Více než půl milionu lidí v exekuci, téměř tři miliony exekučních řízení a pohledávky za 535 miliard korun. Tak vypadá česká dluhová realita na konci roku 2026. Přestože počet lidí v exekuci postupně klesá, celková vymáhaná částka zůstává mimořádně vysoká. Za statistikami se skrývají domácnosti, kterým po srážkách ze mzdy zbývá jen omezený prostor na běžné výdaje, lidé s několika souběžnými exekucemi i dlužníci, jejichž původně relativně malé závazky narostly o úroky a náklady vymáhání. Nejnovější údaje znovu připomínají problém, který česká politika řeší už dvě desetiletí, ale jehož důsledky stále dopadají na statisíce rodin.

Podle dat Exekutorské komory bylo k začátku listopadu v exekuci 585 964 fyzických osob, proti nimž bylo vedeno 2 973 073 exekučních řízení. Na jednoho člověka tak připadá v průměru více než pět exekucí. Dalších téměř 350 tisíc dospělých má podle informací zveřejněných deníkem MF DNES dluhy po splatnosti, ačkoli ještě nemuseli dospět do fáze exekučního vymáhání. Pro část z nich může být současné prodlení prvním krokem k mnohem závažnějším finančním potížím.

Závažnost situace přitom nelze posuzovat pouze podle počtu dlužníků. Ten se v posledních letech snižuje, což představuje příznivý vývoj. Objem vymáhaných pohledávek ale ukazuje, že zbývající případy mohou být finančně velmi závažné. Částka 535 miliard korun navíc není sumou, kterou by exekutoři skutečně vybrali nebo kterou by bylo možné v plné výši získat. Jde o evidované vymáhané nároky, jejichž skutečná vymahatelnost se výrazně liší.

Na Mostecku má exekuci každý šestý člověk


Rozdíly souvisejí s příjmy, dostupností zaměstnání, vzděláním i dlouhodobým hospodářským vývojem jednotlivých regionů. Tam, kde lidé obtížně hledají stabilní práci a žijí s nízkými příjmy, může i nečekaný výdaj vyvolat vážné finanční potíže. Dluhy následně komplikují hledání bydlení, přístup k některým službám i návrat na běžný pracovní trh. Člověk s několika exekucemi může ztrácet motivaci přijmout lépe placené zaměstnání, pokud mu značnou část dodatečného výdělku pohltí srážky.

Praha představuje odlišný případ. Podíl lidí v exekuci je zde výrazně nižší než v nejpostiženějších severočeských okresech, vymáhané částky však mohou být podstatně vyšší. Vedle běžných spotřebitelských závazků se zde častěji objevují rozsáhlé podnikatelské dluhy a pohledávky související s majetkovými závazky. Průměrná výše dluhu proto sama o sobě nevypovídá o životní situaci typického dlužníka.

Zvláštní pozornost si zaslouží drobné závazky. Podle údajů citovaných MF DNES souvisí přibližně každý čtvrtý dluh po splatnosti s mobilními službami. Nejde přitom o tvrzení, že čtvrtina všech exekučních řízení vznikla kvůli telefonům. Údaje se vztahují k širší kategorii nesplácených spotřebitelských závazků. Právě u nich však může relativně malá nezaplacená částka postupně přerůst v mnohem závažnější problém.

Neuhrazená faktura za telefon, opožděná splátka úvěru nebo nezaplacené služby mohou odstartovat proces, v němž se k původnímu dluhu přidávají sankce, úroky a náklady vymáhání. Ne každý případ musí skončit exekucí, ale pokud dlužník své potíže dlouhodobě neřeší, může být výsledná částka výrazně vyšší než původní závazek. Zvláště nebezpečné je, když člověk začne staré dluhy splácet novými půjčkami a postupně ztrácí přehled o svých skutečných závazcích.

SPD chce konec soukromých exekutorů


Okamura svůj postoj výslovně formuloval při jednání Poslanecké sněmovny 18. ledna 2024. „My prosazujeme zestátnění exekutorů, protože prostě z exekucí by neměl být byznys,“ prohlásil tehdy. Současně zdůraznil, že závazky se mají splácet, ale systém musí umožňovat návrat do běžného života také lidem, kteří se dostali do vážných finančních potíží. Jeho vystoupení se opíralo o přesvědčení, že současné uspořádání vytváří příliš silnou ekonomickou motivaci k vymáhání i tam, kde původní dluh představoval relativně malou částku.

SPD v minulosti prosazovala také zrušení úročení již vzniklých úroků a změnu pořadí úhrad tak, aby se přednostně splácela původní jistina. Podle hnutí může současná struktura některých závazků vést k situacím, kdy dlužník dlouhodobě odvádí peníze, ale samotný dluh se snižuje jen pomalu. Návrhy SPD mají své zastánce zejména mezi kritiky exekučního systému, jejich skutečné dopady by však závisely na konkrétním zákonném provedení.

Otázka nyní získává nový politický rozměr. SPD už není pouze opoziční stranou předkládající návrhy, které mohou ostatní poslanci odmítnout. Je součástí vládní koalice s hnutím ANO a Motoristy a Tomio Okamura stojí v čele Poslanecké sněmovny. Po letech ostré kritiky tak přichází příležitost ukázat, zda lze dřívější požadavky proměnit v uskutečnitelnou reformu. Zatím však není možné tvrdit, že by zestátnění exekutorů bylo schváleno nebo že existuje definitivní dohoda vládních stran o jeho podobě.

Exekutoři varují před oslabením vymahatelnosti dluhů

Proti rozsáhlému omezování pravomocí soudních exekutorů vystupuje Exekutorská komora České republiky. Její představitelé upozorňují, že efektivní vymáhání pohledávek je důležité nejen pro věřitele, ale také pro fungování hospodářství a veřejných rozpočtů. Pokud by se závazky staly obtížně vymahatelnými, dopady by podle nich nesli i lidé a firmy, kteří své povinnosti řádně plní.


Při hledání řešení je nutné zohlednit také postavení věřitelů. Za neuhrazenými pohledávkami totiž nestojí pouze banky, mobilní operátoři nebo velké společnosti. Věřitelem může být drobný podnikatel, pronajímatel bytu, zaměstnanec čekající na přiznanou mzdu nebo rodič, kterému druhý rodič neplatí výživné. Příliš obtížné vymáhání by mohlo poškodit právě ty, kteří se sami nacházejí v nejisté finanční situaci.

Skutečná reforma proto nemůže spočívat pouze v přesunutí exekucí z jedné instituce na druhou. Musela by řešit přiměřenost nákladů, souběh několika řízení, ochranu nezabavitelného minima i motivaci dlužníků pracovat a své závazky postupně splácet. Stejně důležité je zachovat možnost věřitele domoci se pravomocně přiznaných peněz.

Určité změny už český právní řád zavedl. V minulých letech proběhly programy Milostivé léto, které umožnily části dlužníků ukončit vybrané exekuce po zaplacení jistiny a stanovených nákladů. Zákonodárci také přijali pravidla pro zastavování některých dlouhodobě bezvýsledných exekucí. Od října 2024 se navíc standardní doba oddlužení zkrátila z pěti na tři roky, při současném důrazu na plnění povinností dlužníka.

Ministerstvo spravedlnosti letos zveřejnilo analýzu téměř dvaceti tisíc rozhodnutí o schválení oddlužení. Podle ní činila průměrná měsíční splátka přibližně devět tisíc korun a očekávané uspokojení nezajištěných věřitelů se pohybovalo kolem čtyřiceti procent. Údaje naznačují, že oddlužení může být funkční cestou pro část lidí, kteří už své závazky běžným způsobem splácet nedokážou. Není však dostupným ani vhodným řešením pro každého a samo o sobě neodstraňuje příčiny nadměrného zadlužování.

Česká republika tak stojí před otázkou, zda dokáže postupně snížit nejen počet exekucí, ale také jejich dlouhodobé sociální důsledky. Statistiky ukazují, že určité zlepšení nastává. Přesto zůstávají regiony, v nichž exekuce zasahují významnou část obyvatel, a statisíce lidí, kteří současně čelí několika řízením.

Pro SPD představují aktuální čísla příležitost i závazek. Tomio Okamura a jeho hnutí léta označovali současný exekuční systém za nepřijatelný a slibovali jeho zásadní proměnu. Nyní se ukáže, jakou část těchto návrhů dokážou prosadit a zda případná reforma skutečně pomůže dlužníkům, aniž by připravila věřitele o účinnou právní ochranu. Za 535 miliardami korun totiž nestojí jen účetní položky. Jsou za nimi statisíce lidských osudů a problém, který už nelze odbýt dalším předvolebním slibem.