Ve městech menší velikosti se lidé navzájem znají. Proto se leckde volí i podle sympatií, zasloužené nebo nezasloužené pověsti, podle osobní politické historie. Ale i na městech, a nejen těch největších, lze vystopovat jasné politické kontury jednotlivých konkurenčních přístupů ke komunální problematice.

Někde je jasně patrné, že za veřejný statek a veřejný zájem jsou považovány i kratochvilné volnočasové aktivity jen malé části obyvatel, zpravidla té bohatší. A prostřednictvím veřejných prostředků těmito lidem platí zábavu a jiné potřeby všichni ostatní poplatníci. Touha navýšit příjmy a také výdaje bývá ohromná.

Funguje zde fenomén rozptýleného a koncentrovaného zájmu. Dobře organizované a dobře motivované zájmové skupiny si snadno skrze veřejné rozpočty ukojí z peněz té většiny, která není dost motivovaná a dost organizovaná, aby se mohla bránit. Případy konceptu komunální politiky, podle kterého se veřejné výdaje mají koncentrovat výhradně na jasně vymezitelné veřejné statky s jasnými pozitivními externalitami, tedy s přínosem obecného, neindividuálního charakteru, jsou dosti vzácné.

Jde o klasický spor přerozdělovací kolektivistické levice a spořivé a individualistické pravice. Není tedy pravdou, že u komunálních voleb nejde politiku, o míru přerozdělování, o míru omezování individuálních svobod, pohybu, životního způsobu, zacházení s majetkem. Jde. A jde u nich i o spor mezi ochránci osvědčených hodnot a s pokrokovými bořiteli všeho, na co bylo dosud spolehnutí.

V současné atmosféře vyhrocených velkých civilizačních témat jde víc než jindy i o dilemata globální, kontinentální, celospolečenská, u kterých se na první pohled zdá, že s komunálem nesouvisejí. Souvisejí. Propisují se často i do konkrétních střetů na radnicích u jednotlivých důležitých hlasování, ale hrají ještě jednu zásadní roli, kterou je dobré si právě dnes připomenout.

Moc hezky mi to napsal jeden nepoliticky žijící kamarád z města okresní velikosti. „Má volební strategie v letošních komunálních volbách je tahle. Je mi úplně fuk, jestli se u nás opraví tahle ulice, nebo tamta. Jestli se starej bazén opraví, nebo postaví novej tam, nebo jinde, nebo vůbec. Zásadní pro mne je válka na Ukrajině. Válka na Ukrajině sice není téma komunálních voleb, ale já podpořím subjekt, se kterým se na téma války na Ukrajině nejvíce shodnu, aby tento postupně v jakýchkoliv volbách rostl, a v těch příštích parlamentních měl tedy co největší sílu.“

Myslím, že to je úplně přesné. Pokud celou společností hýbají témata, jako je bruselská centralizace a unifikace, organizovaná masová imigrace a multikulturalismus, genderové záchvaty, boj s podnebím nebo zrovna horlivé úsilí udělat z jedné lokální války i válku naši a na vlastní kůži, není možné, aby se tahle témata nijak netýkala komunálního života, komunální politiky a komunálních voleb.


Při rozhodování, komu to o víkendu hodit, se nemáme nechat svést jen účelovými hesly aktivistických seskupení na jedno použití, ale snažit se vysledovat, kterou sílu, kterou myšlenku platnou celostátně podpoříme nebo oslabíme tím, že zvolíme nebo nezvolíme jejich komunální kandidátku.

Nejen kandidující subjekty budou po vyhlášení výsledků rozděleny na úspěšné a neúspěšné. Takto rozděleni budeme v jistém smyslu i my, voliči. A to podle toho, jestli nám to i u těchto zdánlivě nepolitických voleb bude myslet politicky, vy…