Současně s tím a v přímé vazbě na to je nutné rozlišovat to, co má okamžité a většinou i dvouznačné efekty, od toho, co je dlouhodobým a jednoznačně působícím faktorem vývoje společnosti.

V kontextu voleb prezidenta to například znamená odlišit:

• Vliv toho, zda bude zvolen Zeman nebo Drahoš na společenský vývoj. To je z hlediska dějin faktor spíše okamžitý a v obou případech působící dvojakým způsobem, spíše nepodstatný.

• Vyzrávání a dospívání společenského vědomí a sebevědomí. To je faktor působící dlouhodobě a jednoznačně. Čím vyšší úrovně společenské vědomí a sebevědomí u nás dosáhne, tím lépe naše země obstojí jak v globální konkurenci, tak i různých turbulencích, které nás čekají.

Vyzrávání a dospívání společenského vědomí a sebevědomí má několik parametrů, z nichž zmíním ty, které hrají v současné době nejvýznamnější roli:

• Schopnost nezaujatě přistupovat k analýze dění, uvědomovat si alternativy, posuzovat jejich pro a proti, vnímat argumenty druhých.

• Schopnost využívat zkušenosti, nezapomínat na to, co se odehrálo dříve.

• Uvědomovat si význam teorie zachycující společenské dění a možnosti její aplikace.

• Ve společenských diskusích klást důraz zejména na vlastní obohacení o přínosné pohledy (argumenty, názory apod.) druhých, bez ohledu na pocit vnitřního souhlasu či nesouhlasu s nimi.

• Realisticky hodnotit postavení naší země, její možnosti, rizika, která ji ohrožují, nespoléhat na pomoc zvnějšku, se kterou máme v různých dobách a v různé podobě v podstatě tutéž zkušenost.

• Snažit se chápat příčiny současných problémů a cesty jejich řešení.

• Vážit si dějin a neustávat ve snaze zařadit si současné dění do dějinného kontextu včetně vytváření stále konkrétnější představy o pozitivní vizi, ke které dojdeme cestou řešení současných problémů.

• Značnou pozornost věnovat schopnosti mezigenerační komunikace, komunikace mezi lidmi vybavenými různými zkušenostmi, ale také odlišně zatíženými stereotypy.

O každém z bodů by bylo možné se rozepsat na několik stránek. Zmíním pro ilustraci jen ten poslední. Na různých diskusích se velmi často setkávám se dvěma názory, které se vyskytují tak často v případě jedné a téže osoby, že je považuji za komplementární:

1. Jednak názor, že vše spěje k horšímu, že ani naše země, ani svět nemá žádnou perspektivu, že nelze nic ovlivnit, že lidé jsou stádo. Zkrátka různě doložené zhrzení a znechucení.
2. Jednak názor, že mladá generace je špatná, zkažená, nechce nic slyšet od té starší, nic neumí, nic nechce dokázat.

Nositeli zhrzenosti, zapšklosti, znechucení snad ani nedochází, že když své postoje prezentuje mladým, tak ti ho po zásluze pošlou někam. To, že si pak stěžuje na nepochopení ze strany mladých, je projevem arogance stáří. A člověk s takovými názory pak ani nemůže nic pozitivně ovlivnit. Pokud bych takovému člověku mohl dát radu (i když naděje na její přijetí je malá), doporučil bych mu, aby se zamyslel nad tím, kde udělal chybu. Kdy a proč přestal hledat odpověď na otázku, jak současné problémy řešit, co všechno je k tomu potřeba, jak porozumět druhým. Jakmile člověk rezignuje na hledání odpovědi na tyto otázky, může se "zapouzdřit" více naznačeným způsobem a sám sebe vyřadit z procesu vyzrávání společenského vědomí a sebevědomí.

K tomu ještě jeden konkrétní příklad z aktuálního dění týkající se právě volby prezidenta. V neděli 21. ledna účinkoval Zeman v duelu (ke kterému se pozvaný Drahoš nedostavil) na TV Nova. Zde jsou odkazy na dva plné záznamy:

https://www.youtube.com/watch?v=ikIh5cvXyHI
https://www.youtube.com/watch?v=eT0JGEMtPAg

Uveřejňuji oba nejen z důvodu, že by některý přestal fungovat, ale i z hlediska informace o počtu zhlédnutí a velmi zajímavých komentářů (které ponechávám bez komentáře).

Ke konci pořadu jsem to, co jsem viděl a slyšel, stručně okomentoval z hlediska toho, jak se mi pořad jevil, viz:

Všimněte si velkého počtu lajků, sdílení a komentářů (ty také stojí za to přečíst).

Hlavní důvod, proč tento odkaz uvádím, je následující:

Nyní, v době vrcholícího druhého kola prezidentské kampaně, má ten, kdo se dokáže alespoň trochu povznést nad svou předpojatost (kterou je každý z nás v určité míře zatížen) pochopit mnohé.