Když se řekne nejrychlejší motorka světa, většina lidí si představí superbike s obrovským motorem, jezdcem skrčeným za kapotáží a předním kolem sotva se dotýkajícím asfaltu. Skutečný držitel absolutního rychlostního rekordu na dvou kolech však vypadá úplně jinak. Připomíná dlouhé úzké torpédo, uvnitř kterého je jezdec téměř uzavřen jako pilot závodního letadla.
Jmenuje se Ack Attack a 25. září 2010 se na solné pláni Bonneville v americkém Utahu zapsal do historie. Americký závodník Rocky Robinson zde na měřeném kilometru dosáhl průměrné rychlosti 605,698 kilometru za hodinu. FIM tuto hodnotu eviduje jako absolutní světový rekord na dvou kolech. Číslo je obtížné si vůbec představit. Při rychlosti přes 600 kilometrů za hodinu stroj každou sekundu urazí přibližně 168 metrů. Fotbalové hřiště by tedy překonal za méně než sekundu. A přesto se stále jednalo o vozidlo, které muselo splňovat podmínky pro motocyklový rychlostní rekord.
Ack Attack ovšem nemá s běžnou silniční motorkou mnoho společného. Je to speciálně postavený streamliner, tedy aerodynamicky zakrytý stroj určený výhradně k útoku na rychlostní rekord. Jeho konstruktérem je Mike Akatiff a pohon tvoří dvojice přeplňovaných motorů odvozených od Suzuki Hayabusa o objemu 1300 kubických centimetrů. Dohromady tak vznikl dvoumotorový stroj o objemu přibližně 2600 kubických centimetrů.
Při takových rychlostech už nerozhoduje pouze výkon motoru. Obrovským nepřítelem se stává vzduch. Aerodynamický odpor s rostoucí rychlostí dramaticky narůstá, a proto má Ack Attack dlouhou, mimořádně hladkou karoserii. Jezdec nesedí klasicky obkročmo vystavený proudícímu vzduchu, ale je ukrytý uvnitř stroje.
Zvenčí proto rekordní motocykl skutečně připomíná raketu položenou na zemi. Kola jsou téměř schovaná v karoserii a celý stroj je navržen tak, aby vzduchem pronikal s co nejmenším odporem. Ve vysoké rychlosti přitom i drobná změna směru nebo nerovnost povrchu může znamenat zásadní problém.
Právě proto jsou solné pláně Bonneville pro podobné pokusy legendárním místem. Rozlehlá rovná plocha umožňuje postavit trať dlouhou mnoho kilometrů, protože rekordní stroj potřebuje nejen prostor pro zrychlení, ale také obrovskou vzdálenost k bezpečnému zpomalení. Bonneville je s motocyklovými rychlostními rekordy spojené po desítky let a podle FIM se zde od roku 1955 uskutečnily všechny úspěšné pokusy o překonání absolutního motocyklového rychlostního rekordu.
Robinsonův rekordní pokus přitom nebyl jednoduchou jízdou za ideálních podmínek. Tým se během týdne potýkal s technickými problémy a před rozhodujícím pokusem musel pracovat na stroji. Nakonec ale všechno zapadlo dohromady a Ack Attack překonal hranici, která do té doby působila téměř fantasticky.
Neznamená to, že by se o jeho překonání nikdo nepokoušel. Další konstruktéři chtějí posunout hranici až za 400 mil za hodinu, tedy přibližně 644 kilometrů za hodinu. V roce 2025 se o tuto metu chystal pokusit Chris Rivas se streamlinerem BUB Seven, ale plány zkomplikovaly podmínky na trati.
Také samotný tým Ack Attack už dlouho sní o pokoření čtyřsetmílové hranice. Kvůli podmínkám v Bonneville hledal vhodnější místo dokonce na obrovské solné pláni Salar de Uyuni v Bolívii. Tamní nekonečná bílá rovina nabízí přesně to, co podobné stroje potřebují – kilometry prostoru pro zrychlení, měřený úsek a následné zpomalení.
Na honbě za dalšími několika desítkami kilometrů za hodinu je fascinující ještě jedna věc. Člověk už dávno dokáže postavit automobil, který jede rychleji. U motocyklu však konstruktéři musejí zachovat základní princip stroje pohybujícího se na dvou kolech. Stabilita se tak stává stejně důležitou jako brutální výkon.
Rocky Robinson proto v roce 2010 nejel pouze rychleji než kterýkoli motocyklový rekordman před ním. Posunul hranici do oblasti, kde motocykl přestává připomínat motorku a začíná vypadat jako pozemní střela. A hodnota 605,698 kilometru za hodinu dodnes čeká na člověka, který se odváží jet ještě rychleji.








