Evropský automobilový průmysl dostal další varovný signál. Podle analýzy společnosti Boston Consulting Group (BCG), kterou zveřejnil německý deník Handelsblatt, dosahuje průměrné využití výrobních kapacit evropských automobilek přibližně 59 procent. Za dlouhodobě ekonomicky udržitelné bývá v automobilovém průmyslu považováno využití okolo 80 procent. Rozdíl představuje přebytečnou výrobní kapacitu odpovídající produkci zhruba 5,4 milionu automobilů ročně, což podle modelového výpočtu odpovídá přibližně 35 výrobním závodům.
Na první pohled mohou tato čísla působit alarmujícím dojmem. Ve skutečnosti však ukazují především na hlubší strukturální proměnu evropského automobilového průmyslu. Nejde o seznam továren určených k uzavření, ale o upozornění, že výrobní kapacity byly budovány pro podmínky, které se během několika let výrazně změnily.
Přebytečné kapacity jako důsledek hlubších změn
Přebytečné výrobní kapacity proto nepředstavují hlavní problém samy o sobě, ale jsou důsledkem dlouhodobých změn na světovém automobilovém trhu. Výrobci dnes hledají způsob, jak přizpůsobit svou výrobní síť současné poptávce, aniž by ztratili schopnost reagovat na budoucí růst.
Česko může ze změn těžit
Pro Českou republiku je tato debata mimořádně důležitá. Tuzemský automobilový průmysl patří k nejvýznamnějším odvětvím ekonomiky a je úzce propojen s evropskými výrobními řetězci. Každé rozhodnutí o omezení výroby, přesunu modelů nebo změně dodavatelské struktury se proto může promítnout také do českých podniků.
Na druhou stranu není důvod automaticky předpokládat, že případná restrukturalizace dopadne právě na české závody. České automobilky i řada dodavatelských firem dlouhodobě patří mezi produktivní části evropského průmyslu. Pokud budou výrobci při reorganizaci upřednostňovat závody s vyšší efektivitou, kvalitní pracovní silou, moderním technologickým vybavením a příznivějšími výrobními náklady, mohou si některé české provozy své postavení udržet nebo dokonce posílit.
Důležité je také připomenout, že automobilový průmysl netvoří pouze samotné montážní závody. Na jejich fungování jsou navázány stovky dodavatelů komponentů, výrobci plastových dílů, kabelových svazků, sedadel, elektroniky či pneumatik. Stejně významnou roli hrají logistické společnosti, dopravci, firmy zajišťující údržbu výrobních linek, průmyslové prádelny, závodní stravování, bezpečnostní služby nebo poskytovatelé informačních technologií. Každá změna ve výrobě se proto postupně promítá do mnohem širší části ekonomiky.
Rozhodne schopnost přizpůsobit se
Pro Česko z toho vyplývá důležitý závěr. Budoucnost nebude záviset pouze na rozhodnutích jednotlivých automobilek ani na tom, jak rychle poroste podíl elektromobilů. Rozhodující bude dlouhodobá konkurenceschopnost českých podniků – jejich produktivita, schopnost inovovat, úroveň automatizace, kvalifikace zaměstnanců i ochota investovat do nových technologií.
Restrukturalizace evropského automobilového průmyslu proto nemusí automaticky znamenat ústup evropské výroby. Může se stát impulzem k modernizaci výrobních závodů, vyšší produktivitě a přesunu výroby do konkurenceschopnějších lokalit. Právě schopnost přizpůsobit se novým podmínkám bude rozhodovat o tom, které podniky budou v příštím desetiletí patřit mezi vítěze proměny evropského automobilového průmyslu.
Zdroje: 1. https://www.handelsblatt.com/









