Podle dostupných informací by samotná stavba neměla začít dříve než za zhruba deset let. Loděnice zároveň plánuje vybudovat specializovaná zařízení umožňující sériovou výrobu podobných plavidel pro civilní účely, přičemž náklady na tuto infrastrukturu čínské úřady zatím nezveřejnily. Podle serveru Marine Insight má být technologickým jádrem projektu čtvrtá generace jaderného systému, konkrétně thoriový reaktor s roztavenými solemi o výkonu kolem 200 megawattů a předpokládanou provozní životností až čtyřicet let.
Současně však přetrvávají vážné regulatorní otázky. Není zatím jasné, který státní orgán by schvaloval výstavbu a následný provoz jaderné obchodní lodi ani jak by se řešil její vstup do zahraničních přístavů. Právě mezinárodní regulace a obavy pobřežních států mohou rozhodnout o tom, zda projekt zůstane ojedinělým experimentem, nebo se skutečně rozšíří do širší praxe.
Oznámení přichází v době, kdy čínský lodní sektor čelí rostoucím geopolitickým i tržním tlakům. V prvních devíti měsících roku 2025 připadlo na čínské loděnice přibližně 65 procent světových zakázek podle nosnosti, zatímco ve stejném období roku 2024 to bylo zhruba 75 procent. V posledních měsících navíc citelně poklesl počet nových objednávek na lodě stavěné v Číně.
Do situace výrazně zasahuje také politika Spojených států. Americký prezident Donald Trump oznámil plán obnovy amerického lodního průmyslu, který má zahrnovat masivní investice do přístavní infrastruktury, výrobních kapacit a nových technologií. Cílem je oslabit dosavadní dominanci Číny v globální stavbě lodí a vrátit Spojeným státům strategickou kontrolu nad klíčovou částí světového obchodu.
Současně se rozbíhá závod o ekologičtější dopravu i mezi dalšími čínskými firmami. Společnost Contemporary Amperex Technology, známá jako největší světový výrobce baterií pro elektromobily, oznámila záměr postavit během tří let svou první bateriově poháněnou loď. To naznačuje, že Čína vnímá dekarbonizaci námořní dopravy nejen jako environmentální nutnost, ale také jako strategickou příležitost k udržení technologického náskoku.
Projekt jaderné kontejnerové lodi tak nelze chápat izolovaně. Zapadá do širší snahy Pekingu reagovat na slábnoucí objem zakázek, sílící mezinárodní konkurenci a tlak na snižování emisí. Zda se tento ambiciózní plán stane symbolem nové éry světové lodní dopravy, nebo narazí na nepřekonatelné politické a regulační překážky, ukážou až následující roky.
Zdroj: https://www.marineinsight.com/shipping-news/china-to-build-worlds-first-nuclear-powered-container-ship/








