Meziroční inflace v České republice v únoru klesla na 1,4 procenta, což představuje nejnižší hodnotu od října roku 2016. Český statistický úřad tak potvrdil své dřívější předběžné údaje. Podle ekonoma a hlavního analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy jde o výsledek mimo jiné i proto, že v posledních měsících výrazně zpomalovalo zdražování potravin. Ty v souhrnu stojí prakticky stejně jako před rokem.
Přestože některé položky, například hovězí maso nebo vejce, meziročně zdražily výrazněji, celkový růst cen potravin zůstává velmi mírný. V únoru činil meziroční nárůst cen potravin pouze 0,4 procenta. Podle vyjádření Kovandy na síti X tak v Česku prakticky ustalo zdražování této důležité části spotřebního koše domácností.
Ekonom však upozorňuje, že tento relativně příznivý vývoj nemusí dlouho trvat. Do únorových dat se totiž ještě nepromítl vývoj, který nastal až po skončení sledovaného období. Kovanda poukazuje na vojenský úder, který podnikly Spojené státy společně s Izraelem proti Íránu. Právě tento krok podle něj výrazně ovlivnil vývoj na světových trzích s ropou.
Bezprostředním důsledkem napětí na Blízkém východě bylo výrazné zdražení ropy. Zatímco Česká národní banka ve své aktuální prognóze počítá pro letošní rok s průměrnou cenou ropy přibližně 60,7 dolaru za barel, na trzích se v posledních dnech obchodovala až téměř za dvojnásobek této hodnoty. Ačkoli následně přišel výrazný jednodenní propad ceny, který byl podle Kovandy historicky největší, ropa se stále prodává zhruba kolem 90 dolarů za barel. To znamená asi o polovinu více, než s čím centrální banka ve své prognóze pracuje.
Vývoj na ropném trhu se rychle promítá především do cen pohonných hmot. Právě jejich zdražení podle Kovandy zachytí až březnové údaje o inflaci. Už nyní je ale patrné, že cenový vývoj je odlišný od předpokladů centrální banky. Česká národní banka totiž ve své prognóze očekává, že ceny pohonných hmot letos v průměru klesnou o 4,2 procenta. Realita je však jiná. Ještě před několika dny byla průměrná cena nafty meziročně vyšší o 9,6 procenta a cena benzinu byla meziročně vyšší o 0,9 procenta.
Právě tato situace může podle Kovandy změnit i očekávání ohledně měnové politiky. Centrální banka na přelomu ledna a února naznačovala možnost, že by letos mohla svou základní úrokovou sazbu snížit až dvakrát. Po vývoji posledních dnů se však tato úvaha podle analytika stává méně pravděpodobnou. Trh už nyní spíše předpokládá, že úrokové sazby zůstanou v letošním roce stabilní.
Dopady konfliktu se přitom nemusí omezit pouze na ceny pohonných hmot. Kovanda upozorňuje, že napětí kolem Íránu může ohrozit také světové dodávky surovin potřebných pro výrobu hnojiv. Mezi ně patří například močovina nebo čpavek. Pokud by konflikt trval delší dobu, mohl by narušit jejich dostupnost a zvýšit jejich cenu.
Takový vývoj by se následně mohl promítnout i do cen potravin. Zdražení zemědělských vstupů totiž zvyšuje náklady na produkci potravin. Tyto změny se však podle Kovandy neprojeví v konečných spotřebitelských cenách tak rychle jako zdražení pohonných hmot. Proto by březnová inflace ještě nemusela být tímto faktorem zásadně ovlivněna.
Celkově tak podle Kovandy vzniká situace, kdy dosavadní zpomalování růstu cen potravin může být přinejmenším zastaveno. Vývoj na energetických trzích a případné komplikace v dodávkách surovin pro výrobu hnojiv by totiž mohly v dalších měsících opět vytvořit tlak na růst cen v potravinářském sektoru. Inflace, která se nyní nachází na jedné z nejnižších úrovní za poslední roky, by tak mohla opět začít růst.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: firegold)
