Ceny hnojiv dramaticky rostou, což by mohlo negativně ovlivnit schopnost amerických farmářů vypěstovat dostatek plodin. Problém je, že zemědělská půda bez hnojiv je mnohem méně úrodná. Bez hnojiv by výnosy kukuřice a pšenice ve Spojených státech klesly o více než 40 %
Ceny potravin už nyní raketově rostou a svět se obává nedostatku potravin a hnojiv způsobených ruskou vojenskou operací na Ukrajině a sankcemi, které Západ v reakci na Moskvu uvalil. Ukrajina je velkým producentem pšenice, ale kvůli válce bude pravděpodobně špatná jarní výsadba a sklizeň i export, protože si zásoby nechá Ukrajina pro sebe.
Na druhou stranu je Rusko velkým producentem umělých hnojiv, vlastně největším na světě. Druhým na seznamu je Čína, národ spojený s Ruskem, který je obzvláště nepřátelský vůči Spojeným státům a Západu. Kanada je třetí, hluboko pod nimi. To lidi znepokojuje, odhaduje New York Post.
Index severoamerických hnojiv, který je již tak vysoký, minulý pátek vyskočil o 16 %. Močovina, hlavní složka hnojiv, vzrostla o 22 %. Potaš, minerální sloučenina obsahující draslík, jednu ze tří klíčových živin potřebných k hnojení základních plodin, jako je rýže, pšenice, cukr nebo sója a jejímž největším producentem je Rusko), poskočila o 34 % v Brazílii, která je předním světovým dovozcem hnojiv. Cena standardního „startovního hnojiva“ se oproti roku před rokem zvýšila o 49 % a pravděpodobně bude mnohem vyšší.
Analytik Bloomberg Alexis Maxwell to nazval „ pomalu se pohybující katastrofou “.
Pak je tu skokový nárůst cen benzínu a nafty, které jsou nezbytné pro dnešní mechanizované zemědělství a pro dodávky potravin spotřebitelům. Když se k tomu přidá zvýšení nákladů a snížení výroby o nedostatek, který pravděpodobně nastane kvůli válce na Ukrajině, budeme čelit opravdu dramatickému nárůstu cen potravin. Na Západě to bude znamenat nepohodlí. Jinde to bude znamenat hlad.
Někteří lidé chtějí obdělávat více půdy. Skotští farmáři a plánovači požádali vládu, aby v reakci na očekávaný nedostatek potravin umožnila zemědělské půdě naprogramované k „opětovnému využití“ návrat k produkci.
Příklad Srí Lanky varuje. Zelený experiment s opuštěním tamního hnojiva – který podpořila Rockefellerova nadace – byl „brutální a s rychlou ekonomickou a humanitární katastrofou“, uvádí Foreign Policy.
„Na rozdíl od tvrzení, že ekologickými metodami lze produkovat srovnatelné výnosy s konvenčním zemědělstvím, domácí produkce rýže klesla o 20 procent jen za prvních šest měsíců. Srí Lanka, která je v produkci rýže dlouhodobě soběstačná, byla nucena dovézt rýži v hodnotě 450 milionů dolarů, ačkoli domácí ceny této základní potraviny vzrostly asi o 50 procent. Zákaz také zničil národní úrodu čaje, jeho primární export a zdroj deviz.“
FP pokračuje: „Dopady na lidi jsou ještě vyšší. Před vypuknutím pandemie země hrdě dosáhla statusu vyššího středního příjmu. Dnes se půl milionu lidí vrátilo do chudoby."
S trojnásobnou hrozbou inflace, rostoucími cenami pohonných hmot a klesajícími zásobami potravin svět čeká podobný osud a opět je nepravděpodobné, že odpovědní za to zaplatí. (Ale možná někteří ano. Koneckonců nedostatek potravin vedl k arabskému jaru a svržení vlád.)
Nicméně tvůrci světové politiky musí zaujmout méně ležérní přístup. To z velké části zahrnuje ty z Bidenovy administrativy. Odpověď ministra zemědělství Toma Wilsaka na obavy z nedostatku hnojiv a potravin: „Možná jsou nutné oběti“. Můžete si být jisti, že je Wilsack hnojiva nevyrobí, uzavírá New York Post.
(rp,prvnizpravy.cz,informer,foto:arch.)
