Kubánský lék "Rekombinantes Interferon alfa 2b (IFNrec)" je jedním ze 30 léků, které Čína zvolila k potírání koronaviru Covid-19. Lék byl vyvinut v roce 1986 kubánskými vědci v Centru pro genovou techniku a biotechnologie (CIGB) a tlumí replikační proces viru v buňkách. Podle zpráv v médiích již lék uzdravil více než 1.500 pacientů. Od 25.ledna se vyrábí v čínsko-kubánském podniku Chanheber v provincii Jilin, jak sdělilo kubánské velvyslanectví v Číně.
Podle údajů specialistů byl lék dosud nasazován k léčbě virových infekcí jako je HIV/AIDS, opakujících se respiratorních papilomatóz, tumoru dýchacích cest a také hepatitidy B a C. Od svého zavedení před 30 lety lék pomohl již tisícům pacientů.
Podle zprávy La Journada, jednoho z nejvýznamnějších listů mexického hlavního města, se Kuba zabývá již 39 let lékem Interferon; v zemi se započalo s vývojem tohoto proteinu s antivirovými vlastnostmi již v roce 1981.
Podle údajů specialistů byl lék dosud nasazován k léčbě virových infekcí jako je HIV/AIDS, opakujících se respiratorních papilomatóz, tumoru dýchacích cest a také hepatitidy B a C. Od svého zavedení před 30 lety lék pomohl již tisícům pacientů.
Podle zprávy La Journada, jednoho z nejvýznamnějších listů mexického hlavního města, se Kuba zabývá již 39 let lékem Interferon; v zemi se započalo s vývojem tohoto proteinu s antivirovými vlastnostmi již v roce 1981.
Pozoruhodné je, že se v době, kdy se daly spočítat na prstech jedné ruky státy tzv. prvního světa, které se zabývaly biotechnologiemi, tak na karibském ostrově tento obor podporoval osobně Fidel Castro,a to s důrazem na interdisciplinární zaměření ve špičkových disciplinách jako mikrobiologie, buněčná biologie, biochemie, genetika, bio- a chemické inženýrství, molekulární biologie a imunologie, což vedlo v roce 1986 k založení centra pro genovou techniku a biotechnologie (CIGB) v Havaně.
Právě tak je překvapivé, že se v zemi bez předchozí industriální tradice a vystavené obsedantní blokádě USA mohlo během několika málo let rozvinout hospodářské odvětví, zaměřené na zlepšení zdraví obyvatelstva, vyrábějící však také výrobky pro export a které mělo vytvořit základnu pro léčení tisíců pacientů.
List Journada k tomu cituje Agustina Lage, někdejšího ředitele centra Immunoassay v Havaně – jednoho z mnoha, která na Kubě vznikla po zahájení výroby Interferonu alfa a beta:
„Především je nutná silná investice do vzdělání a zdravotnictví se zaručením všeobecného a svobodného přístupu. Angažmá ve prospěch biotechnologie, i v době té nejhorší krize, kterou Kuba zažila v devadesátých letech a vlastní sociální odpovědnost institucí zaručujících jejich zapojení tím, že tato odvětví osvobozují z pasti konkurenčního tlaku. Svobodné utváření institucí jako center výzkumu, výroby a uvádění na trh, které pokrývají celý cyklus vědeckého výzkumu a skutečnost, že v biotechnologii jako v dalších odvětvích takzvaného na vědě založeného hospodářství je produktivita závislá na kreativitě pracovníků a ta zase na motivaci. Nakonec i pojetí toho, že skutečně konkurenceschopná věda je poháněna prvotřídními výsledky".
Investice do vzdělávání a všeobecný a svobodný přístup k němu, vlastní sociální odpovědnost bez konkurenčního tlaku, svobodné utváření institucí a kreativita a motivace pracovníků vedou konkurenceschopnější vědě a prvotřídním výsledkům.
Toto vše vysvětluje, proč Kuba disponuje celosvětově nejbohatším programem očkování (uznávanému Panamerickou zdravotnickou organizací a dalšími mezinárodními organizacemi), zahrnujícím univerzální péči o novorozence s očkováním proti 13 onemocněním, epidemiologickým dohledem s podporou Immunoassays pro více než 20 onemocnění a pravidelným nasazením léků jako je Interferon, monoklonalní protilátky, cytokiny a další biopharmaceutika. Heberprot-P, úžasný lék proti diabetickým vředům na noze, který je v národní zdravotní síti všeobecně terapeuticky nasazován, by mohl zachránit velkou část z 83.000 pacientů v USA, kteří každoročně podstoupí amputaci nohy, protože vláda USA odmítá uvedení tohoto léku na trh, neboť lék pochází z povstaleckého ostrova.
Je mimo jakoukoli pochybnost, že výzkum v oblasti imunologie a nasazení průmyslové biotechnologie podstatně přispěly k tomu, že se úmrtnost novorozenců snížila na 5 promile, mnoho infekčních nemocí jako polio, záškrt, tetanus, černý kašel, spalničky a další se podařilo dostat pod kontrolu a nebo redukovat jejich výskyt (hepatitis B; meningoencephalitis) a umožnit proodloužení průměrné délky života na 79 let., jak napsal list.
Ostatně muž, který přivedl Fidela Castra počátkem osmdesátých let na cestu biotechnologie, byl černošský kongresman za Demokratickou stranu z Texasu, Mickey Leland, uvádí La Journada. To on přivedl významného onkologa z Houstonu do Havany, a ten nasadil Interferon pro léčení rakoviny. Leland byl těžce dotčen nepřátelstvím vlády své země vůči Kubě a považoval blokádu nejen za kontraproduktivní ale také za neslučitelnou s americkými hodnotami. "Spojené státy americké", prohlásil, "by neměly zabraňovat prodeji léků; jedinými obětmi jsou totiž nemocní a bezmocní".
Leland, bojovník proti chudobě v Africe, zemřel krátce po tomto výroku při leteckém neštěstí v Etiopii.
