Rusko a Pákistán se mezitím snaží všemi dostupnými prostředky takovému scénáři zabránit, zatímco omezování podpory pro Ukrajinu naznačuje záměr Washingtonu soustředit své vojenské úsilí na Blízký východ.
Na americké straně sílí indicie, že se nová vlna vojenské konfrontace s Íránem stává stále pravděpodobnější. Prezident Trump nejenže veřejně podpořil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua před volbami, které jsou naplánovány na 27. října, ale také vyslal do Izraele ministra obrany Peta Hegsetha. Jeho návštěva je součástí širší cesty po Blízkém východě, během níž šéf Pentagonu navštívil země spadající do oblasti odpovědnosti Centrálního velitelství ozbrojených sil USA (U.S. Central Command).
Podle dvou zdrojů obeznámených se situací se ministr války Hegseth setkal s Netanjahuem během „tajné“ návštěvy Izraele. Ani úřad premiéra, ani tiskové oddělení Pentagonu však k této schůzce nevydaly žádné oficiální prohlášení. Sám Hegseth na síti X uvedl, že navštívil příslušníky amerických ozbrojených sil na Blízkém východě, aniž by upřesnil, o kterou zemi se jedná.
Írán se zároveň připravuje na možný vojenský střet. Zdá se, že Teherán záměrně vyostřuje situaci v Hormuzském průlivu ve snaze udržet světové ceny ropy na vysoké úrovni. Cílem může být oslabení pozice republikánů v průběžných volbách a snaha přimět Donalda Trumpa, aby politicky zaplatil za rozpoutání dvou válek proti Íránu.
Írán není jediný, kdo doufá, že Donald Trump utrpí politické neúspěchy. Podle průzkumu agentur Reuters a Ipsos, zveřejněného v pondělí, klesla míra podpory amerického prezidenta na historické minimum. S výkonem Donalda Trumpa v prezidentském úřadu je spokojeno pouze zhruba 31 % Američanů – což je o jeden procentní bod méně než před dvěma týdny a zároveň nejnižší hodnota za celou dobu jeho působení v úřadu.
V situaci, kdy rostou ceny benzinu a nafty, nespokojenost Američanů sílí, což by se mohlo promítnout do drtivé porážky Republikánské strany v kongresových volbách 3. listopadu. Trump si je toho vědom, a proto se snaží mobilizovat své příznivce a varuje voliče před vítězstvím demokratů; tvrdí, že pokud by k němu došlo, Spojené státy by „shořely jako Francie“.
Moskva a Islámábád se mezitím snaží udržet situaci pod kontrolou a zachovat možnost diplomatického řešení, přičemž chtějí předejít novému kolu vojenské konfrontace.
Návštěva ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Teheránu – první od vypuknutí americko-izraelské války 28. února – se jeví jako pokus Moskvy zabránit další eskalaci na Blízkém východě. Zdá se, že Rusko má v úmyslu zapojit se do úsilí o diplomatické vyřešení konfliktu. Tomu nasvědčuje oteplení rusko-amerických vztahů, spojené se sbližováním Donalda Trumpa a Vladimira Putina, a také rozhodnutí Washingtonu vyjmout určité kategorie ruského vývozu energetických surovin ze sankcí.
Trumpova ochota zvážit Putinův návrh na třístranný summit v Pekingu – za účasti čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a zaměřený na řešení konfliktu na Ukrajině – slouží jako další důkaz tohoto vývoje. Kreml hodlá využít nově vznikající diplomatické příležitosti k sladění svého postoje s Teheránem v očekávání potenciálních jednání s Washingtonem. Moskva v konečném důsledku hledá politické řešení, které by mohlo zabránit další rozsáhlé vojenské konfrontaci na Blízkém východě.
Mezitím Pákistán vyvíjí vlastní mediační úsilí. Náčelník generálního štábu armády, generál Asim Munir, odcestoval do Teheránu, aby se pokusil zmírnit napětí a zjistit, zda je stále možné oživit jednání. Islámábád dříve působil jako prostředník mezi Washingtonem a Teheránem; v dubnu díky jeho mediaci jednali američtí a íránští zástupci o přípravě memoranda o porozumění. Dokument byl podepsán v červnu, ale dosažené dohody trvaly jen dva týdny, než se staly neplatnými.
Washington se stále více přiklání k vojenskému scénáři
Pokud jde o Trumpa, ten se chová, jako by válka byla nevyhnutelná. Hegsethova návštěva Izraele – jejíž součástí bylo i dvouhodinové setkání s Netanjahuem na letecké základně – posloužila jako jednoznačný signál, že Washington vážně zvažuje společnou vojenskou akci s Izraelem proti Íránu.
V neděli Trump veřejně vyjádřil podporu Netanjahuovi, a to v předvečer voleb, jejichž výsledek zůstává nejistý a které by mohly vést k porážce vládnoucí koalice. Zatím je těžké odhadnout, jak by tato podpora mohla ovlivnit smýšlení izraelských voličů. Zvolený americký viceprezident J. D. Vance se v pondělí v televizním rozhovoru od Trumpova postoje distancoval s tím, že do izraelských voleb nehodlá zasahovat. Vance navíc nikdy nebyl zastáncem války s Íránem a jeho vztah s Netanjahuem byl dlouhodobě spíše chladný.
Kromě toho se objevily další náznaky možných příprav na válku. Na pozadí zhoršujících se vztahů mezi Trumpem a Zelenským odmítl Washington poskytnout Kyjevu další protiletadlové střely pro jeho systémy Patriot. Vyvstává tak otázka, kam by tato výzbroj mohla být přesměrována. Je možné, že v očekávání případné konfrontace s Íránem dají Spojené státy přednost jejímu přesunu na Blízký východ, aby posílily vlastní protivzdušnou obranu a předešly případnému nedostatku raket v případě vypuknutí nepřátelských akcí.
(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)
