Volkswagen už neřeší běžný úsporný program. Největší evropská automobilka se připravuje na zásah do své německé průmyslové základny v rozsahu, který byl ještě před několika lety téměř nepředstavitelný. Podle informací agentury Reuters odhaduje koncern náklady současné restrukturalizace a případného uzavírání závodů přibližně na 16 miliard eur. Zhruba deset miliard z této částky má souviset s náklady na snížení počtu zaměstnanců až o 60 tisíc míst v rámci nynějšího balíku. Nová dohoda přitom přidává kolem 50 tisíc škrtů nad dříve plánované redukce. V širším procesu restrukturalizace tak může být postupně dotčeno výrazně přes 100 tisíc pracovních míst v koncernu.
Ve čtyřech německých závodech, v Emdenu, Zwickau, Hannoveru a Neckarsulmu, Volkswagen hledá alternativní využití poté, co jim v příštím desetiletí dojdou současně přidělené modely. Uzavření není definitivně rozhodnuto, ale už samotné zařazení továren mezi ohrožené závody ukazuje hloubku problému. Volkswagen svou situaci popisuje jako existenční boj s čínskou konkurencí, americkými cly a nadbytečnými výrobními kapacitami. V Evropě má koncern příliš mnoho továren pro množství automobilů, které dnes dokáže prodat se ziskem. Do roku 2030 má proto snížit celkovou výrobní kapacitu z přibližně deseti na devět milionů vozů ročně. To už není kosmetická úspora. Je to přestavba jednoho ze základních pilířů německého průmyslového modelu.
Volkswagen už nemá kam schovat nadbytečné kapacity
Po desetiletí fungovala jednoduchá rovnice. Německé automobilky vyráběly dražší vozy doma, Čína byla rostoucím odbytištěm a exportní úspěch pomáhal financovat vysoké evropské náklady. Tato rovnice se rozpadla. Volkswagen v roce 2024 přišel v Číně o pozici nejprodávanější automobilové značky ve prospěch BYD a v roce 2025 se propadl až na třetí místo. Z trhu, který býval jedním z hlavních zdrojů zisku německého koncernu, se stal prostor tvrdé cenové a technologické konkurence domácích čínských výrobců.
Současně Čína už není pouze soupeřem na svém domácím trhu. BYD, Geely, Chery a další výrobci stále agresivněji expandují do zahraničí a tlačí na evropské automobilky také na jejich vlastním trhu. Volkswagen na tuto situaci reaguje omezením výrobních kapacit, modelové nabídky a zaměstnanosti. V roce 2024 se s odbory dohodl na zrušení až 35 tisíc pracovních míst v Německu. Letos schválený plán přidává další desítky tisíc. Těžko lze najít názornější důkaz, že problém německého automobilového průmyslu už není cyklickým zakolísáním.
Volkswagen se musí stát levnějším, jednodušším a rychlejším ve chvíli, kdy zároveň potřebuje obrovské investice do elektromobility, softwaru, baterií a nových výrobních technologií. Každé euro na budoucnost dnes hledá v nákladech vytvořených minulostí. Podniková restrukturalizace se tím mění v politický problém.
Psali jsme: Jaký smysl měla válka proti terorismu?
Dolní Sasko vlastní 20 procent Volkswagenu a díky zvláštnímu postavení má v koncernu významný vliv. Země je zároveň domovem centrály ve Wolfsburgu a šesti závodů automobilky. Premiér Olaf Lies z SPD sedí přímo v dozorčí radě. Je tedy současně politikem odpovědným voličům a představitelem významného akcionáře firmy, která potřebuje propouštět. Před několika týdny se škrtům bránil. Nakonec restrukturalizační plán podpořil s argumentem, že odmítnutí dohody by mohlo Volkswagen poškodit ještě více. Ekonomicky je tato úvaha pochopitelná. Politicky může být velmi drahá.
AfD dostává tovární krizi přímo do rukou
Dolní Sasko jde do komunálních voleb ve chvíli, kdy zaměstnanci Volkswagenu a tisíce lidí v jeho dodavatelském řetězci řeší, zda jejich pracovní místa přežijí další desetiletí. AfD se této nejistoty okamžitě chopila. Tvrdí, že problémy německého automobilového průmyslu jsou důsledkem nejen firemních chyb, ale také politiky Berlína a Bruselu, vysokých cen energií, regulace, klimatických opatření a evropského směřování k ukončení prodeje nových automobilů se spalovacími motory.
Je to politicky účinný příběh. Tradiční strany podle AfD vytvořily podmínky, v nichž německé továrny ruší pracovní místa, zatímco zahraniční konkurenti získávají trh. Realita je podstatně složitější. Volkswagen má vlastní problémy s vysokými náklady, nadbytečnými kapacitami a příliš složitou strukturou. Zaspal část technologického posunu v Číně a musí se přizpůsobit trhu, na kterém domácí čínské automobilky dokážou vyvíjet nové modely rychleji a často levněji.
To ale v politice nemusí rozhodovat. Člověk, který se obává ztráty práce, neposuzuje odpovědnost podle účetních výkazů koncernu. Vidí továrnu, která zaměstnávala jeho rodinu desítky let, a politiky, kteří mu nyní vysvětlují, proč se musí zmenšit. Reuters výslovně upozorňuje, že tradiční strany v Dolním Sasku mají obavy, že nejistota kolem Volkswagenu může přivést další zaměstnance k AfD. Premiér Lies sám připustil, že pokud politika nedokáže ukázat schopnost problémy řešit, extremistické síly z toho budou těžit.
To je podstatný posun. Po vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku už není možné její růst vysvětlovat pouze migrací nebo specifickou náladou části východního Německa. Pokud dokáže průmyslovou nejistotu politicky využít také v západních spolkových zemích, rozšiřuje svůj potenciální elektorát o skupinu, na níž dlouho stála sociální a politická stabilita Německa, tedy průmyslové zaměstnance. Pro tradiční strany to může být nebezpečnější než další migrační spor.
Německý účet přijede i do Česka
Krize Volkswagenu není pouze německou záležitostí. Německý automobilový průmysl je centrem rozsáhlého evropského výrobního řetězce a česká ekonomika je na něj mimořádně silně napojena. Samotný Volkswagen navíc vlastní Škodu Auto, jednoho z nejdůležitějších průmyslových zaměstnavatelů a exportérů v České republice.
To neznamená, že každé zrušené místo ve Wolfsburgu nebo Hannoveru bude mít český protějšek. Přenos může být mnohem méně viditelný, přes objednávky německých závodů, české subdodavatele, investice a celkovou poptávku v průmyslu. Česká republika proto nemůže sledovat restrukturalizaci německých automobilek jako krizi sousední země. Je součástí stejného průmyslového systému.
Případ Volkswagenu ukazuje evropský problém v celé jeho šíři. Evropa chce současně dekarbonizovat dopravu, elektrifikovat automobilový park, udržet průmyslová pracovní místa, konkurovat Číně, čelit americkým clům a financovat technologickou transformaci svých firem. Všechny tyto cíle vypadají dobře v jednotlivých strategiích. Volkswagen nyní ukazuje jejich společný účet.
Koncern může restrukturalizaci zvládnout a stát se konkurenceschopnějším. To je smyslem schválených škrtů. Pokud však stejnou cestou projde větší část německého průmyslu, politické důsledky mohou být stejně významné jako ekonomické. AfD už nemusí voličům ukazovat pouze hranici, migraci nebo spor o Rusko. Může jim ukázat tovární halu, jejíž budoucnost je nejistá.
Německo tak vstupuje do fáze, kdy se část souboje o budoucnost jeho politiky nebude odehrávat jen v debatách o identitě a migraci, ale také ve Wolfsburgu, Hannoveru, Emdenu a dalších průmyslových centrech. Pokud největší restrukturalizace Volkswagenu v historii skutečně přinese rozsáhlé rušení pracovních míst a některých výrobních kapacit, účet nebude veden pouze v miliardách eur. Část z něj se může objevit ve volebních urnách.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Reuters – Volkswagen earmarks €16 billion for job cuts and plant closures; 2. Premier of Germany’s Lower Saxony walks high wire between VW cuts and AfD; 3. Volkswagen’s road to restructuring; 4. German unions warn of massive opposition in turnaround dispute with Volkswagen; 5. Reuters – Bundesbank President Nagel says he is concerned about far right’s rise
