Od ledna do září 2026 vyvezla EU do třetích zemí zboží za 2 008,9 miliardy eur, meziročně pouze o 0,9 procenta více. Hodnota dovozu však vzrostla o 9,8 procenta na 2 092,1 miliardy eur. Rozdíl mezi tempem vývozu a dovozu vysvětluje prudké zhoršení obchodní bilance. Samotné září skončilo schodkem 16,8 miliardy eur proti přebytku 11,4 miliardy před rokem. Dovoz meziročně vzrostl o 17,9 procenta, vývoz pouze o 4,7 procenta. Oproti srpnu se sice měsíční schodek snížil, meziroční srovnání však potvrzuje výrazné zhoršení.
Rozhodující roli sehrála energetika. Zářijový schodek obchodu s energetickými produkty vzrostl z 24,1 na 37,6 miliardy eur. Hodnota jejich dovozu se meziročně zvýšila o 51,3 procenta na 51,5 miliardy. Údaje jsou vyjádřeny v běžných cenách, a proto nelze bez dalších informací určit, jakou část nárůstu způsobilo zdražení surovin a jakou změna jejich dovezeného množství. Energetická závislost zůstává zásadní slabinou evropské ekonomiky. Unie po omezení dodávek z Ruska změnila strukturu zásobování, nikoli však svou citlivost na světové ceny ropy a plynu. Vyšší dovozní náklady současně zhoršují postavení evropských podniků, které soutěží s výrobci ze zemí s levnější energií.
Evropský průmysl ztrácí převahu na světových trzích
Ještě závažnější než samotná energetická bilance je vývoj průmyslových výrobků. Přebytek evropského obchodu se stroji a dopravními prostředky se v září meziročně propadl z 13,1 na pouhých 3,3 miliardy eur. Vývoz této skupiny výrobků sice vzrostl o osm procent, dovoz však o 22,5 procenta. Automobilový a strojírenský průmysl dlouhodobě patří k hlavním pilířům evropské exportní výkonnosti. Prudké zmenšení jejich obchodního přebytku proto naznačuje, že tradiční evropská výrobní převaha čelí stále silnější konkurenci. Podobný vývoj vykazuje chemický průmysl. Jeho zářijový obchodní přebytek klesl z 26 na 19 miliard eur a hodnota vývozu se meziročně snížila o 13,5 procenta. Jde přitom o odvětví mimořádně citlivé na ceny energií, surovin a provozní náklady.
Významný tlak přichází z Číny. Evropský obchodní schodek s touto zemí vzrostl meziročně z 35,2 na 41,7 miliardy eur. Dovoz čínského zboží se zvýšil o 12,2 procenta, zatímco evropský vývoz mírně klesl. Ani Spojené státy nepřinášejí příznivější výsledky. Evropský přebytek vůči USA se zmenšil z 21,3 na 10,9 miliardy eur. Vývoz do Spojených států klesl o 10,6 procenta, zatímco dovoz amerického zboží vzrostl o 14,7 procenta.
Český export zatím odolává. Závislost na Německu zůstává rizikem
Evropský obchodní vývoj má bezprostřední význam také pro Českou republiku. Tuzemská ekonomika patří mezi vysoce průmyslové a exportně orientované státy. Její podniky jsou hluboce zapojeny do evropských výrobních řetězců, především německého automobilového a strojírenského průmyslu. Podle Českého statistického úřadu skončila česká obchodní bilance za prvních devět měsíců letošního roku přebytkem 101,9 miliardy korun. Meziročně se však zhoršila o 51,8 miliardy. Vývoz vzrostl o 3,9 procenta, dovoz o 5,6 procenta. Česká ekonomika tedy stále prodává do zahraničí více zboží, než dováží, ale její obchodní přebytek se zmenšuje.
Tato zdánlivá výhoda však může být dlouhodobě zranitelná. Pokud německé automobilky a další významní evropští výrobci začnou omezovat produkci, investice nebo objednávky, důsledky se postupně přenesou také na české dodavatele. Provázanost s německým průmyslem, která byla po desetiletí jednou z největších předností české ekonomiky, se může stát zdrojem jejího oslabení. Evropská čísla jsou předběžná a jejich vývoj ovlivňují také ceny surovin, měnové kurzy a krátkodobé obchodní výkyvy. Nelze z nich automaticky vyvozovat trvalý úpadek evropského průmyslu. Nelze však ani přehlížet, že Unie za devět měsíců přišla v obchodní bilanci se třetími zeměmi o téměř 169 miliard eur.
Největší problém Evropy proto nespočívá pouze v samotném obchodním schodku. Závažnější je kombinace rostoucích dovozních nákladů a slábnoucích přebytků v odvětvích, která dlouhodobě zajišťovala její hospodářskou sílu. Pokud evropská politika nedokáže vytvořit podmínky pro levnější výrobu, vyšší produktivitu a technologickou modernizaci, mohou další miliardové podpůrné programy pouze oddalovat řešení skutečných příčin ztrácející se konkurenceschopnosti.
Zdroje: 1. Eurostat – Zahraniční obchod EU a eurozóny za září 2026; 2. Eurostat – Databáze zahraničního obchodu se zbožím; 3. Český statistický úřad – Zahraniční obchod se zbožím za září 2026







