Rozpočtový návrh Evropské komise pro období 2028 až 2034 se stal jedním z nejkontroverznějších dokumentů posledních let. V době, kdy většina členských států čelí tlaku na konsolidaci veřejných financí, přichází Komise s plánem navýšit společný rozpočet až na 2 biliony eur. Zásadní část těchto prostředků má být určena pro Ukrajinu a na splácení společných dluhů z minulých období. Tato skutečnost vyvolala silnou nevoli napříč evropským spektrem, nejvýrazněji z úst maďarského premiéra Viktora Orbána.

Orbán varoval, že návrh přesměrovává finanční jádro Unie z tradičních oblastí, jako je zemědělství nebo koheze, směrem k integraci Ukrajiny. Podle něj by mělo být Ukrajině věnováno až 20–25 % celého rozpočtu, zatímco dalších 10–12 % připadne na splátky předchozích úvěrů.

„Když to sečteme, dostaneme se na 30 % rozpočtu, který se vydává na věci, které dříve v rozpočtu vůbec nebyly,“ uvedl Orbán v rozhovoru pro Kossuth Rádió. A pokračoval varováním: „To je důvod, proč všichni v Evropské unii křičí.“

Premiér Maďarska dále upozornil, že celý rozpočtový návrh postrádá jasné strategické směřování.

„Pokud nevíme, k čemu má sloužit, nemůže být dobrý. Musíme si nejprve odpovědět, jakých cílů s ním chceme dosáhnout,“ řekl. Z jeho pohledu má nový rozpočet pouze jediný záměr – vtáhnout Ukrajinu do Evropské unie bez záruk udržitelnosti a bez otevřené debaty o dopadech.

„Rozpočet EU má jen jeden zřejmý účel: přivést Ukrajinu do EU, a tyto prostředky jsou jí přesměrovány,“ citoval Orbánova slova server Remix News.

Jeho kritika přichází v situaci, kdy narůstá tlak i z dalších stran. Nový německý kancléř Friedrich Merz označil plán za nepřijatelný, pokud mají členské státy zároveň snižovat své vlastní deficity. Jeho mluvčí Stefan Kornelius řekl: „Komplexní navýšení rozpočtu EU je nepřijatelné v době, kdy všechny členské státy vynakládají značné úsilí na konsolidaci svých národních rozpočtů.“ Stejně ostře se staví proti návrhu i vlády Švédska a Nizozemska, které odmítají růst výdajů bez podrobného přezkumu efektivity.

Celou situaci komplikuje skutečnost, že rozpočet musí být přijat jednomyslně. Maďarsko, Polsko a Slovensko již avizovaly, že budou vetovat jakýkoli dokument, který spojí čerpání prostředků s tzv. mechanismem právního státu. Právě na tomto principu v minulém období Unie zadržela desítky miliard eur pro Maďarsko i Polsko. Zatímco Polsko po nástupu vlády Donalda Tuska opět získalo přístup k fondům, v případě Maďarska zůstává stále zmraženo přibližně 10 miliard eur.

Orbán také upozornil na další negativní aspekt, kterým jsou dopady na evropské zemědělce. Podle něj bude rozpočet znamenat postupný útlum podpory zemědělství, protože peníze budou přesměrovány na integraci Ukrajiny.

„Co se stane s našimi farmáři, pokud je EU v budoucnu přestane podporovat?“ ptal se v rádiovém vysílání. Obává se, že bez zemědělských dotací dojde k rozsáhlému úpadku venkova a destabilizaci východních regionů.

Zdroje blízké Evropské komisi však tvrdí, že rozpočet je pouze návrhem, který má reflektovat nové výzvy jako válku na Ukrajině, potřebu obranyschopnosti, digitální transformaci i ekologickou udržitelnost. Mluvčí Komise uvedla, že „cílem je zajistit EU pozici globálního lídra i v měnícím se bezpečnostním a ekonomickém prostředí“.

Podle serveru Politico ale existuje riziko, že rostoucí objem půjček směrem k Ukrajině povede k její dlouhodobé zadluženosti. Analytici varují před „strukturální pastí“, ve které bude Ukrajina závislá na přísunu prostředků zvenčí bez šance na reálnou fiskální soběstačnost.

Psali jsme: Jiří Kobza: Utopíme se všichni společně?

Odborníci Mezinárodního měnového fondu odhadují, že ukrajinský státní dluh přesáhne 80 % HDP ještě před rokem 2033, což v kontextu zničené infrastruktury a omezeného exportu představuje mimořádně rizikové parametry pro jakoukoli integraci do EU. Je otázkou, zda by měla Unie takto zásadní strukturální změnu podnikat bez veřejné debaty a hlubšího ekonomického posouzení.

Rozpočtový návrh bude nyní projednáván mezi členskými státy, Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Orbán i další kritici již avizovali, že nehodlají přistoupit na rozpočet, který oslabí tradiční pilíře Unie, jako je společná zemědělská politika nebo koheze, ve prospěch rizikového a geopoliticky nestabilního cíle.

Zda se podaří najít kompromis, který uspokojí jak bezpečnostní zájmy Unie, tak vnitřní ekonomickou stabilitu, zůstává otevřenou otázkou. Jisté však je, že současný návrh může Evropskou unii posunout nejen do nové fáze vnitřní polarizace, ale dost možná i rozklížení společného konsensu, na kterém byla dosud postavena.

(Beneš, RMX News, foto: arch.)