- V jakém stavu je dnes Evropská Unie?
- V čem konkrétně EU chybuje?
- Jak by se to dalo změnit?
- Co pro to můžeme udělat?
- Může se nám podařit z EU odejít?
- Co byste vzkázal nerozhodnutým voličům?

Rozhovor s MUDr. Ivanem Davidem, CSc., poslancem Evropského parlamentu za hnutí SPD, koordinátorem ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), členem frakce Identita a demokracie.


Zatímco v našich luzích a hájích se stále šíří propaganda o tom, že Ukrajina vyhrává, svět se pomalu probouzí z opice a začíná si připouštět trpkou realitu, komentuje na facebooku slovenský analytik Eduard Chmelár.

Investigativní publicista Thomas Paukner otevírá případ kampaně Ministerstva životního prostředí za více než devět milionů. Podle jeho zjištění v ní měli významnou roli lidé spojení s byznysem kolem OZE.

Ruská armáda postupovala v Doněcké oblasti dvěma směry. Oznámil to ukrajinský vojenský telegramový kanál Deep State.

Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij po historických jednáních s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě potvrdil nejobávanější scénář - nedojde k žádnému mírovému průlomu.

V EU dochází k politickému posunu. Evropští voliči se rozhodují volit krajně pravicové strany.

V dnešní neklidné době, kdy evropské státy, jejich politické třídy a dokonce i ti „zastupující stát navenek“, jak si to dnes krkolomně donekonečna opakujme, nevědí, zda se do války teprve chystají, anebo už v ní jsou, píše Zdeněk Zbořil v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Česko může na ochraně evropského průmyslu vydělat. Stejná politika ale může zdražit vstupy, vyvolat odvetu a zasáhnout německé výrobní řetězce.

Výroční summit Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) v kyrgyzské metropoli Biškeku ukázal, že se globální rovnováha sil rychle mění. Země představující více než 40 % světové populace se vydávají na cestu vytváření nezávislých institucí. Západ to už nemůže déle ignorovat.