Jiří Baťa.: Není práce, jako práce

KOMENTÁŘ

Pandemie koronaviru, resp. Covidu-19 donutila změnit celou řadu zvyklostí, které se pro nás již po léta staly stereotypem a aniž jsme si to uvědomovali, praktikujeme je desítky let.

20. února 2021 - 07:00
Jednou z nejvíce markantních změn je v důsledku pandemie Covidu-19  vládou vydáné opatření např. ve školství, které změnilo charakter vyučování  ve změně v docházce do školy, ale také ve způsobu výuky, které bylo přesunuto na samovýuku doma, neboli tzv. distanční výuku na dálku bez nutnosti docházky do škol za použití moderních technologií, jako je internet, chytré telefony apod. Nakolik to vyhovuje žákům, studentům, pedagogům, ministerstvu školství je otázka, ale jistě to nebude bez řady problémů.
     
Obdobná situace nastala také u řady administrativních, vedoucích či řídících pracovníků, kteří svou práci vykonávali ve svých kancelářích a které z nařízení vlády v důsledku pandemie Covidu-19 donutila omezit styk mezi sebou a upřednostnila práci tzv. „z domova“,  aby se tak snížila možnost šíření Covidu-19 na pracovišti. To, že mohou vykonávat nebo dělat práci „z domova“ jim rovněž umožňuje použití současné techniky jako internet,  PC, kopírky, chytré telefony atd. Takto vykonávaná práce jistě obnáší podstatně méně problémů, než podobný systém u školáků a studentů. Každý pracovník zná rozsah své práce a svých povinností a protože mezi pracovníky se převážně komunikuje ústně, je také možné   to pohodlně a rychle  nahradit telefonem nebo e-mailem.
     
Obdobný způsob práce nebo zaměstnání se nabízí u zaměstnanců či pracovníků, kteří si mohou tzv. práci vzít domů např. švadleny, výroba drobných předmětů a celá řada jiných prací. Je ale na zaměstnavatelích, zda takovou práci podpoří, neboť to předpokládá jak přípravu materiálu, tak také logistiku, kontrolu kvality apod. Na druhé straně jsou však také práce a zaměstnání, kde k podobným řešením bohužel nelze přistoupit.
    
Zatím co u školáků a studentů je kontrola jejich studia komplikovaná, a ne snadno ověřitelná, u pracovníků s výkonem své práce „z domova“ je to víceméně bez problémů. Pracovník zde musí vykonat stejné množství práce, jako by byl v kanceláři nebo na svém původním pracovišti. Navíc to má výhody v tom, že nejsou trvale „na očích“ svých šéfů, jsou či budou méně kontrolováni, zda si vaří kávu, čtou noviny, baví se mezi sebou, nebo si „jen někam“ odběhli. Jinými slovy, pokud svou práci z domova   vykonali či splnili, může být jejich nadřízený spokojen, pokud ne, může jen nejen na dálku pokárat, ale stejně jako na pracovišti je sankcionovat. A co hlavní, člověk pracující z domova se nemusí trmácet každodenním dojížděním do práce. Práci vykonává v domácím prostředí, bez časového omezení, dokonce s časem na vaření kávy, oběda, podle individuálních možností.  Pravda, trochu na obtíž mohou být děti, pokud jsou odkázáni také na „výučbu“ doma, ale i to má své výhody, je nad nimi větší dozor.
     
Podobnou „vymoženost“ však zdaleka nemají všichni zaměstnanci či pracovníci. Je celá řada zaměstnání, povolání, profesí, kdy je nutné práci vykonávat vykonávat na pracovišti. V této souvislosti není od věci jedna faktická poznámka.  Česká pirátská strana, vulgo Piráti, svými zástupci, tj. europoslanci v EU totiž prosazují jakési blíže nespecifikované „právo odpojit se a také, aby prý zaměstnanci nebyli šikanování“ (více k tomu: ue.aporue.lraporue@kaloP.samoT ). Požadavek na  právo odpojit se ve volném čase od digitálních pracovních zařízení (proč zrovna digitílních není zřejmé) bez obavy z negativních důsledků ze strany zaměstnavatele, by prý mělo být základním právem v celé EU. Tuto myšlenku si však  lze pozitivně vysvětlit jen v případě, pokud mají  na mysli odbourání nucené vyžadování práce přes čas, tedy práce nad stanovené úkoly, jinými slovy o vícepráce, které by již byly nad rámec pracovní smlouvy. To je sice chvályhodná  myšlenka, a proto si ji lze vykládat několika způsoby.



Podle pirátských europoslanců je prý rovněž  nutné dohlédnout na to, aby zaměstnavatelé (nebo nadřízení) neměli až příliš osobních informací svých pracovníků. Jinými slovy, podle Pirátů by měli mít zaměstnavatelé (nadřízení) o svých podřízených informací co nejméně. Nezmiňují ani  neupřesňují, zda jde o informace vyloženě osobní, nebo o informace  všeobecné v rámci jejich pracovního zařazení v souvislosti s výkonem jejich pracovního zařazení  nebo funkce (vedlejší funkce, střety zájmů a pod.), jinak by tato aktivita Pirátů mohla být čistě účelová. Je totiž dobře známo, jak si naši Piráti „poctivě, svědomitě a odpovědně “ počínají jako zastupitelé, poslanci a europoslanci, kde jejich krédem je získat co nejlepší postavení, vliv, moc, co nejvíce peněz bez ohledu na to , zda jde o způsob počestný nebo nekalý, o čemž svědčí nemálo důkazů (viz https://www.youtube.com/watch?v=tD-s0vqeMx0&t=351s Udavačství a bonzáctví ze strany Pirátů jim také není zrovna cizí!
     
V souvislosti s výkonem pracovní činnosti v době koronavirové lze poukázat ještě na jednu pozitivní možnost, jak se chránit před šířením Covidu-19. Je řada zaměstnání, kdy je práce vykonávana v místě sídla firmy, tedy  zaměstnání. Je běžnou praxí , resp.  stanoveno zákonem, že pracovní doba činí 8 hodin plus půl hodiny na přestávku. Jsou však také zaměstnání, kdy je výkon práce dán (určen) jednotkovou normou, např.  kusy, počtem, metráží, kilogramy, tunami, či jinými ukazately. Pokud   by zaměstnanec či pracovník splnil stanovený ukazatel denního výkonu, resp. normu na pracovní den dříve, než za 8 hodin, pak by nebylo nutné, aby se déle zdržoval na pracovišti a odešel by domů, čímž by snížil riziko případného šíření, nebo nakažení Covidem-19. Logicky se nabízí otázka, proč by se měl pracovník či zaměstnanec zdržovat v práci déle, než je skutečně potřeba, splnil-li svoji pracovní povinnost. Zaměstnanec, resp. pracovník je přece placen na základě své vykonané práce, za výkon, ne za pobyt na pracovišti, pokud již denní stanovený plán, normu nebo výkon splnil na 100% . Je bohužel pravda, že tento systém pracovní doby, nelze aplikovat ve všech případech práce či zaměstnání.
     
Na druhé straně jsou  známy skutečnosti, kdy zaměstnavatel bazíruje na dodržení pracovní doby i tenkrát, když bylo již tzv. „všechno hotovo“, ale protože je pracovní doba zákonem stanovena na 8 hodin, je podle nich potřeba osmihodinovou pracovní dobu  dodržovat. Jistě není, jsou-li  splněny podmínky zaměstnavatele pro ten který druh zaměstnání či práce. Takovým přístupem zaměstnavatelů k práci svých podřízených by se měli poslanci zabývat co nejdříve, neboť je to jedna z mnoha forem, jak se bránit šíření Covidu-19, ale také, že zaměstnanec nebo pracovník nebude-li nucen pobývat na pracovišti má-li splněno, může ušetřený čas  věnovat rodině, dětem, zdraví, sportu, zálibám a pod.  

Jiří  Baťa



Anketa

Který z premiérů podle Vás hájí více národní zájmy své země?