Česká republika nemá od začátku září trvale jmenovaného hlavního hygienika. Po rezignaci Barbory Mackové vykonává funkci Matyáš Fošum. Hygienická služba přitom odpovídá za ochranu obyvatel před epidemiemi a řadou dalších zdravotních hrozeb. Přesto stát ani šest let po vypuknutí pandemie covidu nedokončil její zásadní reorganizaci. Národní pandemický plán stále vychází z dokumentu schváleného v roce 2011 a nová struktura hygienické služby má začít fungovat až v roce 2028.
Barbora Macková rezignovala na funkci hlavní hygieničky k 2. září 2026. Nadále vede Státní zdravotní ústav, který od roku 2024 řídila souběžně s hygienickou službou. Spojení obou funkcí mělo přispět k modernizaci a lepší koordinaci systému, reforma však dokončena nebyla. Macková při odchodu upozornila na nedostatečné personální a finanční zajištění hygienické služby. Podle jejího vyjádření předchozí vláda reformu nedokončila a současné vedení ministerstva má odlišnou představu o jejím pokračování.
Takové hodnocení od člověka, který hygienickou službu dva roky vedl, představuje závažné varování. Současně však vyvolává otázku odpovědnosti jejího dosavadního vedení. Pokud byla modernizace jedním z hlavních úkolů, proč ani po dvou letech nevznikl funkční systém řízení? Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch pověřil výkonem funkce Matyáše Fošuma. Ministerstvo oznámilo, že stálý hlavní hygienik vzejde z řádného výběrového řízení. Jeho veřejné vyhlášení ani termín dokončení se však dosud nepodařilo potvrdit.
Pandemie nepoučila stát, varování selhává i dnes
Český pandemický plán pochází z roku 2011 a je zaměřen především na pandemii chřipky. Přestože země prošla rozsáhlou epidemií covidu-19, nový komplexní dokument nahrazující původní plán se nepodařilo ve veřejných zdrojích doložit. Nejvyšší kontrolní úřad již po pandemii upozornil na dlouhodobě nedostatečnou přípravu státu, chybějící aktualizaci plánu a nedostatečné zásoby ochranných prostředků. Samotná existence starého dokumentu sice neznamená, že stát nemá žádné další krizové postupy, zásadní otázkou však zůstává, proč nebyl aktualizován základní národní plán.
Slabiny koordinace ukázala také letošní kauza kontaminované kojenecké výživy. Při jejím projednávání v Senátu zazněla kritika opožděného informování veřejnosti a nejasného rozdělení odpovědnosti. Macková následně připustila nedostatky v předávání informací mezi úřady. Ochrana veřejného zdraví přitom přesahuje ministerstvo zdravotnictví. Významné pravomoci mají také Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa, Česká obchodní inspekce a další instituce. Jejich spolupráce musí fungovat okamžitě, nikoli až po veřejné kritice. Občan potřebuje jednoznačné a včasné varování, nikoli vysvětlování, který úřad měl informaci předat.
Vojtěch slibuje reformu. Výsledky přijdou až za roky
Ministr Adam Vojtěch představil 13. října plán reorganizace hygienické služby. Počítá se sjednocením čtrnácti krajských hygienických stanic, dvou zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu pod nové centrální řízení. Vzniknout má Národní institut veřejného zdraví. Současný provoz těchto institucí stojí přibližně 3,3 miliardy korun ročně. Ministerstvo předpokládá počáteční investici kolem 350 milionů a následné úspory až 150 milionů korun ročně. Reforma má začít v roce 2028 a její dokončení potrvá přibližně pět let.
Vedle organizačního sjednocení však zůstává nedostatečně vysvětlená ekonomika samotné sítě pracovišť. Hygienická služba působí na řadě detašovaných míst, často v samostatných a starších budovách. Takové uspořádání může znamenat vysoké náklady na energie, údržbu, ostrahu, úklid a další provozní personál. Roztříštěnost současně komplikuje jednotné řízení a kontrolu činnosti jednotlivých pracovišť. Ministerstvo by proto mělo zveřejnit také analýzu jejich skutečných provozních nákladů a možností účelného slučování. Bez ní nelze posoudit, zda plánované úspory odpovídají reálnému potenciálu reorganizace.
Dalším problémem jsou odborní zaměstnanci. Podle údajů ministerstva dosahuje průměrný plat lékaře na krajské hygienické stanici přibližně 43 tisíc korun, výrazně méně než v nemocnicích. Bez schopnosti získat a udržet kvalifikované epidemiology, mikrobiology a další specialisty nepřinese ani nové organizační schéma očekávané výsledky.
Ministerstvo má přitom k dispozici aktuální hodnocení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, které posuzovalo připravenost České republiky na zdravotní hrozby včetně meziresortní spolupráce. Zatím však není dostatečně zřejmé, jak konkrétně reforma zajistí rychlé sdílení informací, společné krizové postupy a jednoznačnou odpovědnost jednotlivých institucí. Za dokončení reformy nyní odpovídá ministr Adam Vojtěch. Měl by proto zveřejnit termín výběru hlavního hygienika, harmonogram aktualizace pandemického plánu, ekonomickou analýzu sítě pracovišť a konkrétní pravidla spolupráce mezi resorty.
Po zkušenostech s covidem a letošní kauzou kojenecké výživy už nestačí slibovat lepší připravenost. Stát musí doložit, co skutečně změnil, kolik to bude stát a kdo ponese odpovědnost, pokud systém při další zdravotní hrozbě znovu selže.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Ministerstvo zdravotnictví – Macková končí, hlavního hygienika zastoupí Fošum; 2. Státní zdravotní ústav – Vyjádření Barbory Mackové k rezignaci; 3. Zdravotnický deník – Vojtěch představil reorganizaci hygienické služby; 4. Ministerstvo zdravotnictví – Pandemický plán České republiky; 5. Nejvyšší kontrolní úřad – Stát podcenil přípravu na pandemii
