Dušan Mišík: Nový typ války a zastaralé představy vyzbrojování armády

KOMENTÁŘ

Chceš-li mír, připravuj válku. Tak se státy a vojáci připravují. Sice se připravují na budoucí válku, ale vychází ze zkušenosti charakteru bojů válek minulých. Jako by neplatilo Herakleitovo: nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.

31. října 2023 - 06:00

Tak i naše vedení obrany zbrojí, aby posílilo mír, a vychází ze zkušeností posledních válek v Iráku, Afganistánu, Vietnamu, Sýrie, Jugoslávie… Jejich mantrou jsou zázračné zbraně (Wunderwaffen) letadla F-35, tanky Leopard 2, houfnice CEASAR, bojová vozidla pěchoty CV 90, raketomety HIMARS, bezpilotní prostředky atd, atd, atd. Bůh války Mars má velký, hodně velký apetit. Otázkou je, jestli výše uvedené zbraňové systémy budou v budoucí válce moderní zbraně, nebo morálně zastaralý a nepoužitelný šrot.

Bylo by pěkné, kdyby války nebyly. Ale jsou. Takže být připraven na válku a obranu svých životů je nezbytnost. Avšak když dva dělají totéž, nemusí být výsledek stejně úspěšný. Je takový obor filozofie války a míru. Zabývá se nejobecnějšími vlastnostmi války a míru, hledá podstatu a projevy války ve společnosti. Dotýká se i logiky vývoje zbraní. Předmětem činnosti konstruktérů jsou technické parametry zbraní. Filozofové války a míru se zabývají samotnou podstatou války, ze které se budou odvíjet prostředky k jejímu vedení. Pokud konstruktéři vyvíjí konkrétní zbraň, pak filozofové se zabývají obecným bytím ve válce a míru. Ve skutečnosti to pak dopadne tak, že si konstruktéři řeknou, ať si filozofové řeší cokoli, ale hlavně ať nás nezdržují od naší konstruktérské práce. Pak je jasné, že vojáci i technici se připravují na války minulé, které se v budoucnosti nebudou opakovat. Budou zaskočeni novou realitou bojiště.

Válka je hlavně ničení. Destrukce konstrukce zbraňových systémů, dezorganizace organizovaných jednotek. Samotný boj je jednotou útoku a obrany. Obrana i útok jsou dvě protikladné stránky té samé podstaty, to je ozbrojeného boje. Útok dříve nebo později přejde do obrany a obrana je vedena pouze pro to, aby mohla vojska přejít do útoku. V samotné obraně se provádějí protizteče, to jsou malé útoky. Po čas útoku musí útočící vojska myslet na obranu křídel a na možné útoky ze strany obránců. Kdyby se obráncům podařilo přisunout zálohy, mohly by jejich úspěšné protiútoky na křídla sevřít útočící vojska do kleští. Vytvořený kotel by znamenal zničení útočících vojsk. Útočník se během okamžiku stane obránce v zoufalé pozici. Musí pak přisunout zálohy a rázným útokem dostat obklíčená vojska z kotle. Pokud nemá zdroje, budou jeho původně útočící a teď se bránicí jednotky v kotli zničeny.

Proces bojové činnosti je činnost za účelem oslabení, nebo dokonce zničení ozbrojených sil protivníka. Tento proces bojové činnosti má svoje cíle, má svůj předmět a měl by mít i specifické zdroje pro vedení bojové činnosti. Předmětem bojové činnosti jsou vojenské jednotky na určitém teritoriu (bojiště, válčiště). Zničení ozbrojených sil protivníka je cíl bojové činnosti. Proces bojové činnosti vyžaduje specifické zdroje. Mezi jeho hlavní složky náleží vycvičený personál, který je silně motivovaný a psychicky odolný. Dále jsou to smrtící zbraně, prostředky obrany, jakými jsou pancíře, bunkry, okopy, prostředky radioelektronického boje, aktivní prvky obrany, například protivzdušná obrana, obrana proti tanků, minová pole. Zvláštní formou bojové činnosti je průzkum a klamavá činnost, která podvrhuje protivníkovi falešné informace. Tato činnost vyžaduje zvláštní prostředky, které umožňují získat věrohodné informace o protivníkovi a vnutit mu falešnou, nereálnou iluzi o vlastních silách. Další činnost je logistika, která vyžaduje, aby zbraně, munice a materiál byl včas doručen k bojujícím jednotkám. Je to ho daleko více, ale všechny mají jedno společné. Přežít a ničit protivníka. To celé pak zabalte do ekonomických vztahů, tj. nákladů a výnosů, respektive přínosů pro přežití a ničení. V úvahu vezměte pořizovací a provozní náklady. Životnost v míru, zejména modernizační obměnu, opotřebitelnost a životnost v boji.

Celkové pořizovací náklady, plus provozní náklady se mohou přiblížit bilionu korun v nejbližším desetiletí.  Jsou to náklady na přípravu minulé války. Lidově řečeno na zastaralé zbraně, které jsou dnes nejmodernějšími a nejskvělejšími wunderwaffen. Ptám se, pomohly Ukrajině vyhrát válku? Odolaly geranům, šahídům? Další věc je to, jestli známe budoucího protivníka. Co když to nebude ruská armáda, ale budou to oddíly pěšáků, které jsme nepromyšleně vpustili do Evropy. Nemusí se to stát. Mohou se asimilovat, ale taky mohou podlehnout ideologii a jednoho dne se rozhodnout převzít správu evropských krajin do svých rukou, a to ozbrojenou cestou. Statisíce zdravých chlapců s nezlomnou vírou, vojenským výcvikem a často i vojenskou zkušeností. Prý nejtěžší je zabít prvního člověka, pak je to snazší. Jaké zdroje může nabídnout Evropa?  Co pomůže F -35 v pouličním boji? Co zmůže Abrams, nebo Leopard v uličkách na Malé straně? Malé skupiny, vybavené ručními protitankovými zbraněmi, z úkrytu zničí drahou techniku. Co pomůže stealth technologie proti střele, kterou nese jeden pěšák, a aby uviděl drahou stíhačku, nebude potřebovat jiný drahý radiolokátor. Prostě on a síť dalších vzdušných pozorovatelů uvidí F-35 vlastníma očima. Voják bude skryt v budově. Pilot stíhačky ho nezaregistruje, zato voják bude mít informaci od jiných vizuálních hlídek a bude připraven k výstřelu. Efektivnost takovéhoto střetu? Bude to boj deseti tisíců dolarů s miliardami. Skvělý poměr, ne však pro ekonomiku ČR.

Půl bilionu až bilion korun budou budoucí výdaje na zbraně a jejich provoz. Náš expediční sbor čítající dvě až tři brigády bude disponovat palební silou 24 stíhaček F 35 (150 mld./ 322 mld. z celkovými náklady), 62 houfnic (10,3 mld), 12 vrtulníků (17,6 mld.), 210 bojových vozidel pěchoty ( 60 mld.), radiolokátorem (4 mld.), systémy PVO 4 bateriemi (13,7 mld.), obrněných transportérů TITUS 62kusů (6 mld.).



Zpět z historie k budoucím válkám. Rusko - Ukrajinská válka potvrzuje dosavadní vývoj zbraní, přežít úder a zničit protivníka. Proti meči se postavil štít. Proti dělové kouli vystřelené z válečné fregaty byl postaven lodní pancíř. Konstruktéři děl byli nuceni zvednout ráži, dostřel a průraznost. Nový, silnější kanon, vyžadoval odolnější pancíř. Síla pancíře a velikost ráže děl se vzájemně podmiňovaly, zprostředkovávaly a reprodukovaly. Velikost bitevních lodí zákonitě rostla do enormních rozměrů, až se zastavila u velikosti křižníků typu Bismarck, Yamato,  USS Missouri. Pancíř od 200 do 600 mm, ráže kanonů až 460 mm. Dále se už pancíř ani ráže děl nezvyšovaly. Vývoj, to je vzájemné podmiňování, zprostředkovávání a reprodukce se zastavil.  Musela nutně přijít nová kvalita. Bitevní křižníky nahradily letadlové lodě. Dnes pro zničení letadlové lodě postačí dvě hypersonické protilodní střely.

Napoleon byl mistrem manévru a využití dělostřelectva. Opustil složitou a na výcvik náročnou taktiku čtverců. Neměl čas sedm let cvičit vojáky, které vzal z měst a vesnic.  Od časů řecké falangy, přes římské legie se svými kohortami až po barokní války vítězil ten, kdo udržel bojový tvar.  Střelba z jednoranových pušek sice vyřadila některé vojáky, ale povinností ostatních bylo se semknout, nedovolit vznik mezery a postupovat vpřed. To, co se stalo v první světové válce, tzn. že z pohybujících armád se staly armády stacionární, které byly uvězněny v zákopech, naznačila již bitva u Hradce Králové v Prusko - Rakouské válce. Rakušané měli pušky předovky a pruští vojáci používali pušky zadovky (jehlovky). Pruský voják střílel 3 až 5krát rychleji než rakouský voják. V první světové válce zastavil každý útok nový vynález kulomet. Než útočící armáda přeběhla zemi nikoho, byla tak zdecimovaná palbou z kulometu, že už neměla sílu obsadit nepřítelův zákop. Manévrová válka z období Napoleona se změnila ve stacionární zákopovou válku. Palebné síle pěchoty nebyl vytvořen adekvátní pancíř. Obnovení manévru došlo až vytvořením letectva a zejména útočných dobře opancéřovaných tanků. Generálové první světové války byli zaskočeni. Jejich následníci pak byli opět zaskočeni ve druhé světové válce, kdy počítali se stacionárním vedením války, tentokrát v betonových bunkrech opevněných linií, např. Maginotova linie.

Dnes v roce 2023 se opět vyvinula zákopová válka. Obě strany vedoucí bojové akce na východě Ukrajiny přišly o značné zdroje, jak v živé síle, tak v technice. V první fázi tanky a BVP likvidovaly protitankové prostředky a letadla sestřelovala z oblohy protivzdušná obrana. V druhé fázi je likvidují bezpilotní sebevražedné střely. Jakákoli snaha o postup vpřed s cílem udělat obchvat je tvrdě potrestána protivníkem. Říkají tomu opotřebovací válka. Zvítězí ten, který bude mít větší odhodlání, výdrž a zejména kapacitu výroby zbraní i munice. Přesto je vysoká pravděpodobnost, že budoucí válka získá na dynamice a obnoví manévr.

Podívejme se ještě na vývoj střelných zbraní. Malou průraznost šípu proti štítu a kyrysu vojáka nahradila kulka vypálená prudkou chemickou reakcí střelného prachu. Právě rychlé hoření střelného prachu v hlavni palné zbraně udávala projektilu rychlost a tím i průraznost plus dostřel. V průběhu II. světové války byl pohon přemístěn z hlavně přímo na střelu, viz raketové střely V-1, V-2, salvový raketomet Kaťuše, letecké rakety HVAR, neřízené letecké střely RS-82, RS – 132, nebo známá ruční střela Panzerfaust. Dnes dochází k negaci původní negace a energie projektilu je udělena v hlavni kanonu a následně je během letu ještě aktivovaný raketový motor. To umožní střele podstatně zvýšit dolet, a ještě zpřesňuje její navedení na cíl.

Když už jsme u navedení projektilu na cíl, ukažme si vývoj míření, lépe řečeno zacílení. Původně určoval směr střely střelec z pušky nebo děla mířidly umístěnými na samotné zbrani. Postupně byl tento přístup negován a zacílení střely bylo přenášeno do těl střely. Infračervené navádění, vedení naváděného signálu po drátě, který se odvíjí ze střely, vlastní vyhledávací radiolokátor, identifikace cíle majákem, označení ozářením laserovým paprskem.


Munice, která si sama hledala cíl, byla označena pojmem „vystřel a zapomeň“.  Dnes probíhá negace původní negace zamíření (navedení střely na cíl). Ve spojení s umělou inteligencí dostane projektil zadání cíle, například hledej v terénu některý z těchto cílů a dostane popis nepřátelských tanků, BVP, raketometů apod. Tento úkol dostane před vystřelením z vlastního území do bojového pole. Následně střela provádí pomocí senzorů skenování terénu, a pokud najde cíl uložený ve své databázi a indexem označen zadaný úkol, provede útok. Informace o souřadnicích cíle byla původně zadaná zbrani, která projektil vyslala, pak byla provedena negace a informace o souřadnicích cíle byla zadána rovnou projektilu. Druhá negace spočívá v tom, že operátor, který projektil vyšle, zadá pouze obecnou informaci o cíli. Následně inteligentní projektil v podmínkách terénu konkretizuje svůj úkol před jeho provedením. Toulavá munice vyhledá konkrétní cíl, splňující parametry obecně zadaného úkolu.

Dnešní bezpilotní prostředky a umělá inteligence jsou ve stadiu, jako byl tank MARK I. na bojišti první světové války. Těžké, špatně se pohybující monstrum, které ani nebylo potřebné ničit, protože se porouchalo samo od sebe. Přesto se od poloviny minulého století staly tanky králem bojiště. Jak velký potenciál vývoje k dokonalosti má dnešní toulavá munice? Válka na Donbase něco napovídá, tak jako napovídala i bitva u Hradce Králové. Avšak naše ministerstvo války buduje armádu pro rok 2035 na základě válek z konce XX. století. Dnes Leopard II A8, F-35 vypadají úchvatně moderně. Může se však stát, že v roce 2035 nebudou tyto zbraně účinné a použitelné. Zkrátka obranyschopnost nebude zajištěna, ale dluhy zůstanou.

Neměli by se vojenští odborníci zabývat výzbrojí, která bude odpovídat způsobu boje v roce 2035? Mluví se o zbraních, založených na jiných fyzikálních zákonech, než je kinetická energie projektilu, případně jeho střepiny, nebo paprsek kumulativní nálože protipancéřové střely. Výzkumná pracoviště a konstrukční kanceláře zbraní mají rozsáhlejší tajemství než dialektická metodologie filozofie. Když utratíme půl bilionu až bilion korun za dnes moderní ale v budoucnosti nepoužitelné zbraně, nezbudou peníze na financování skutečné obrany.

Dušan Mišík


Anketa

Zúčastníte se červnových voleb do Evropského parlamentu?

Ano 62%
transparent.gif transparent.gif
Ne 19%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 19%
transparent.gif transparent.gif