Francouzská vláda čelí dalšímu zhoršení situace na finančních trzích. Výnos desetiletých státních dluhopisů se v úterý 20. října zvýšil na 4,96 procenta a přiblížil se nejvyšší úrovni za 24 let. Rozdíl proti německým dluhopisům dosáhl 152,5 bazického bodu, tedy více než 1,5 procentního bodu. Investoři tak požadují výrazně vyšší výnos za držení francouzského dluhu, přestože Francie i Německo používají stejnou měnu.
Podle agentury Reuters výprodej francouzských dluhopisů zesílil po víkendových nepokojích a pokračujících politických sporech. Hlavním problémem však zůstává vysoké zadlužení a nejistota, zda vláda premiéra Sébastiena Lecornua dokáže prosadit rozpočtové úspory. Rostoucí úrokové náklady přitom dále omezují prostor pro veřejné investice a sociální výdaje.
Výnos desetiletých francouzských dluhopisů se přiblížil říjnovému maximu 4,9937 procenta, nejvyšší úrovni od července 2002. Německé dluhopisy se stejnou splatností přitom vykazovaly výnos přibližně 3,43 procenta. Rozdíl ukazuje, jak odlišně finanční trhy hodnotí rizika jednotlivých ekonomik eurozóny. Růst výnosů znamená pokles tržních cen již vydaných dluhopisů.
Francouzský stát současně musí počítat s vyššími náklady při vydávání nových cenných papírů a postupném refinancování starších závazků. Neznamená to okamžité zdražení celého státního dluhu, jeho obsluha se však může postupně prodražovat. Investoři se obávají především pokračující politické nestability a nedostatku podpory pro konsolidaci veřejných financí. Francie se zatím nenachází v platební neschopnosti, rostoucí riziková přirážka ale ukazuje slábnoucí důvěru v její schopnost stabilizovat zadlužení.
Rozpočet narazil v parlamentu, úroky spolykají miliardy
Podle francouzského statistického úřadu INSEE dosáhl veřejný dluh na konci druhého čtvrtletí 2026 hodnoty 3,595 bilionu eur, což odpovídá 119 procentům HDP. Jen během čtvrtletí vzrostl o 59,6 miliardy eur. Vláda počítá pro letošní rok s rozpočtovým deficitem veřejných financí ve výši 5,4 procenta HDP. Návrh rozpočtu na rok 2027 předpokládá jeho snížení na pět procent prostřednictvím konsolidačních opatření v celkovém objemu 54 miliard eur, z toho 43 miliard eur nových opatření. To představuje přibližně 1,05 bilionu korun nových úspor a příjmových opatření.
Prosazení rozpočtu však komplikuje roztříštěný parlament. Finanční výbor Národního shromáždění již 9. října odmítl příjmovou část návrhu. Toto rozhodnutí ještě neznamená konečné zamítnutí rozpočtu, ukazuje však rozsah politických sporů o jeho podobu. Závažný je zejména růst nákladů na obsluhu veřejného dluhu. Podle vládních odhadů mají vzrůst ze 79,2 miliardy eur letos na 91,2 miliardy eur v roce 2027. Rozdíl představuje přibližně 294 miliard korun.
Francie tak potřebuje miliardové úspory ve chvíli, kdy jí stále větší část veřejných prostředků pohlcují úroky. Odkládání konsolidace může financování státu dále prodražovat, zatímco výraznější rozpočtové zásahy narážejí na odpor části veřejnosti a politických stran.
Francouzské problémy mohou zasáhnout český export
Francie je druhou největší ekonomikou eurozóny a její finanční situace má význam pro celý evropský trh. Případné dlouhodobé problémy s financováním francouzského dluhu by mohly zvýšit nejistotu investorů a ovlivnit podmínky financování dalších evropských států. Pro Českou republiku je důležitá také obchodní vazba. Podle českého velvyslanectví v Paříži dosáhl vzájemný obchod se zbožím v roce 2025 hodnoty 18,66 miliardy eur. Český vývoz do Francie představoval 12,2 miliardy eur, tedy přibližně 300 miliard korun. Francie je také významným investorem v českém bankovnictví, průmyslu a energetice.
Pokud francouzská vláda přistoupí k výraznějším úsporám a ekonomika zpomalí, může se slabší spotřeba a investiční aktivita projevit také v objednávkách českých dodavatelů. Ohroženy mohou být především zakázky v automobilovém, strojírenském a elektrotechnickém průmyslu. Takový dopad však zatím představuje riziko, nikoli potvrzený výsledek současné finanční situace. Francouzská krize odhaluje širší problém evropských veřejných financí. Státy potřebují investovat do obrany, energetiky a průmyslu, současně však musí zvládat vysoké zadlužení a rostoucí úroky. Čím více peněz spotřebuje obsluha dluhu, tím méně prostředků zbývá na hospodářský rozvoj.
Psali jsme: Kim Čong-un v kómatu? Píše britský The Sun
Francouzská vláda tak stojí před zásadním rozporem. Musí omezit zadlužování, aby obnovila důvěru investorů, ale politická situace jí komplikuje přijetí potřebných opatření. Pokud nenajde věrohodné rozpočtové řešení, může se rostoucí cena státního dluhu stát dlouhodobou brzdou francouzské ekonomiky. Pro Evropu i Českou republiku by nejvážnějším důsledkem nebylo samotné zdražení francouzských dluhopisů, ale případné dlouhodobé oslabení jedné z nejvýznamnějších evropských ekonomik.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: cnbc)
Zdroje: 1. Reuters – Výnosy francouzských dluhopisů se blíží 24letému maximu; 2. INSEE – Veřejný dluh Francie dosáhl 119 procent HDP; 3. Francouzská vláda – Oficiální návrh rozpočtu na rok 2027 a náklady státního dluhu; 4. Francouzské Národní shromáždění – Finanční výbor odmítl příjmovou část rozpočtu na rok 2027; 5. Francouzské ministerstvo financí – Rozpočet na rok 2027 a plán snižování deficitu
