Nejedná se pouze o mimořádnou událost, ale o symbol selhání, který zasáhl samotné jádro hospodářského modelu Spojeného království. Podobný výpadek Londýn nezažil od roku 2010, kdy letecký provoz v Evropě ochromil islandský vulkán Eyjafjallajökull. Tentokrát však nejde o přírodní katastrofu, nýbrž o technické selhání, a to v jednom z nejdůležitějších dopravních uzlů světa.
Britský zpravodajský server UnHerd.com uvedl, že během jednoho dne bylo zrušeno nebo odloženo více než 1300 letů, což postihlo přibližně 220 tisíc cestujících. Zasaženy byly nejen letecké společnosti, ale i navazující provozy od hotelů po obchodní partnery. Očekává se, že následky budou v podobě zpoždění a přetížení dalších letišť patrné ještě několik dní, ne-li týdnů.
Heathrow není jen běžné letiště. Je to klíčový bod transatlantického letectví a velmi důležitá přestupní stanice mezi Spojenými státy a Evropou. Nejvytíženější letecká linka Evropy Heathrow - JFK je jen jedním z mnoha příkladů, jak zásadní je pro globální mobilitu. Selhání takto důležitého uzlu má proto dopad daleko za hranice Británie.
Heathrow už několik let čelí kritice kvůli narůstajícím zpožděním a snížené spolehlivosti. Aktuální výpadek, doprovázený záběry uvězněných cestujících a masivních požárů, jen dále posiluje negativní obraz letiště, které bývalo chloubou britské infrastruktury.
Tato reputační rána má i své ekonomické konsekvence. Londýn je známý jako centrum mezinárodního obchodu a konferencí právě díky své dostupnosti. Narušení této dostupnosti může znamenat odliv investorů i změnu plánů nadnárodních firem, které zvažují, kde uspořádat další globální fórum či obchodní jednání.
Situace kolem Heathrow je symptomem širšího problému. Británie je dnes ekonomikou závislou na mezinárodních službách, přičemž Londýn sám tvoří téměř čtvrtinu celkového HDP země. Po drastickém úpadku výroby, z více než 25 % HDP v 60. letech na dnešních méně než 10 %, vsadilo Spojené království vše na služby, finance a globální propojení. Tento model je však silně závislý na bezproblémové infrastruktuře.
Současná krize ukazuje, že právě tato infrastruktura není tak stabilní, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jediný požár v rozvodně může zastavit klíčové letecké centrum, ochromit obchodní styky a zpochybnit schopnost země zaručit kontinuitu podnikání.
Psali jsme:
Britská vláda si zřejmě přestala uvědomovat, jak zranitelný je její současný ekonomický model. V 90. letech byla infrastruktura terčem útoků Irské republikánské armády, například bombový útok na Baltic Exchange v roce 1992 způsobil větší finanční škody než předchozí dvě dekády násilí v Severním Irsku. Po uzavření Velkopáteční dohody jako by na tuto lekci Británie zapomněla.
Zatímco jiné země diverzifikují svou ekonomiku nebo masivně investují do odolnosti infrastruktury, Británie se zdá být uvězněna ve víře, že její prestižní postavení jako globálního centra je neotřesitelné. Události posledních dní však ukazují pravý opak.
Je nejvyšší čas, aby britská vláda přestala přehlížet varovné signály. Investice do kritické infrastruktury, decentralizace ekonomické aktivity a obnova výrobních kapacit by měly být prioritou. Bez nich zůstává britská ekonomika křehkým domem z karet, který může kdykoli spadnout. Ať už vinou požáru, technologického selhání nebo cíleného útoku.
Heathrow se opět otevře. Letadla vzlétnou. Ale důvěra, ta možná přistane jinde.
(dan, UnHerd.com, repro: independent)
