Jedním z vysvětlení mohou být čistě technické faktory - investoři již jednoduše ve svých očekáváních s obchodní dohodou počítali až příliš, a došlo tak na klasický technický efekt “buy the expectations, sell the fact”. Pokud by toto byl ten jediný důvod, tak dlouhého trvání na trzích mít nebude.
Druhým důvodem může být skutečnost, že trhy interpretují americkou dohodu s EU a Japonskem primárně jako větší “jistotu” pro americkou ekonomiku. Na trzích tak slábnou obchodní pozice “sell USA” - tedy kombinované prodeje amerických dluhopisů, akcií i dolaru. Z toho primárně těží americký dolar. Naopak oslabování pozic “sell USA” je lehce negativní pro euro a středoevropské měny. To podle nás v posledních dnech po oznámení obchodní dohody může hrát hlavní roli v lehkých ztrátách koruny. Pokud tomu tak je, prostor pro další ztráty je omezený, protože riziko “sell USA” již (podle rozkladu našich modelů) spadlo do blízkosti nuly.
Třetím teoretickým důvodem může být nevýhodnost dohody pro Evropu, zejména pro tu střední. Tento důvod nám popravdě příliš nesedí. Dohoda je sice asymetrická a dá se považovat za politické vítězství Donalda Trumpa. Oproti současnému stavu jsou však změny celních sazeb v souhrnu z pohledu EU jen lehce negativní a celkové ekonomické dopady mohou být za předpokladu budoucí stability celních sazeb i mírně pozitivní. A to platí zejména pro střední Evropu, více exponovanou vůči segmentu automotive, kde dochází naopak k poklesu celní sazby o 12,5 %. Z pohledu Česka tak můžeme hovořit spíše o pozitivním ekonomickém dopadu dohody a z pohledu české koruny by mělo jít o důvod k ziskům než ke ztrátám…
Sečteno, podtrženo, zatím nám přijdou důvody stojící za lehkou negativní korekcí české měny v posledních dnech spíše jako dočasné - kombinace technických a tržních faktorů reagujících na předešlé výraznější zisky.
Jan Bureš