Představa rychlého návratu levných peněz dostala další ránu. Americký Federální rezervní systém ve středu jednomyslně zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4 procenta. Jde o první zvýšení po více než třech letech. Ještě důležitější je výhled. Šestnáct z 18 představitelů Fedu očekává do konce roku nejméně ještě jedno zvýšení.
Fed současně zhoršil inflační prognózu. Růst cen měřený indexem PCE má letos dosáhnout 3,7 procenta a návrat k dvouprocentnímu cíli centrální banka očekává až v roce 2029. Americká ekonomika přitom zatím neochabuje natolik, aby Fed musel ustupovat. Odhad letošního růstu zvýšil na 2,3 procenta a nezaměstnanost očekává kolem 4,1 procenta.
Inflaci znovu živí energie, dovoz i silná ekonomika
Současný cenový tlak má několik zdrojů. Konflikt na Blízkém východě vytlačil ropu nad 100 dolarů za barel, obchodní bariéry zdražují část dovozu a americká ekonomika si stále udržuje vysokou spotřebu i investiční aktivitu. Maloobchodní tržby v srpnu vzrostly meziměsíčně o 1,2 procenta a překvapily svou silou.
Výrazně rostou také dovozní ceny. V srpnu byly meziročně vyšší o sedm procent, nejvíce od roku 2022. Po odečtení potravin a paliv stouply o 5,6 procenta. Fed tak nebojuje jen s dozvuky předchozí inflační vlny, ale s novými tlaky přicházejícími přes energie, dovážené zboží a pokračující domácí poptávku. Nový předseda Fedu Kevin Warsh po jednání zdůraznil potřebu rychlejšího návratu inflace ke dvěma procentům. První změna sazeb pod jeho vedením tak míří vzhůru navzdory dlouhodobému tlaku administrativy prezidenta Donalda Trumpa na levnější financování. Podstatné je, že pro zvýšení hlasoval celý měnový výbor.
Pět procent na americkém dluhu mění problém
Ještě závažnější zpráva přichází z trhu státních dluhopisů. Výnos desetiletého amerického Treasury se tento týden dostal nad pět procent a krátce dosáhl zhruba 5,04 procenta, nejvýše od roku 2007. Po rozhodnutí Fedu zůstávají dlouhodobé výnosy na mimořádně vysokých úrovních.
Tady se mění charakter amerického dluhového problému. Už nejde pouze o to, kolik Washington dluží, ale kolik bude muset za refinancování stále větší části dluhu platit. Vyšší výnos státního dluhopisu současně zdražuje financování firem, domácností i dalších zemí, protože americký trh funguje jako klíčová cenová základna světového finančního systému. Fed přitom nemá jednoduchý prostor výnosy srazit. Rozsáhlé nákupy státních dluhopisů by mohly snížit náklady vlády, ale zároveň by uvolňovaly finanční podmínky ve chvíli, kdy se centrální banka snaží inflaci brzdit. Analytici proto zatím zásah Fedu proti vysokým dlouhodobým výnosům nepovažují za pravděpodobný.
Drahé americké peníze nezůstanou v Americe
Napětí se už přelévá přes Atlantik. Výnos desetiletého německého Bundu tento týden vystoupil na 3,57 procenta, nejvýše od června 2009. Trhy zároveň zvýšily očekávání, že pokud se drahá energie promítne do evropské inflace, může být nucena dál zpřísňovat měnovou politiku také Evropská centrální banka.
Ani Česko není mimo dosah. Fed samozřejmě neurčuje sazby České národní banky, ale americké úroky se do české ekonomiky mohou přenášet přes kurz dolaru, cenu ropy a dalších komodit, globální dluhopisové výnosy a náklady financování bank a podniků. Nová inflační vlna by zároveň mohla zúžit prostor ČNB pro další zlevňování peněz.
Nejdůležitější zprávou středečního rozhodnutí Fedu proto není samotné zvýšení sazby o čtvrt procentního bodu. Mnohem důležitější je kombinace ropy nad 100 dolary, desetiletého amerického dluhopisu kolem pěti procent, přetrvávající inflace a očekávání dalšího zvýšení sazeb. Po letech debat o velikosti amerického dluhu se tak do popředí dostává jiná otázka. Kolik už bude stát jeho financování.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: x)
Zdroje: 1. Reuters – Fed zvýšil sazby a signalizuje další zpřísnění; 2. Reuters – vysoké výnosy dluhopisů a možnosti Fedu; 3. Reuters – německé výnosy se dostaly na maxima od roku 2009
