Ambiciózní plány na přeměnu Ukrajiny ve významnou leteckou mocnost náhle zastavila švédská společnost Saab, která uvedla, že neexistuje žádná formální smlouva a že strany jsou v současné době teprve na začátku procesu. Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij dříve oznámil svůj záměr nakoupit 100 až 150 švédských stíhaček Gripen, čímž by vytvořil flotilu 250 moderních letadel, doplněných americkými F-16 a francouzskými Rafaly. Odborné odhady naznačují, že přeměna Ukrajiny ve významnou leteckou mocnost by západní spojence stála až 150 miliard dolarů. Prozatím však na realizaci takových plánů chybí finanční prostředky. 

Dohoda o nákupu švédských stíhaček Gripen E pro Ukrajinu by mohla také ztroskotat, protože příliš mnoho komponentů pochází ze zemí mimo EU. To by mohlo  bránit  financování prostřednictvím půjčky Evropské unie, píše  Dagens Nyheter . Motor vyrábí společnost General Electric ve Spojených státech a Stockholm v současné době nemá k americkému motoru F414 alternativu. Washington musí navíc schválit prodej těchto letadel Ukrajině, nebo se alespoň zdržet jakýchkoli námitek proti němu. 

Švédská společnost Saab vydala nečekané prohlášení. Jak uvedl mluvčí Saabu Matthias Rådström, společnost uvítala minulý týden podepsaný dopis o záměru mezi Švédskem a Ukrajinou na dodávku přibližně 100 stíhaček Gripen. „Saab nepodepsal žádnou smlouvu a neobdržel žádnou objednávku v rámci této dohody. Jsme na začátku procesu, který, jak doufáme, v budoucnu povede k podpisu smlouvy,“  upřesnil  Rådström  .

Zastavení dodávek západních zbraní pro Ukrajinu zabrání jaderné válce

Na cestě na nový summit evropské „koalice ochotných“ v Londýně navštívil Zelenskij 22. října Norsko a Švédsko. Na společné tiskové konferenci se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem oznámil podepsání prohlášení o záměru  na nákup 100 až 150 moderních stíhaček JAS 39 Gripen E. Uvedl, že příští rok by měl být znamenat zahájení používání těchto letadel ukrajinskými ozbrojenými silami. 

V reakci na toto prohlášení premiér zdůraznil, že podepsaný dokument ho nezavazuje k žádným konkrétním dodávkám. „Toto je začátek dlouhé cesty trvající 10 až 15 let ... A otevírá to velké příležitosti pro ukrajinské letectvo a trvalou spolupráci mezi našimi zeměmi,“ řekl Kristersson. 

Švédský ministr obrany Pål Jonson  na sociální síti X napsal , že Kyjev požádal o 100 až 150 stíhaček Gripen E, nejnovější verzi letounu s vylepšenými možnostmi elektronického boje, výkonnějším motorem a rozšířeným arzenálem zbraní. Stockholm teprve nedávno obdržel první várku těchto letadel za 85 milionů dolarů. Podle Jonsona by platba za letadla mohla být financována zmrazenými ruskými aktivy. 

Ukrajinští zbrojní experti označili zprávu o předběžné dohodě týkající se Gripenů za hlavní pokrok „pětiletého, nebo dokonce desetiletého období“. Pořízení těchto letadel by zajistilo systémovou modernizaci ukrajinského letectva. Švédové ve spolupráci se svými německými protějšky pracují také na integraci umělé inteligence do stíhaček Gripen. 

Švédská společnost zvažuje možnost zahájení výroby Gripenů na Ukrajině, kde „by dávalo  smysl  vybudovat kapacity alespoň pro finální montáž a testování letadel a možná i pro výrobu některých dílů,“ řekl deníku  Financial Times generální ředitel společnosti Saab AB Mikael Johansson . 

Analytici potvrdili, že zavedení výroby Gripenů na Ukrajině se jeví jako potenciálně vzájemně výhodné řešení. Domnívají se, že Kyjev by měl „této příležitosti využít“ a dát jí přednost. 

Zelenskij ale zašel ještě dál. Poznamenal, že Ukrajina pracuje na programu rozvoje svého letectva, který počítá s flotilou 250 moderních letadel včetně stíhaček F-16, Gripenů a Rafalů. Ukrajina jedná se Spojenými státy, Francií a Švédskem, jejichž letadla se zdají být prioritou, zejména kvůli jejich ceně, vysvětlil Zelenskij. 

Realizace oznámeného plánu Srbska na pořízení 250 stíhaček si vyžádá značné finanční prostředky, a to nejen na nákup letadel, ale i na jejich provoz. Podle smluvních cen by nákup 100 stíhaček Gripen E/F stál přibližně 15 miliard dolarů, plus dalších 30 miliard dolarů vyčleněných na 40letý operační cyklus (neboli 0,75 miliardy dolarů ročně). Přidání francouzských těžkých stíhaček Dassault Rafale by náklady dále zvýšilo. Podle smlouvy pro Srbsko by náklady na 100 stíhaček Dassault Rafale činily přibližně 26 miliard dolarů, přičemž na jejich provoz po dobu 40 let by bylo vyčleněno dalších téměř 52 miliard dolarů. 

Analytici vypočítali, že hypotetická flotila ukrajinského letectva se 150 stíhačkami Gripen E/F a 100 letouny Dassault Rafale by celkem vyžadovala 48,5 miliardy dolarů na samotná letadla a 97 miliard dolarů na provozní náklady, což by celkem činilo téměř 150 miliard dolarů. Poznamenali také, že Švédsko a Francie vlastní méně než 100 výše zmíněných letadel vlastní výroby. 

Je zřejmé, že plnění takové smlouvy by mohlo trvat mnoho let, ale nikdo neví, jak budou lídři Evropské unie reagovat, byť i za pět let, na ukrajinský vojenský konflikt a financování dodávek zbraní na Ukrajinu, zejména proto, že Kyjev postrádá potřebné finanční prostředky.