Ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil na květnová data Eurostatu, podle nichž Česká republika vykázala druhou nejnižší inflaci v celé Evropské unii. V době, kdy velká část Evropy dál bojuje s růstem cen, jde podle něj o výsledek, který rozhodně nespadl z nebe.
Kovanda mluví jasně. Nízká inflace stojí na třech pilířích: vládních zásazích, vlastní měně a silné koruně.
Nejviditelnější je rozdíl v energetice. Zatímco v eurozóně energie v květnu meziročně zdražovaly zhruba o 11 procent, v Česku cena elektřiny klesala přibližně o 12 procent. Rozdíl přes dvacet procentních bodů je mimořádný a právě ten výrazně pomohl dostat českou inflaci mezi nejnižší v Evropě.
Podle České národní banky letošní převzetí financování podpory obnovitelných zdrojů státem snižuje inflaci o 0,4 procentního bodu. Další zásahy, zejména stropování cen pohonných hmot a snížení spotřební daně z nafty, ubraly dalších přibližně 0,15 procentního bodu.
„Nebýt zásahů v oblasti cen elektřiny a pohonných hmot, květnová inflace by nečinila 2,1 procenta, ale přibližně 2,7 procenta,“ uvedl na síti X Kovanda.
Současně odmítá často opakovanou tezi, že vyšší vládní výdaje automaticky znamenají vyšší inflaci. Data podle něj ukazují opak. Připomíná i závěry Mezinárodního měnového fondu, podle nichž ve vyspělých ekonomikách neexistuje zvlášť silná vazba mezi rozpočtovými deficity a růstem cen.
Klíč podle Kovandy drží v rukou centrální banka.
Česko má oproti zemím eurozóny jednu zásadní výhodu, vlastní měnu a vlastní měnovou politiku. Česká národní banka tak může reagovat přímo na potřeby domácí ekonomiky a brzdit inflační tlaky vyššími sazbami.
Rozdíl je patrný i při pohledu na úrokové sazby. Evropská centrální banka drží základní sazbu na 2,25 procenta, zatímco česká repo sazba činí 3,75 procenta. Rozdíl 1,5 procentního bodu podle Kovandy rozhodně není kosmetický. Kdyby dnes Česko platilo eurem, čelilo by pravděpodobně vyšším inflačním tlakům.
Třetím pilířem nízké inflace je koruna. Silnější měna zlevňuje dovoz a pomáhá tlumit ceny potravin, hnojiv, zemědělských vstupů, obalů i části energetických komodit. Není proto podle Kovandy náhoda, že zatímco v eurozóně potraviny v květnu dál tlačily inflaci vzhůru, v Česku meziročně zlevňovaly.
Kovanda se v závěru opřel i do často opakovaného tvrzení, že vyšší sazby ČNB automaticky zdražují hypotéky. Podle něj je realita podstatně složitější a hlavní tlak dnes přichází z globálních trhů.
„Za aktuální zdražení hypoték v Česku tak může primárně Donald Trump, nikoli jakýkoli český politik nebo česká instituce,“ uzavírá Kovanda.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: firegold)
