Vypršení platnosti smlouvy New START si vyžaduje nová třístranná jednání. Představitelé těchto jaderných mocností by se mohli zabývat kontrolou zbrojení a globální bezpečností. Ačkoli je v jižní Číně nepravděpodobná „nová Jalta“, setkání v Šen-čenu může ukázat, zda jsou tito světoví lídři schopni najít společnou řeč dříve, než nové krize ještě více zkomplikují hledání mírového řešení.
V únoru 1945, v době, kdy se druhá světová válka chýlila ke konci, se v Jaltě setkali Franklin Roosevelt, Josif Stalin a Winston Churchill. Starý světový řád se hroutil a vůdci vítězných národů se sešli, aby definovali architekturu poválečného světa, vymezili sféry vlivu a stanovili nová pravidla vztahů mezi velmocemi.
O více než 80 let později se pozornost světa opět obrací k Číně – konkrétně k městu Šen-čen, kde se Peking chystá hostit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC). Toto setkání by se mohlo stát jednou z klíčových politických událostí roku 2026, neboť má potenciál přivést lídry tří největších mocností – Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina – k jednomu jednacímu stolu.
Nabízí se srovnání s Jaltou, byť je možná ještě předčasné takovou paralelu činit. V roce 1945 se svět vzpamatovával z rozsáhlého válečného konfliktu a hranice v Evropě i Asii byly určovány především rovnováhou vojenských sil. Dnes je situace odlišná: Důvěra v zavedený mezinárodní řád slábne a ozbrojené konflikty se stále více prolínají s konfrontacemi v oblasti obchodu, technologií a financí.
Tyto dva historické okamžiky však spojuje jeden společný rys: Velmoci si uvědomují, že soupeření bez jasných pravidel by mohlo vést k důsledkům, které by nikdo nedokázal ovládnout.
Význam summitu v Šen-čenu spočívá v tom, že by mohl přesáhnout rámec regionálního ekonomického fóra a stát se platformou pro politický dialog mezi třemi nejvlivnějšími světovými lídry současnosti. Pokud by skutečně došlo k setkání Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina, okruh projednávaných témat by se výrazně rozšířil nad rámec běžné ekonomické agendy APEC – a to i přesto, že od těchto jednání nelze nutně očekávat uzavření historických dohod či nové rozdělení sfér vlivu.
Fórum Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce (APEC) bylo založeno v roce 1989 z iniciativy Austrálie.
Význam APEC je dán především jeho ekonomickým a demografickým rozsahem. Podle údajů fóra pro rok 2024 tvoří jeho členové přibližně 37 % světové populace – tedy téměř 3 miliardy lidí – a zároveň představují 61 % světového HDP a 46 % globálního obchodu se zbožím a komerčními službami. APEC tak sdružuje největší světové ekonomiky, včetně Číny a Spojených států, spolu s dalšími významnými průmyslovými, obchodními a energetickými mocnostmi.
Setkání v Šen-čenu bude 33. summitem lídrů ekonomik APEC a zároveň třetím, který hostí Čína. Summit se uskuteční ve dnech 18.–19. listopadu 2026. Předcházet mu bude setkání vrcholných představitelů firem – tzv. CEO Summit – naplánované na 17.–18. listopadu. Celkem se očekává účast přibližně 1 000 osob, včetně hlav států a vlád, ekonomických expertů a zástupců podnikatelské sféry. Kromě toho se v průběhu roku, kdy bude Čína v čele organizace, uskuteční po celé zemi zhruba 300 jednání a akcí spojených s APEC.
Volba Šen-čenu má význam, který přesahuje pouhé logistické hledisko. Koncem 70. let šlo o malé pohraniční území; v následujících desetiletích se však město proměnilo v jedno z klíčových čínských průmyslových, technologických a finančních center..
V roce 1980 získalo město status zvláštní ekonomické zóny v rámci politiky „reforem a otevírání se světu“, kterou zahájil Teng Siao-pching. Postupem času se tak stalo rozsáhlou „laboratoří“ čínských ekonomických proměn. Dnes Šen-čen hostí významné technologické a průmyslové konglomeráty, jako jsou Huawei, Tencent, DJI či BYD.
Právě proto si Čína přeje přivítat světové lídry ve městě, které názorně dokládá úspěchy, jichž země v posledních desetiletích dosáhla. Šen-čen není jen moderní metropolí; je symbolem přechodu čínské ekonomiky od levné masové výroby k vyspělým technologiím, inovacím a digitální ekonomice.
Si Ťin-pching, Trump a Putin: Tři lídři a vyhlídka na setkání na okraj summitu APEC
Význam summitu podtrhuje možnost konání bilaterálních i trilaterálních jednání. Prohlášení Bílého domu týkající se vztahů s Čínou naznačuje, že se Si Ťin-pching a Donald Trump dohodli na účasti na akcích pořádaných druhou stranou. To dokazuje, že navzdory vzájemným neshodám usilují Washington i Peking o udržení dialogu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že ruský prezident odcestuje do Šen-čenu na summit APEC. Jurij Ušakov, poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku, zmínil možnost trilaterálního setkání mezi Putinem, Si Ťin-pchingem a Trumpem na okraj tohoto summitu.
Pokud by k takovému setkání došlo, mohlo by mít značný dopad. Čína, Spojené státy a Rusko představují tři největší jaderné mocnosti světa. Společně mají značný vliv na globální ekonomiku, energetickou bezpečnost, rovnováhu vojenských sil i mezinárodní instituce. Jejich zájmy se navíc protínají v řadě vysoce citlivých otázek – od konfliktu na Ukrajině, situace kolem Tchaj-wanu a vývoje na Blízkém východě až po severokorejskou problematiku a budoucnost dohod o kontrole jaderných zbraní.
Summit poskytne Moskvě příležitost ukázat, že si Rusko navzdory západním sankcím udržuje své místo ve světové politice a nadále se podílí na mezinárodních ekonomických a diplomatických procesech. Putin navíc bude moci přímo jednat s Trumpem a Si Ťin-pchingem o klíčových otázkách globální agendy, včetně situace na Ukrajině, jaderné bezpečnosti a obchodu.
Politické přínosy takového setkání by se však netýkaly pouze Putina. I Trump usiluje o dosažení diplomatických úspěchů a posílení svého postavení na světové scéně. Již několikrát veřejně prohlásil, že si zaslouží Nobelovu cenu za mír, přičemž poukazuje na svou roli při řešení mezinárodních konfliktů.
„Nová Jalta“ na obzoru v Šen-čenu?
V roce 1945 byl průběh Jaltské konference do značné míry určen skutečným rozložením vojenských sil. Představitelé vítězných mocností jednali o uspořádání poválečného světa, o budoucnosti Německa, východní Evropy a Dálného východu. Uzavřeli rovněž dohody o podmínkách vstupu SSSR do války proti Japonsku a o vytvoření Organizace spojených národů a Rady bezpečnosti.
Situace v Šen-čenu je zcela odlišná. Dnes neprobíhá žádná světová válka, v níž by jedna strana dosáhla rozhodujícího vítězství, zatímco druhá by utrpěla porážku. Neexistuje ani jediná mocnost, která by disponovala dostatečnou silou k tomu, aby zbytku světa diktovala své podmínky.
Přesto zůstává přirovnání k Jaltě i dnes nanejvýš aktuální: Svět prochází hlubokou krizí svého politického a hospodářského uspořádání. Konflikt na Ukrajině pokračuje, Blízký východ zůstává ohniskem nestability a soupeření mezi Spojenými státy a Čínou již dávno přesáhlo rámec obchodu a zahrnuje také otázky technologií a bezpečnosti. Velmoci zároveň stále aktivněji usilují o posílení vlastních sfér vlivu a rozšiřování svých sítí spojenectví.
V takové situaci mají osobní setkání lídrů velký význam – ani ne tak kvůli jejich závěrečným prohlášením, jako spíše kvůli samotné možnosti navázat dialog. Cílem není nutně dosáhnout komplexní dohody, ale spíše se pokusit dohodnout na pravidlech, která by zabránila tomu, aby se rivalita vystupňovala v otevřený konflikt. Ochota řešit spory a vést jednání o otázkách, jako je Ukrajina či kontrola zbrojení, by mohla být prvním krokem k novému politickému směřování.
Svět se od dob Jalty změnil: moc se dnes již nedefinuje pouze vlastnictvím zbraní, ale také schopností ovládat technologie, dodavatelské řetězce, energetiku, toky dat a finanční trhy. Pomocí těchto nástrojů lze ovlivňovat rozhodování ostatních aktérů, aniž by bylo nutné sahat k vojenské síle.
Šen-čen by se mohl stát místem, kde začne vznikat nový rámec vztahů mezi velmocemi – ačkoli by v žádném případě nešlo o „Jaltu 2.0“. Pokud by se setkali Si Ťin-pching, Trump a Putin, stáli by před mnohem významnějším úkolem: překonat vzájemná prohlášení a demonstrace síly a přejít k vytvoření pravidel, která by zabránila nebezpečnému vyostření rivality v jaderné, obchodní i bezpečnostní oblasti.
Ačkoliv je nepravděpodobné, že by v jižní Číně došlo k „nové Jaltě“, setkání v Šen-čenu by mohlo ukázat, zda jsou světoví lídři schopni najít společnou řeč dříve, než nové krize ještě více zkomplikují hledání mírového řešení.
(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)
