Nedělní parlamentní volby v Maďarsku znamenaly zásadní politický obrat. Po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána a výrazného vítězství dosáhla nová politická síla vedená Petrem Magyarem. Výsledek okamžitě vzbudil pozornost nejen politických komentátorů, ale i ekonomů a finančních trhů. První ekonomické souvislosti a možné dopady shrnul na sociální síti X ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Z ekonomického hlediska znamená změna vlády především otázku fiskální stability a schopnosti Maďarska přiblížit se k přijetí eura. Kovanda upozorňuje, že klíčovým problémem zůstává vysoké zadlužení a nutnost výrazných rozpočtových úspor. Zároveň připomíná, že i případné uvolnění evropských fondů představuje pouze dočasnou pomoc, nikoli systémové řešení.
„Pokud chce Magyar stáhnout maďarské zadlužení z nynějších více než 73 % HDP na 60 % HDP, aby Maďarsko splňovalo příslušné maastrichtské kritérium pro přijetí eura, bude muset v rozpočtu najít každoročně úspory za více než 30 miliard eur. Rozmrazení peněz z EU, více než 20 miliard eur, sice pomůže, ale půjde o pomoc jednorázovou.
Nepopulárním škrtům se Magyar nevyhne. S ‚utahováním opasků‘, má-li být úspěšné, by měl začít co nejdříve, dokud je obyvatelstvo v euforii z politické změny,“ uvedl na síti X ekonom Lukáš Kovanda.
Ve svém dalším příspěvku se pak zaměřil na bezprostřední reakci finančních trhů. Podle něj investoři přijali volební výsledek pozitivně, což se promítlo do růstu akcií klíčových firem. Hlavním důvodem je očekávání lepších vztahů s Evropskou unií a šance na uvolnění zmrazených prostředků, zároveň však i pokračování výhodných energetických dodávek.
„Vítězem dnešního dne na budapešťské burze je maďarská petrochemická jednička MOL. Magyarův volební triumf dává investorům naději, že Maďarsko si otevře cestu ke zmrazeným bruselským miliardám, což pomůže celé tamní ekonomice, a zároveň setrvá při odběru poměrně levných energetických surovin z Ruska, včetně ropy pro rafinérie MOL.
Magyar se totiž chce od ruských energií definitivně odstřihnout až v roce 2035, tedy osm let po ‚deadlinu‘ Evropské komise,“ dodal na síti X ekonom Lukáš Kovanda.
(Lukeš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
