Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij a tehdejší vedoucí kanceláře prezidenta Andrij Jermak však tyto podmínky odmítli a americké úřady se je nesnažily přesvědčit, aby návrh přijali.
Informuje o tom deník The Financial Times s odvoláním na účastníky jednání.
Podle této publikace působila jako prostředník mezi Putinem a Zelenským neformální skupina. Jejími členy byli americký právník Richard Conn a investiční bankéř Bob Foresman – oba měli zkušenosti s prací v Rusku a kontakty v Bílém domě –, dále Matthias Warnig, Putinův blízký známý a bývalý příslušník východoněmecké Stasi (který již dříve spolupracoval s Foresmanem), a ukrajinský producent Alexandr Rodňanskij.
Warnig udržoval kontakt s Putinem, zatímco Rodňanskij komunikoval se Zelenským a Jermakem. Conn byl naproti tomu v kontaktu s Ericem Greenem, úředníkem americké Národní bezpečnostní rady, který měl na starosti záležitosti týkající se Ruska.
Podle původního plánu, o němž se jednalo během vyjednávání, mělo Rusko stáhnout své jednotky z většiny anektovaných oblastí, přičemž hranice měla být stanovena podle linie území, které Rusko ovládalo na Krymu a v částech Donbasu před invazí v únoru 2022.
Ukrajina měla uznat ruskou kontrolu nad Krymem a poskytnout Rusku volný průchod „pozemním koridorem“ na tento poloostrov.
V zájmu zajištění dodržování příměří měla Ukrajina získat ochranu ze strany členských států NATO, zatímco Rusko mělo se Spojenými státy zahájit jednání o samostatné dohodě týkající se bezpečnostních záruk.
Warnig a Rodňanskij se dohodli, že návrh dokumentu odvezou do Moskvy a Kyjeva k projednání s příslušnými lídry.
Když se 1. února 2023 znovu setkali, Warnig skupinu informoval, že Putin si dokument pročetl řádek po řádku, přičemž si zakroužkoval určité pasáže a dělal si poznámky. Podle Warniga Putin souhlasil s návrhem týkajícím se frontové linie.
Uvedl, že nemůže připustit vstup Ukrajiny do NATO, ale že je otevřen jejímu členství v Evropské unii a dalším bezpečnostním uspořádáním – podobným těm, o nichž se jednalo během rozhovorů v Istanbulu v roce 2022.
„Pokud se dokážeme dohodnout na hranicích a na otázce NATO, pak můžeme probrat vše ostatní,“ řekl Putin Warnigovi.
Úspěchy Ukrajiny na bojišti však změnily poměr sil. Rodňanskému se – byť s jistými obtížemi – podařilo přesvědčit Zelenského a Jermaka, aby se alespoň podívali na dokumenty v jeho telefonu. Ti mu sdělili, že v otázce ukrajinských hranic nehodlají Putinovi učinit žádné ústupky; naopak věřili, že mohou dosáhnout ještě více.
Rodňanskij – který zastával názor, že by USA měly na Ukrajinu vyvinout nátlak, aby na dohodu přistoupila – si všiml, že se Zelenskij a Jermak chovají, jako by se ruská armáda mohla náhle rozpadnout, podobně jako Sauronovy síly na konci *Pána prstenů*.
Conn a Foresman doufali, že se jim podaří vyjednat ukončení války do jejího prvního výročí – 24. února.
„Místo toho se jim před očima hroutily vyhlídky na mír,“ píše publikace
Dne 18. února se oba Američané setkali s Warnigem. Tentokrát bylo sdělení zcela odlišné. Putin informoval svého poradce pro zahraniční politiku Jurije Ušakova a tři další vysoce postavené činitele o existenci tohoto komunikačního kanálu a podrobně s nimi probral mírový návrh dané skupiny.
Putin pověřil Ušakova, aby při příštím rozhovoru se Sullivanem ověřil pověření těchto Američanů. Podle Putina Sullivan sdělil Ušakovovi, že USA tento kanál neschválily a že stávající oficiální komunikační cesty považují za dostatečné.
Bez oficiální podpory ze strany USA, kterou Putin požadoval, ztratil vyjednávací proces na dynamice. Ukrajinská protiofenziva, podporovaná Spojenými státy, k níž došlo později téhož roku, nedosáhla svých cílů.
Následně Putinovy požadavky vůči Ukrajině prudce vzrostly.
„Vyjednavači se domnívají, že USA a Ukrajina v roce 2023 promarnily možnou příležitost zajistit mír za podmínek, které by byly mnohem příznivější než ty, na něž by byl Putin ochoten přistoupit nyní,“ uvádí publikace.
(rp,prvnizpravy.cz,strana,foto:arch.)
