Slovensko a Maďarsko čelí vážné hrozbě v oblasti energetické bezpečnosti. Nové americké sankce proti ruským ropným společnostem Rosněfť a Lukoil mohou zásadně narušit tok surové ropy jižní větví ropovodu Družba, na které jsou obě země dlouhodobě závislé.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy by výpadek dodávek zasáhl nejen Slovensko a Maďarsko, ale i Českou republiku, zejména Moravu. Sankce totiž ohrožují finanční mechanismy, které umožňují platby za ruskou ropu, a mohou tak přerušit i legální obchodní cesty.
Kovanda upozorňuje, že řešení situace se nyní hledá v Budapešti. Maďarský premiér Viktor Orbán jedná o výjimce, která by umožnila pokračování dovozu, avšak výsledek je nejistý. V případě neúspěchu by region čelil akutnímu nedostatku ropy a prudkému růstu cen pohonných hmot.
„Slovensko má vážný problém, kvůli Trumpovým sankcím může být bez ropy a pohonných hmot. Zachránit jej může jedině Orbán.
Slovensko se ocitá v prekérní situaci. A Maďarsko s ním. Obě země jsou závislé na potrubním dovozu ropy z Ruska.
Americký prezident Donald Trump totiž předevčírem vyhlásil nové sankce na ruské ropné podniky Rosněfť a Lukoil. Jsou tedy vážně ohroženy dodávky ropy jižní větví ropovodu Družba, tedy dodávky právě Maďarsku a Slovensku. Maďarský premiér Viktor Orbán už musel připustit, že hledá cesty, jak sankce obejít. Bude ale muset přesvědčit Trumpovu administrativu, aby udělila výjimku. I když má s Trumpem nadstandardní vztah, pro amerického prezidenta nyní může být důležitější za každou cenu ekonomicky zasáhnout Rusko, takže udělaní výjimky není zaručené.
V takovém případě by Slovensku vážně hrozil kritický výpadek v zásobování ropou a palivy, než by našlo alternativní dodavatele. Podobně by na tom bylo i Maďarsko. Dotčeno by ovšem bylo i Česko, zejména jeho východní část, Morava.
Opakuje se situace loňského roku. Tehdy také sankce na Lukoil, ovšem ze strany Ukrajiny, ohrožovaly zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska, tedy dvě poslední země EU, které jsou závislé na potrubních dodávkách ropy z Ruska.
Trumpovy nové sankce se druhotně vztahují také k finančním společnostem, které jsou s Rosněftí a Lukoilem v transakčním styku. Sankce spočívají v odstřižení obou zmíněných ruských podniků od amerického bankovního systému, což jim znemožňuje provádět transakce v dolarech. Dolar přitom představuje jednoznačně dominující měnu světového obchodu s ropou.
Druhotně by se odstřižení od dolarového finančního systému mohlo týkat také společností, které po finanční stránce zajišťují dovoz ruské ropy do Maďarska, a tedy i na Slovensko. V praxi by to znamenalo, že partnerská banka maďarského petrochemického podniku MOL, který má věcně v gesci dovoz ruské ropy do Maďarska a na Slovensko jižní větví ropovodu Družba, by zřejmě nemohla nést související rizika. MOL by tak prakticky neměl, jak za ruskou ropou legálně zaplatit, a to nejen v dolarech, ale ani v eurech. Právě proto, že banka, kterou MOL využívá, případně další finanční společnosti zajišťující jeho transakce s ruskou stranu, by samy mohly být odstřiženy od dolarového systému, což by pro ně bylo potenciálně likvidační.
Orbánův zmíněný výrok, že hledá způsob, jak nové Trumpovy sankce obejít, je nepřímým přiznáním toho, že pro MOL nové sankce představují závažný problém. MOL nezveřejňuje, od kterých přesně společností ruskou ropu nakupuje. Takže pokud by se jednalo zcela či z drtivé většiny o jiné ruské podniky než zmíněné dva nově sankcionované, například o Tatněfť, Trumpovy sankce by zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska ohrožovat přímo neměly a Orbán by nemusel hledat způsob, jak sankce obejít. Jenže tak tomu evidentně není.
Jestliže by tedy sankce vedly k zásadnějšímu ochromení dodávek ropy do Maďarska a na Slovensko, nepříznivě může být dotčeno i Česko. Zejména východní část Česka, Morava, je stále z velké míry zásobována ropnými produkty, například motorovou naftou, ze Slovenska. Tu tamní podnik Slovnaft, dcera zmíněného maďarského MOL, sice od letoška musí zpracovávat z neruské ropy, avšak ochromení dodávek ruské ropy by alespoň přechodně vytvořilo citelný tlak na obecný růst cen pohonných hmot nejen v Maďarsku a na Slovensku, ale také v Česku.
Celou situaci by zhoršoval fakt, že nové Trumpovy sankce se mají týkat i německé dcery Rosněfti, podniku Rosneft Deutschland, jež vlastní rafinérie ve východní části Německa, které tedy také palivy zásobuje. Německá vláda nepřistoupila k jejímu znárodnění, i když ji má po ruské invazi na Ukrajinu v nucené správě, takže se Trumpovy sankce vztahují i právě na Rosneft Deutschland. Zhoršení zásobování palivy východní části Německa by představovalo další tlak na růst cen v celém středoevropském regionu, tedy i v Česku,“ napsal na sociální síti X ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
(jar, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
