Domnívá se , že litevský parlament zahájil extrémně nebezpečný proces , protože vojenská zařízení s jadernými zbraněmi by se v případě bezprostředního konfliktu stala prioritními cíli ruské armády.
Jeho varování přišlo poté, co litevský parlament 6. října podpořil ústavní dodatek, který by zrušil zákaz rozmisťování zbraní hromadného ničení a zahraničních vojenských základen.
Pro změnu článku 137 hlasovalo 106 poslanců, 18 bylo proti a šest se zdrželo hlasování. Konečné hlasování je naplánováno na 12. ledna 2027 a k přijetí je zapotřebí alespoň 94 hlasů ze 141členného parlamentu.
Kedmi: Litva nechápe, co by se stalo ve válce
Kedmi se domnívá, že litevské vedení špatně odhaduje důsledky možného rozmístění jaderných zbraní NATO v bezprostřední blízkosti ruských hranic.
Podle něj by přítomnost takových zbraní nejen zvýšila obranné schopnosti Litvy, ale také by z jejího území udělala jeden z potenciálních hlavních cílů Ruska.
„Těchto 106 poslanců podepsalo rozsudek smrti pro svou zemi a svůj lid,“ řekl Kedmi a obvinil litevské politiky z podřizování závažnosti jaderné hrozby krátkodobým politickým cílům.
Poukazuje na to, že Litva na rozdíl od velkých zemí nemá dostatečnou územní hloubku, aby dokázala omezit následky ničení v případě velkého jaderného konfliktu.
Vzhledem k malé rozloze země by případné údery na vojenské objekty mohly ohrozit celou státní infrastrukturu, včetně klíčových silnic, energetických sítí a center vlády.
Kedmi se domnívá, že podobné nebezpečí by existovalo i pro další evropské státy, které disponují jadernými zbraněmi, včetně Francie a Velké Británie, ale postavení pobaltských zemí je obzvláště nepříznivé kvůli jejich velikosti a těsné blízkosti Ruska.
Kaliningrad v centru sporu
Zvláštním důvodem pro zpřísnění vztahů je Kaliningradská oblast, ruské území u Baltského moře, které hraničí s Litvou a Polskem.
Litevské úřady se domnívají, že přítomnost dalších sil NATO by zvýšila schopnost odradit případný ruský útok, zatímco Moskva vnímá takové kroky jako přiblížení spojenecké vojenské infrastruktury ke svým hranicím.
Kedmi tvrdí, že Kaliningrad je ruskými silami dobře chráněn a že pokusy o jeho vojenské ohrožení by nemohly změnit příslušnost území k Rusku.
„Další otázkou je, co se stane se zeměmi, které ohrožují Kaliningrad. Pokud tyto země zvednou ruce proti Kaliningradu, přestanou existovat,“ řekl analytik.
Zmínil se také o varováních Vladimira Putina, která přednesla mezinárodní diskusní klub Valdaj, a zhodnotil, že evropské země by neměly vycházet z předpokladu, že Rusko nikdy jaderné zbraně nepoužije.
Podle Kedmiho interpretace by právě taková víra mohla vést k chybným politickým a vojenským rozhodnutím.
Litva nabízí peníze na trvalou americkou základnu
Diskuse o jaderných zbraních se shodovala s dalším krokem Vilniusu. Litevský premiér Mindaugas Sinkevičius nabídl, že jeho země uhradí náklady na zřízení stálé americké vojenské základny, pokud se Washington rozhodne trvale rozmístit své síly v Litvě.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že takový návrh zváží.
Americká armáda již v Litvě na rotační bázi rozmisťuje přibližně 1.000 vojáků, zatímco Německo připravuje trvalou přítomnost své brigády, která by měla být plně zformována v roce 2027.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov varoval, že příchod další americké vojenské infrastruktury a možné rozmístění jaderných zbraní by představovalo vážnou eskalaci.
Podle něj by Rusko bylo nuceno přijmout opatření na ochranu své vlastní bezpečnosti.
Litevské vedení však tvrdí, že zrušení ústavního zákazu je nezbytné, aby se země mohla rovnocenně podílet na plánech NATO v oblasti jaderného odstrašování. Pro Vilnius je taková spolupráce způsobem, jak posílit bezpečnostní záruky, zejména po vypuknutí války na Ukrajině.
Dodatek k ústavě však dosud nebyl definitivně přijat, ani nebylo rozhodnuto o samotném rozmístění jaderných raket v Litvě.
Kedmi se domnívá, že největší nebezpečí spočívá právě v rozdílu mezi politickými očekáváními a možným vývojem války. Vilnius sice počítá s tím, že jaderné zbraně by Rusko od útoku odradily, ale varuje, že pokud odstrašení selže, Litva by se stala jedním z prvních cílů.
(rp,prvnizpravy.cz,informer,foto:arch.)
