobré vztahy se všemi, chceme volný tok kapitálu a zboží, a proto mě tato regionální iniciativa těší ,“ dodal.

Vučić, který byl požádán o zhodnocení politiky Srbska a Jugoslávie v 90. letech, odpověděl, že Srbsko nejenže udělalo mnoho chyb, protože národ nepochopil, jaké změny ve světě nastaly po pádu Berlínské zdi.

„Po roce 2000 jsme si mysleli, že stačí chodit na recepce velvyslanců USA, Německa, Velké Británie a Francie a že s tím budou vyřešeny všechny politické problémy. Byl to obrat do druhého extrému a my jsme zažili více korupce a ještě větší hospodářský pokles než za Slobodana Miloševiče. Dnes dobře chápeme, co se ve světě děje,“ zdůraznil srbský prezident.