Úplně jinou dimenzi, spíš mocenskou, dostal pojem Západ po Druhé světové válce vznikem východního bloku a spuštěním „Železné opony.“ Původní civilizační členění bylo najednou neaktuální. Z ničeho nic se stala Západem většina německého živlu se vší spornosti k vidění jednotlivce, nebo Itálie, Řecko, a dokonce kvůli svému členství v NATO i Turecko. 
O to se musíme pokusit. V Senátu vidím kolem sebe desítky svých spoluobčanů, kteří jsou považováni za elitu nebo aspoň za reprezentaci názorů občanů. A bohužel vidím různé pohledy a různé názory. Vidím, naštěstí ojediněle, odklon od našich tradic a kořenů. Tedy od věcí, které Západ vždy činily západem. Bohužel sleduji i příklon k nedefinovatelnému evropanství, které všechny tradice, jednotlivce, rodinu, obec a vlast pomíjejí a přednost má centralizace a unifikace, tedy původně naprosto východní atributy.