Čína 6. září oznámila rozsáhlou kapitálovou podporu státních bank a pojišťoven v celkovém objemu přibližně 54 miliard dolarů. Samotná částka je impozantní, ještě důležitější je ale okamžik, kdy Peking k takovému kroku sahá. Domácí poptávka zůstává slabá, úvěrová aktivita ochabuje, realitní sektor je stále zdrojem nejistoty a banky operují s velmi nízkými úrokovými maržemi. Čínská ekonomika přitom současně čelí stále tvrdšímu obchodnímu tlaku Spojených států a Evropy, protože její průmyslové firmy kompenzují slabší domácí trh stále agresivnější expanzí do zahraničí.
Čínské ministerstvo financí koordinuje posílení několika klíčových institucí. Agricultural Bank of China má získat až 160 miliard jüanů, Industrial and Commercial Bank of China 100 miliard a Export-Import Bank of China dalších 30 miliard. Jen tři velké státní banky tak získají dohromady 290 miliard jüanů. Další kapitál má směřovat do významných státních pojišťoven, například China Life, China Taiping, People’s Insurance Company of China, China Export and Credit Insurance Corporation a China Reinsurance Group.
Oficiální vysvětlení je přímočaré. Silnější kapitálové rezervy mají bankám a pojišťovnám umožnit lépe podporovat reálnou ekonomiku, absorbovat případné ztráty a v případě potřeby pomáhat slabším finančním institucím. V účetním smyslu to dává logiku. Jenže problém čínské ekonomiky dnes nespočívá jen v tom, zda mají banky dost peněz k půjčování. Stále více jde o to, zda mají domácnosti a soukromé firmy dost důvodů, aby si další peníze vůbec půjčovaly.
Banky dostanou kapitál, poptávku tím ale nevytvoří
Čínská centrální banka ponechala v srpnu základní úvěrové sazby už patnáctý měsíc beze změny. Jednoletá loan prime rate zůstává na třech procentech a pětiletá na 3,5 procenta. Další snižování sazeb by mohlo ekonomiku částečně podpořit, zároveň by ale dál stlačovalo ziskové marže bank, které už jsou mimořádně nízké. Ještě výmluvnější je samotná poptávka po úvěrech. Nové jüanové půjčky v červenci zaznamenaly rekordní meziměsíční pokles o 340 miliard jüanů. Úvěry domácnostem, včetně hypoték, se snížily o 460,3 miliardy jüanů a slabé bylo i firemní financování. Za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhly nové úvěry 10,38 bilionu jüanů oproti 12,87 bilionu ve stejném období předchozího roku.
To je pro Peking nepříjemný signál. Levnější peníze samy o sobě poptávku nevytvoří, pokud domácnosti raději splácejí dluhy a soukromé firmy nejsou přesvědčeny, že další investice přinesou dostatečný výnos. Čínský finanční systém tak může mít silnou schopnost úvěry poskytovat, ale stále slabší schopnost najít kvalitní soukromou poptávku. Kořenem problému zůstávají mimo jiné nemovitosti.
Nová pravidla v realitním sektoru mají omezit rizika modelu předprodejů, kdy kupující financovali projekty ještě před dokončením. Hypotéky mají být u nových projektů uvolňovány až po dokončení výstavby. Tento krok má chránit kupující a obnovit důvěru v trh, zároveň ale zásadně mění způsob, jakým developeři získávali peníze. Podle Reuters tvořily předprodeje v roce 2025 zhruba 68 procent prodejů nových bytů a nová pravidla mohou některým developerům snížit peněžní toky přibližně o 40 procent.
Důsledkem může být další konsolidace trhu ve prospěch silných a státem podporovaných firem. Soukromí developeři budou mít horší přístup k financování a větší část systému se může opět přesunout pod nepřímou kontrolu státu. Kapitálová injekce do bank proto nemusí být jen technickým posílením jejich bilancí. Může také připravovat finanční systém na období, kdy bude stát muset stále větší část ekonomiky podpírat přes veřejné nebo poloveřejné instituce.
Peking dál sází na výrobu a export
Čínská ekonomika přitom není ekonomikou v kolapsu. Problém je spíše v nerovnováze mezi mimořádně silnou výrobní kapacitou a slabší domácí poptávkou. Srpnový oficiální index průmyslové aktivity stále ukazoval kontrakci širšího výrobního sektoru, zatímco soukromý průzkum S&P Global zaznamenal růst především v některých exportně a technologicky orientovaných částech průmyslu. Čínské vedení zatím reaguje především podporou finančního systému, infrastruktury a strategických výrobních sektorů. To je model, který Číně v minulosti přinášel vysoký růst. Dnes však vytváří stále větší problém. Jestliže výroba roste rychleji než domácí spotřeba, přebytek musí skončit na zahraničních trzích.
Nejnázornějším příkladem je automobilový průmysl. BYD zvýšil v srpnu celkový prodej meziročně o 17,8 procenta, ale zahraniční dodávky vyskočily o 134,5 procenta. Firma v první polovině letošního roku poprvé vytvořila větší příjmy v zahraničí než na domácím čínském trhu. Export do Evropy, jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky tak čím dál více vyrovnává slabší dynamiku domácí poptávky a tvrdou cenovou konkurenci uvnitř Číny. Proto začíná čínská hospodářská politika narážet na zahraniční odpor.
Spojené státy tvrdí, že slabá domácí spotřeba spolu s průmyslovými subvencemi vede k přelévání nadbytečné výroby na světové trhy. Na jednání ministrů financí G20 podpořily všechny země kromě Číny výzvu k řešení netržních politik a obchodních nerovnováh. Čínský obchodní přebytek se navíc pohybuje na mimořádně vysokých úrovních a tlak levného exportu se po amerických clech stále více přesouvá na Evropu a další trhy.
Peking si tento problém uvědomuje. Čínské úřady už například vyzvaly automobilky, aby při expanzi do zahraničí omezily destruktivní cenovou konkurenci a respektovaly místní pravidla. Jenže doporučení samo o sobě nemění ekonomickou motivaci firem. Pokud domácí trh nedokáže absorbovat produkci a zahraniční prodej nabízí vyšší marže, budou podniky dál hledat zákazníky mimo Čínu. To je podstata dnešní nerovnováhy. Čína má obrovskou schopnost vyrábět, ale stále nemá stejně silnou schopnost spotřebovávat.
Evropa může zaplatit za čínský problém
Pro Evropu je tento mechanismus zásadní. Slabší čínská ekonomika nemusí automaticky znamenat menší tlak čínského zboží na evropský trh. Může znamenat přesný opak. Pokud domácí čínská poptávka zůstane utlumená a stát bude dál podporovat finanční systém, investice a výrobní kapacity, firmy budou stále silněji závislé na exportu. To se týká automobilů, baterií, solárních technologií, strojírenských výrobků, chemie i dalších segmentů. Pro Evropu tak vzniká nepříjemná situace, kdy čínský stát řeší vlastní hospodářskou slabost podporou institucí a firem, jejichž produkce následně zvyšuje konkurenční tlak na evropské výrobce.
Pro Českou republiku je tento problém zvlášť citlivý. Česká ekonomika je silně napojena na automobilový průmysl, strojírenství a německé dodavatelské řetězce. Pokud čínské firmy budou dál agresivně expandovat do Evropy, tlak se neomezí na velké německé automobilky. Přenese se na české výrobce komponentů, subdodavatele a celý průmyslový ekosystém, který je na evropské výrobě automobilů a strojů závislý. Kapitálová injekce 54 miliard dolarů proto není pouze čínskou bankovní zprávou. Je signálem, že Peking je připraven dál používat sílu státu k podpírání finančního systému a ekonomického modelu, který stále stojí ve velké míře na investicích, výrobě a exportu.
Samotné posílení bank není důkazem finanční krize a nebylo by přesné tvrdit opak. Ukazuje ale něco jiného. Čínské vedení stále častěji musí dodávat kapitál institucím, které mají udržovat úvěrový a investiční mechanismus v chodu ve chvíli, kdy soukromá poptávka po úvěrech slábne. A to je mnohem podstatnější problém než samotná částka. Peking může nalít do bank desítky miliard dolarů, ale penězi nelze jednoduše nařídit čínským domácnostem, aby více utrácely, ani soukromým firmám, aby více investovaly. Pokud se domácí poptávka výrazně nezvedne, bude se čínská nadprodukce dál tlačit do zahraničí. Tam začíná evropský problém.
Nejdůležitější otázkou proto není, zda 54 miliard dolarů čínský finanční systém stabilizuje. Pravděpodobně ano. Skutečná otázka zní, zda Čína dokáže změnit model založený na investicích, výrobě a exportu dříve, než její vlastní ekonomické slabiny vyvolají stále tvrdší obchodní konflikt se zbytkem světa. Pokud ne, dnešní kapitálová injekce nebude řešením problému. Bude jen dalším finančním polštářem pod systémem, který umí mimořádně efektivně vyrábět, ale stále obtížněji hledá dost zákazníků doma.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Reuters – Čína vloží 54 miliard dolarů do státních bank a pojišťoven; 2. Čínské úvěry v červenci rekordně poklesly kvůli slabé poptávce; 3. Čína ponechala hlavní úvěrové sazby patnáctý měsíc beze změny; 4. Nová pravidla mění financování čínského realitního sektoru; 5. BYD dál roste díky prudkému zvýšení zahraničního prodeje; 6. Reuters – G20 kromě Číny podpořila postup proti deformacím světového obchodu
