Jak se totiž ukázalo na tiskové konferenci, bankovní rada se už v podstatě nevymezuje vůči prognóze jako dříve, a dokonce vidí rizika nového výhledu za vyrovnaná. Ještě to sice neznamená to, že bankovní rada bude prezentovanou trajektorii úrokových sazeb založenou na trojím zvýšení repo sazby v letošním roce realizovat, avšak rozhodně se zvyšování sazeb nebude bránit. Ostatně sám guvernér dal jasně najevo, že cyklus normalizace úrokových sazeb v letošním roce určitě začne. Podle našeho názoru nebude tak rychlý, jak „předpovídá“ prognóza ČNB, nicméně ani tak pomalý, jak se třeba ještě před pár měsíci mohlo zdát. Vše samozřejmě bude záležet na dalším vývoji pandemie, respektive úspěšnosti vakcinační strategie, stejně jako od zotavení ekonomiky po konci lockdownu.

Pozitivní zprávou je, že centrální banka chápe, že možné krátkodobé přestřelování inflace způsobené nákladovými tlaky po rozvolnění už neovlivní, a proto se bude dál soustředit na výhled inflace na horizontu měnové politiky, tj. v období 1-1,5 roku. A ta je v podstatě na cíli a vlastně se v tomto směru ani příliš neliší od prognózy minulé. Jediné, co proto na novém makroekonomickém scénáři ČNB proto asi upoutá pozornost, je snížení očekávaného růstu HDP v letošním roce téměř na polovinu. Tady je ovšem třeba říct, že prognóza ještě nebere v úvahu předběžný výsledek HDP za první kvartál.

ČNB tak i nadále předpokládá, že ekonomika v úvodu roku propadla o 3,5 %, zatímco bleskový odhad statistického úřadu hovoří o -2,1 % meziročně. V mezičtvrtletním srovnání je to pak cca -2 % vs. -0,3 %, a to už přece jen je velký rozdíl, protože se tím nastavuje úroveň, od které se ekonomika „odpíchne“ po rozvolnění.