Vyšetřování se zaměřilo na funkci, kterou Facebook zavedl v roce 2023. Aplikace při prohlížení sociální sítě nabízela uživatelům fotografie a videa uložená v telefonu jako možné příspěvky ke zveřejnění. Podle italského úřadu však Meta pro tuto službu nezískávala samostatný a dostatečně srozumitelný souhlas. Oprávnění k přístupu do galerie bylo součástí obecnějšího povolení dalších funkcí aplikace. Uživatel tak nemusel vědět, že umožňuje Facebooku pracovat také s fotografiemi, které nikdy nezamýšlel zveřejnit. Funkce byla navíc ve výchozím nastavení aktivní.
Pokuta je vysoká. Pro Metu však nemusí být rozhodující
Sankce 805 milionů eur představuje mimořádně vysoký finanční postih. V poměru k ekonomické síle společnosti Meta však odpovídá přibližně 0,47 procenta celosvětového ročního obratu skupiny. Nabízí se proto otázka, zda podobné pokuty dokážou skutečně změnit obchodní postupy technologických gigantů. Pro firmy, které provozují služby využívané miliardami lidí, představují uživatelská data významnou ekonomickou hodnotu. Pokud regulátor odhalí problematický postup až po několika letech, samotná finanční sankce nemusí dostatečně motivovat k tomu, aby společnost podobnému jednání předcházela. V konkrétním případě však nebylo vyčísleno, jaký hospodářský prospěch Meta ze sporné funkce získala.
Závažný je rovněž právní rozměr případu. Meta namítala, že vzhledem ke svému evropskému sídlu v Irsku má věc posuzovat irský regulátor. Italský úřad tuto námitku odmítl s odkazem na pravidla vycházející z evropské směrnice ePrivacy. Na rozdíl od obecného nařízení GDPR zde podle něj neplatí stejný mechanismus jediného vedoucího dozorového úřadu. Rozhodnutí tak ukazuje, že evropské státy mohou v některých otázkách ochrany soukromí postupovat proti nadnárodním platformám samostatně. Současně otevírá spor o účinnost regulace, která často zasahuje až poté, co technologická společnost problematickou funkci uvedla do provozu a získala značný počet uživatelů.
Umělá inteligence otevírá další rizika
Úřad však nevyloučil další samostatné šetření nové funkce zavedené v roce 2026, která umožňuje zpracovávat obsah telefonní galerie prostřednictvím cloudových služeb. Propojení mobilních zařízení, vzdálených úložišť a umělé inteligence může do budoucna výrazně rozšířit množství osobních informací, k nimž technologické společnosti získávají přístup. Pro Českou republiku je případ důležitý také tím, že vychází z evropských pravidel ochrany soukromí. Stejné základní principy se uplatňují i v českém právním prostředí, přestože samotné italské rozhodnutí automaticky nezakládá odpovědnost společnosti za totožné jednání v dalších zemích. Zásadní problém přitom zůstává stejný. Uživatel může mít formálně možnost souhlas udělit nebo odmítnout, ale pokud přesně nerozumí jeho rozsahu, jde o ochranu, jejíž skutečná hodnota je omezená.
Pokuta 805 milionů eur tak představuje víc než postih jedné technologické společnosti. Ukazuje hranice digitálního obchodního modelu, v němž se přístup k osobním informacím stal významným ekonomickým zdrojem. Evropa nyní musí prokázat, že dokáže tato pravidla nejen vymáhat, ale především předcházet jejich porušování. Jinak budou i vysoké sankce přicházet až ve chvíli, kdy soukromí milionů uživatelů již bylo vystaveno neoprávněnému přístupu.
Zdroje: 1. Italský úřad pro ochranu osobních údajů – rozhodnutí ze 14. listopadu 2026; 2. Reuters – Itálie udělila Metě pokutu 805 milionů eur; 3. Associated Press – Meta a přístup k fotografiím uživatelů Androidu







