Snažili jsme se proto objevit mezi normálními Francouzi, někoho jiného, než se daří českým zpravodajům

nebo komentátorům. Není to jednoduché, protože se zdá, že i ti nejrozumnější ztrácejí naději, že se dají věci dát do pořádku, píše v glose Zdeněk Zbořil pro Prvnizpravy.cz.
Daleko od velkých francouzských měst a vládních budov jsme se ptali Dominiqua Humberta (*1965), bývalého člena nebo dokonce presidenta Zemědělské rady Vogézy (CS88), který se také snaží dnes porozumět v jaké Francii žije. Říká to bez tak aktuální vulgarity, ale jeho „hoře z rozumu“ v jeho slovech se nalézt dá docela snadno.
V roce 2019 ve svém CV o sobě napsal -
Co jsem dnes? Jsem farmář. Být rolníkem doslova znamená
být pohanem. Znamená to nevěřit v tom smyslu, že nepřejímáme všechny formace jako pravdu. Znamená to zachovat si kritické myšlení a mít svobodu jednat. Během své kariéry jsem se jen učil. Učil jsem se osvobozovat se, učil jsem se najít správné informace, učil jsem se také vyhýbat strachu, ve kterém dnešní svět existuje.
Na naši otázku, jak rozumí tomu, co se ve Francii (a v těchto dnech i v několika dalších evropských zemích odehrává) říká: „Nejsem si úplně jistý, protože se musím starat o farmu. Proto ignoruji současné dění, abych se soustředil na věci podstatné. Ale mohu říct, že život je velmi drahý, obyčejní Francouzi jsou znechuceni.“
A proto i trochu více a adresněji: „Začíná volební kampaň. Nesmrtelná Francie rozdmýchává plamen. Francie je v bankrotu. Všechno se rozpadá. Národní vzdělávací systém je katastrofa. Nemocnice jsou špatně řízeny. Politici žijí ze státu, nemají žádnou vizi do budoucna. Kromě vlastních ambicí. Buržoazní bohémové odtržení od reality nemají žádnou vizi do budoucnosti, ale chtějí mít všechno pod kontrolou.“
Konkrétně k našemu srovnání požáru v Říšském sněmu v Berlíně 1933 a následné likvidaci pokusu o demokracii, který představovala Výmarská republika, dodává: „Radnice v Limoges nemá stejnou symbolickou hodnotu jako Reichstag. Lidé jsou nicméně šokováni. Farmáři říkají, že i oni použijí síly, aby donutili stát ustoupit. Proti výtržníkům se nic nedělá, ale proti farmářům se posílají těžce obrněné tanky Centaur. ….Někteří říkají, že je to začátek občanské války“.
A my můžeme dodat, že tak je to vlastně jednoduché nejen ve Francii.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)