Naše noviny a mladá TV nás nadšeně informovaly, jak doháníme a brzy imperialisty předběhneme.

Husarským kouskem té doby bylo rozdojení kozla, který se podařil vědeckému kolektivu pod vedením akademika Moskalenka. Ten naši republiku v roce 1963 poctil návštěvou. Zatím co zkolektivnění zemědělci tiše žasli, zástupy soudruhů a soudružek ho před TV kamerami vřele vítaly, jako vítěze nad přírodou a živý důkaz toho, že ani v socialismu pokrok nezastavíš. Nezastavil se ale ani v USA.Tamní profesoři totiž objevili, že rozdojit kozla není vlastně problém, pokud se podaří prokázat, která ze stáda koz se před dojením cítí být kozlem. Už jen krůček dělí vědce v USA od překonání úspěchu ruských akademiků. Myslím, že už brzy budou u nás houfy nových soudruhů a soudružek hýkat nadšením, protože tento objev umožní rozdojit kde co.

Věk mě pomalu vrací k dětství, počítal jsem s tím, ale že to bude návrat se vší všudy, to jsem tedy opravdu nečekal. Říká se: kdo chce kam, pomozme mu tam. A i když je dětství asi v každé době krásné, tak s tímto návratem já pomáhat nebudu.