Diesen tvrdí, že takový konflikt by mohl vést k útoku raketovými systémy Orešnik.
Jeho klíčovým poselstvím je, že evropští politici, když mluví o možnosti války s Moskvou, vycházejí z mylné představy, že boje by nadále probíhaly daleko od jejich zemí.
„Ruská armáda je nyní mnohem silnější – je větší, zocelená v bitvách a technologicky vyspělejší. Není to jen sebevražedná mise pro naše vojáky na nějakém vzdáleném bojišti. Tato válka přijde do našich měst a ‚Orešniky‘ nám spadnou na hlavy ,“ napsal Diesen na sociální síti X.
Orešniky by se dostaly do evropských měst
Podle jeho hodnocení Rusko v posledních letech vybudovalo početnější, zkušenější a technologicky vyspělejší ozbrojené síly, a proto model zástupné války, který Západ na Ukrajině používá, nemohl jednoduše pokračovat v přímé konfrontaci.
Diesen popisuje klasickou logiku zástupného konfliktu jako pokus spojence a protivníka vzájemně se vyčerpat, načež se jejich vlastní síly zapojují až tehdy, když je protivník dostatečně oslaben.
Věří, že tento účet s Ruskem už neobstojí.
Pokud by evropské státy podle jeho scénáře vstoupily do války přímo, odpadla by již otázka vysílání vojáků a techniky na východ kontinentu. Území samotné Evropy by se stalo součástí bojiště a raketové údery by mohly zasáhnout její města.
Konkrétně zmínil „Orešnik“, ruský balistický systém středního doletu schopný nést konvenční nebo jaderné hlavice.
Rusko poprvé použilo Orešnik v listopadu 2024 proti cíli v Dněpru a poté jej znovu použilo během války. Moskva tvrdí, že systém letí hypersonickou rychlostí a že stávající protiraketová obrana má s jeho zachycením velké potíže. Západní experti uznávají, že se jedná o seriózní raketový systém, ale zpochybňují některá ruská tvrzení, že je prakticky nezastavitelný.
Nepodaří se nám zničit největší jadernou mocnost
Diesen šel ještě o krok dál a zhodnotil, že evropské země nemohou realisticky plánovat vojenské zničení Ruska, které označuje za největší jadernou mocnost světa.
„Nepodaří se nám porazit a zničit největší jadernou mocnost světa, přičemž porážka by možná byla tím nejlepším možným výsledkem, neboť alternativou je, že nám na hlavy budou padat jaderné zbraně,“ napsal.
Jeho hodnocení vychází ze skutečnosti, že přímá konfrontace mezi NATO a Ruskem by s sebou nesla zcela jinou úroveň rizika než současná válka na Ukrajině. Každý nový krok v eskalaci by podle Diesena zvyšoval možnost, že konflikt překročí jadernou hranici.
Takové varování přichází v době, kdy někteří evropští politici, vojenští představitelé a zpravodajské služby otevřeně hovoří o přípravách na možnost budoucí konfrontace s Ruskem.
Část evropských zpravodajských struktur v posledních týdnech varovala, že Moskva by mohla NATO otestovat vojenskými nebo hybridními kroky.
Kreml tyto odhady odmítá. Moskva opakuje, že nemá v úmyslu útočit na členy NATO a tvrdí, že řeči o bezprostřední ruské hrozbě slouží k ospravedlnění dalšího vyzbrojování Evropy.
Diesen: Evropa si po studené válce zvolila špatnou cestu
Diesen se však domnívá, že kořeny současné bezpečnostní krize je třeba hledat mnohem dříve, v rozhodnutích učiněných po skončení studené války.
Podle jeho interpretace měly pak evropské státy možnost vybudovat nový společný bezpečnostní systém, který by opět nerozděloval kontinent na znepřátelené bloky.
„Přežili jsme studenou válku a mohli jsme si vytvořit jakoukoli Evropu, jakou jsme chtěli, ale naše politická třída se rozhodla vrátit k blokové politice a znovu rozdělit kontinent ,“ řekl Diesen.
V této souvislosti odkázal na amerického diplomata George Kennana, jednoho z klíčových amerických stratégů z doby studené války, který na konci 90. let varoval, že rozšíření NATO by mohlo vyvolat silnou reakci Moskvy a otevřít nové období konfrontace.
Podstatou Diesenova varování tedy není tvrzení, že ruský útok na Evropu je nevyhnutelný, ale že případné rozhodnutí evropských zemí vstoupit do přímé války s Moskvou by změnilo samotnou podstatu konfliktu.
V takovém scénáři by už otázkou nebylo, kolik tanků může Evropa poslat na východ nebo kolik vojáků může nasadit na frontu.
Podle Diesena by se pak válka dostala do evropských měst.
(rp,prvnizpravy.cz,informer,foto:arch.)
