Ukrajina má také 18 % světového exportu kukuřice a je lídrem v některých dalších druzích obilí. Také „drží“ zhruba polovinu světového exportu slunečnicového oleje (údaje z Kyjevské ekonomické školy).

Export z Ukrajiny je nyní omezený kvůli námořní blokádě. Země podle odhadů USA skladuje obrovské množství 20 milionů tun obilí (podle OSN - 25 milionů). Pro srovnání, Ukrajina loni vyvezla 27 milionů tun obilí různých plodin, většinou prodaných přes nyní uzavřené přístavy.

Neexistuje žádná možnost jak převézt takový objem po zemi a v jakém časovém rámci. Načasování je důležité, protože obilí se může v silech pokazit. Pokud se navíc zrno poslední úrody nevyveze ze sil, tak nebude kam skladovat ukrajinské zrno nové úrody.

Ukrajina a západní země vedou o této záležitosti konzultace, zejména v rámci G7. Diskutují se možnosti tranzitu přes Dunaj, černomořské přístavy Rumunska a Bulharska a Baltské moře. A to i přes Bělorusko, od kterého si za to slibují zrušení části sankcí .

Problém s ruským obilím je následující. Ruská federace jej prodává do zahraničí v rámci kvót schválených ruskou vládou. V letošním roce byly vydány kvóty na 11 milionů tun obilí, včetně 8 milionů tun pšenice. I když byl obvykle skutečný vývoz mnohem vyšší, protože obilí bylo dodáváno členům Euroasijské unie bez kvót a odtud bylo dále prodáváno do třetích zemí.

Po invazi na Ukrajinu ale Rusko zablokovalo export do zemí EEU. A umožňuje vyvážet obilí pouze podle již schválených kvót, zvláštních vládních povolení, stejně jako do Běloruska a LDNR.

Na trhu tak byl vážný nedostatek pšenice a dalších obilovin. Rusko však říká, že od srpna do konce roku bude připraveno vyvézt dalších 25 milionů tun obilí. Ale zatím tyto zásoby nejsou k dispozici, obavy narůstají. Mnoho ruských společností je navíc pod sankcemi, a proto světoví obchodníci příliš nerozumí tomu, jak s nimi pracovat, což vytváří další nervozitu na trhu (ačkoli Rusko nadále aktivně vyváží obilí).

Samostatnou ránu světové zemědělské produkci způsobily sankce vůči výrobcům hnojiv z Ruska a Běloruska (ty mají obrovský podíl na trhu).

Nedostatek už zasáhl ceny na Západě. A pro země Blízkého východu a Afriky, které jsou hlavními spotřebiteli ukrajinského obilí, to může také představovat hrozbu hladu, protože tyto země nemohou vždy platit více za zemědělské produkty než Evropa a Spojené státy.

Britský časopis The Economist například spočítal, že počet těch, kteří nemají dostatek jídla, již vzrostl o 440 milionů na 1,6 miliardy. Pokud nebudou obnoveny dodávky obilí, „další stovky milionů lidí by se mohly dostat pod hranici chudoby“.

V rozvojových zemích lidé utratí 25 % svého rozpočtu za jídlo, v Africe až 40 %. V Egyptě tvoří chléb 30 % všech kalorií. Skutečnost, že obětí současného deficitu se stanou právě Blízký východ a Afrika, pravidelně uvádí OSN.

Dětský fond UNICEF uvedl, že ve světě je ohroženo 600 000 dětí trpících podvýživou. Takové děti by měly dostávat speciální výživové přípravky v regionech, kde jsou chronicky podvyživené.

Nyní ale náklady na tyto směsi do šesti měsíců vzrostou minimálně o 16 % – kvůli všeobecnému zdražování potravin, způsobenému mimo jiné válkou na Ukrajině, ale i dalším faktorům, například suchu, a dříve - covidem.

To znamená, že tento proces začal ještě před válkou na Ukrajině . Důvodem bylo zdražení plynu a elektřiny, které okamžitě vytáhlo nahoru ceny hnojiv a konečné ceny zemědělských produktů.

Tyto procesy byly zahájeny již v roce 2021. Ekonomika se po covidu začala zotavovat, poptávka po energii začala růst. Bylo to umocněno tím, že Evropa nejprve opustila svou tradiční generaci ve prospěch „zelených“ technologií, které vyrábějí dražší energii.

Poté, co se však ukázalo, že „zelený přechod“ vytváří obrovský nedostatek energie, se Evropané vrhli na nákup dováženého plynu a uhlí, což zvýšilo jejich ceny (a dále zvýšilo náklady na další zboží a produkty).

A válka na Ukrajině, stejně jako řada dalších faktorů (například vlna veder v Indii, kvůli které země zakázala export pšenice), tyto problémy maximálně prohloubily.

Možnosti řešení

1. Diplomatická cesta
Nastínil to generální tajemník OSN António Guterres. Vyzval k návratu potašových hnojiv z Ruska a Běloruska na světové trhy a zmírnil tak západní sankce vůči oběma zemím – výměnou za ruské proplouvání lodí s obilím z Ukrajiny.

„Řeknu to jasně: vážné řešení globálních hrozeb potravinové bezpečnosti vyžaduje reintegraci ukrajinské zemědělské výroby a výroby potravin a hnojiv v Rusku a Bělorusku na světové trhy,“ řekl.

Generální tajemník dodal, že toto vše musí být provedeno navzdory nepřátelství. A řekl, že nyní probíhají konzultace se všemi zúčastněnými stranami – od Ruska po Turecko a další země, které se nějak zabývají logistikou obilí.

Skutečnost těchto jednání byla potvrzena v Turecku. Erdoganův poradce Kalyn uvedl, že se v otázce ukrajinského exportu obilí vytváří kontaktní skupina.

Ruské ministerstvo zahraničí včera na Guterresovu výzvu reagovalo kladně. V Moskvě uvedli, že pro deblokaci „je nutné mimo jiné zvážit možnost zrušení sankcí proti Rusku“.

Totéž včera řekl ruský zástupce v OSN Vasilij Něbenzja. Západu vyčítal neochotu zrušit protiruské sankce i pod hrozbou světového hladu.

„Pokud nechcete zrušit své sankce, které jste si sami způsobili, tak proč nás obviňujete z potravinové krize?" zeptal se Nebenzya.

Není přitom jasné, které sankce Moskva požaduje zrušit – to nebylo veřejně řečeno. A spokojí se Rusko se zrušením omezení pouze v oblasti hnojiv, jak navrhuje generální tajemník OSN. Nebo chce Ruská federace zrušit některé další sankce (nebo všechny).

A druhá otázka je, zda jsou hlavní iniciátoři sankcí, Spojené státy americké a země západní Evropy, připraveni svá omezení nějak zmírnit. Nebo je pro ně hlavním cílem vyvíjet tlak na Rusko, a ne řešit potravinový problém.

Přinejmenším v USA a Británii se zdá, že sázejí na silový scénář odblokování portů. Diplomatická cesta navíc otevírá průchod jen pro obilí. A stále nebude možné dodávat zbraně na Ukrajinu po moři – což Západu značně komplikuje úkol pomoci Ukrajině ve válce s Ruskem.

V Rusku ujišťují, že Západ trvá na odblokování přístavů nejen (a ne tolik) pro vývoz obilí, ale i pro dodávky zbraní.

Nebenzja navíc včera v OSN obvinil Ukrajinu, že narušuje jednání o stažení lodí s obilím, které se tam nacházejí, z ukrajinských přístavů, ačkoli Rusko je podle nich připraveno lodě propustit.

Ukrajina tato obvinění označuje za lživá.

2. Vojenská cesta
The Economist ve svém již citovaném článku vede k hlavní myšlence (kterou Angličané prosazují již delší dobu) – potřebujeme deblokovat černomořské přístavy Ukrajiny za doprovodu válečných lodí NATO.

„Ruská federace musí povolit ukrajinskou lodní dopravu; Ukrajina musí vyčistit přístupy k Oděse; a Turecko musí nechat námořní eskortu proplout přes Bospor,“ píše časopis.

Dříve britské vydání The Guardian nabízelo odblokování přístavů vojenskými prostředky.

Je přitom zřejmé, že jde o přímý střet mezi NATO a Ruskem s hrozbou přechodu do fáze jaderného konfliktu. Čemu se Aliance snaží vší silou vyhnout.

Zřejmě proto západní diplomaté říkají, že otevření ukrajinských přístavů není v příštích šesti měsících „prakticky možné". Psal o tom stejný The Economist.

Publikace také cituje prohlášení nejmenovaného ukrajinského diplomata – že „nemá smysl, aby lodě NATO doprovázely obchodní lodě, pokud nikdo není připraven střílet na Rusy“.

Západ proto prozatím jedná o dodávce protilodních raket dlouhého doletu na Ukrajinu jako o praktickém kroku. To znamená, že se sází na to, že by samotný Kyjev zahnal ruskou flotilu od svých břehů.

To vysvětluje aktivitu poblíž ostrova Zmeiny , který řídí námořní cestu do černomořských přístavů na Ukrajině. Soudě podle mnoha zpráv se ho Ukrajina pokusila vrátit, ale tento pokus byl Rusy začátkem května odražen.

Druhou oblastí práce je posílení schopností Ukrajiny zasáhnout ruské lodě ze břehu.

Americká média uvádějí, že Washington zvažuje přesun dvou typů protilodních střel na Ukrajinu: Harpoon (Harpoon) vyráběný společností Boeing a NSM (Naval Strike Missile) vyráběný společnostmi Kongsberg a Raytheon Technologies.

Dostřel těchto střel dosahuje 300 kilometrů. To znamená, že se budou moci dostat k lodím Černomořské flotily.

Pravda, existuje řada problémů, které zpomalují přesun raket na Ukrajinu. Hlavní je, že Harpuna je námořní raketa a je technicky obtížné ji odpálit ze břehu. Spojené státy ale podle zpráv médií již pracují na odstranění odpalovacího zařízení z americké lodi.

Američtí experti se domnívají, že k ohrožení ruských lodí a přesvědčení Moskvy, aby blokádu zrušila, budou stačit asi dvě desítky Harpun. „Pokud bude Putin trvat na blokádě, Ukrajina by mohla vyřadit z provozu největší ruské lodě, protože se v Černém moři nemají kde schovat," řekl námořní expert Hudsonova institutu Brian Clark.

Pentagon však takové dodávky oficiálně nepotvrzuje. A není známo, zda budou provedeny z USA. Ale Británie oficiálně prohlašuje, že ano. Jaké rakety ale budou vyslány, se zatím neví.  

Americká média pravidelně píší , že se Bidenova administrativa bojí dodat Ukrajině zbraně dlouhého doletu – aby válka nepřesáhla Ukrajinu a nevyvolala globální konflikt.

Také je strach na Západě, v případě vážného ohrožení sebe sama, Rusko může použít taktické jaderné zbraně na Ukrajině.

A konečně ani zrušení ruské blokády neodstraní nebezpečí, že Moskva bude moci potopit lodě, které se pokusí proplout Černým mořem. A i kdyby je doprovázely lodě NATO, vznikne tím pouze nebezpečí přímé kolize mezi Ruskou federací a Alianci.

3. Kompromisní a mírová jednání
Globální problém spojený s blokováním ukrajinských přístavů může umožnit „mírovým stranám“, které existují jak v Rusku, tak na Západě, zintenzivnit své aktivity k co nejrychlejšímu ukončení války prostřednictvím kompromisů.

Není náhodou, že již byly předloženy návrhy na zrušení sankcí proti Rusku. Je však jasné, že to samo o sobě nemusí problém vyřešit (jak je uvedeno výše, Rusko nemusí souhlasit s odblokováním přístavů výměnou za zrušení některých sankcí a Západ nebude souhlasit s odstraněním téměř všech sankcí, dokud bude válka pokračovat).

Pokud však k problému přistoupíme komplexně a dojdeme k nějakému globálnímu kompromisu v trojúhelníku Ukrajina-Západ-Rusko s cílem ukončit válku, pak problém může mít řešení.

Ale k tomu musí být vůle všech stran.

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ6201000000439274490247 
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX