Společnost ČEZ Prodej oznámila zvýšení cen elektřiny a zemního plynu pro přibližně 1,6 milionu zákazníků se smlouvami na dobu neurčitou. Od 1. ledna 2027 zdraží elektřina v průměru o 3,5 procenta a plyn o 6,5 procenta. Firma rozhodnutí zdůvodňuje růstem velkoobchodních cen v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Zdražení přichází ve chvíli, kdy Český statistický úřad oznámil zpomalení hospodářského růstu na 1,6 procenta. Vyšší náklady domácností i podniků tak mohou dále oslabit spotřebu, zvýšit inflační tlaky a zkomplikovat hospodářskou politiku vlády Andreje Babiše.
Nové ceníky ČEZ Prodej se budou vztahovat na zákazníky bez cenové fixace. U běžné distribuční sazby D02d vzroste cena silové elektřiny z 3 860 na 4 190 korun za megawatthodinu včetně DPH. Zákazníci tak zaplatí o 330 korun více za každou spotřebovanou MWh. U zemního plynu se cena samotné dodávky zvýší z 1 560 na 1 740 korun za MWh, tedy o 180 korun. Domácnost se spotřebou tří MWh elektřiny ročně tak při nezměněné spotřebě zaplatí za silovou elektřinu přibližně o 990 korun více. Rodina využívající dvacet MWh plynu na vytápění vydá za samotnou komoditu přibližně o 3 600 korun ročně navíc.
Energetické trhy znovu tlačí na ceny
ČEZ zdůvodňuje zdražení napětím na evropských energetických trzích. Podle společnosti od začátku roku vzrostly velkoobchodní ceny elektřiny přibližně o 75 procent a zemního plynu o 140 procent. Jde o údaje dodavatele vztahující se ke sledovaným burzovním produktům, nikoli o růst cen placených domácnostmi. Významným varováním byl také nedávný vývoj evropského trhu s plynem. Referenční cena TTF krátce dosáhla 100 eur za MWh, přibližně 2 450 korun. Vyšší ceny energií mohou postupně zvyšovat náklady výrobců, obchodníků i poskytovatelů služeb.
Česká republika je přitom součástí propojeného evropského energetického trhu. Přestože vyrábí významnou část spotřebované elektřiny doma, její obchodní cena reaguje na evropský vývoj. U zemního plynu zůstává závislost na zahraničních dodávkách ještě výraznější. Zdražování se navíc netýká pouze ČEZ. Ceny některých produktů již upravili také další dodavatelé. Rozsah a termíny změn se však liší podle jednotlivých smluv.
Slabší ekonomika a dražší energie zvyšují tlak na vládu
Zdražení přichází v nepříznivém hospodářském okamžiku. Podle předběžných údajů ČSÚ zpomalil meziroční růst českého HDP ve třetím čtvrtletí na 1,6 procenta. Zpracovatelský průmysl a stavebnictví mezikvartálně mírně oslabily. Vyšší ceny energií mohou dále omezit kupní sílu domácností a zvýšit náklady podniků. Pokud se promítnou do cen výrobků a služeb, mohou přispět také k inflaci. Přesný dopad však bude záviset na dalších cenových faktorech, regulovaných platbách a rozhodnutích ostatních dodavatelů.
Vláda sice neurčuje neregulované ceny dodavatelů, odpovídá však za dlouhodobou energetickou politiku, infrastrukturu, podmínky trhu a sociální opatření. Měla by proto zveřejnit, jaký vývoj cen očekává a jaké důsledky předpokládá pro inflaci, průmysl a životní úroveň obyvatel. Zdražení energií pro 1,6 milionu zákazníků je dalším varováním, že vysoké energetické náklady zůstávají významným rizikem české ekonomiky. Pokud budou současně oslabovat kupní sílu domácností a konkurenceschopnost podniků, může se jejich dopad projevit také v pomalejším hospodářském růstu a dalším tlaku na veřejné rozpočty.
Zdroje: 1. Energetický regulační úřad – Regulované ceny energií; 2. Český statistický úřad – Předběžný odhad HDP za 3. čtvrtletí 2026; 3. ČTK – ČEZ od ledna zdraží elektřinu a plyn 1,6 milionu zákazníků; 4. iROZHLAS – ČEZ od ledna zvýší ceny elektřiny a plynu









