Na první pohled připomínala kapradinu. Charnia však žila na mořském dně dávno před dinosaury, rybami i rostlinami na souši. Patří mezi nejznámější organismy ediakarského období, kdy se v oceánech objevovaly velké a složité mnohobuněčné formy života.
Paleontologové nyní objevili mimořádně zachovanou fosilii Charnie v norském Finnmarku za polárním kruhem. Už samotné místo nálezu je neobvyklé: hornina se uvolnila z útesu, spadla na dnešní ovčí pastvinu a rozlomila se. Uvnitř se objevil organismus starý přibližně 560 milionů let. Ještě významnější je způsob jeho zachování. Zatímco většinu ediakarských fosilií známe jako ploché otisky v hornině, norský exemplář si uchoval neobvykle výraznou trojrozměrnou strukturu. Vědcům díky tomu odhalil anatomické detaily, které na běžně zploštělých fosiliích nejsou patrné.
Charnia dostala jméno podle Charnwood Forest v anglickém Leicestershiru, kde byl v roce 1957 objeven její slavný exemplář. Nález významně přispěl ke změně tehdejší představy, že před kambriem prakticky neexistoval velký složitější život. Organismus měl protáhlé, větvené tělo připomínající list nebo kapradinu. Rostlinou však být nemohl. Žil na mořském dně v prostředí, kde nebylo dostatek světla pro fotosyntézu. Neměl známá ústa, rozpoznatelné orgány ani zjevný způsob aktivního pohybu a k podkladu byl přichycen.
Přesné místo Charnie na evolučním stromu zůstává předmětem odborné diskuse. Autoři nového výzkumu ji řadí mezi nejstarší organismy považované za živočichy, ediakarské formy života se však od dnešních živočichů natolik liší, že jejich příbuzenské vztahy nelze vždy jednoznačně určit. Norský exemplář je navíc prvním potvrzeným nálezem Charnie ve Skandinávii. Ukazuje tak, že tento typ organismů obýval ediakarská moře na rozsáhlém území.
Za mimořádné zachování fosilie zřejmě může událost, která byla pro samotnou Charnii osudná. Organismus zachytil silný podmořský proud sedimentu a rychle jej pohřbil na mořském dně. Sediment přitom pronikl do měkkého těla a vytvořil jeho prostorový odlitek. Místo obvyklého plochého otisku tak vznikla fosilie, na níž zůstaly zachovány jemnější povrchové struktury.
Vědci díky tomu rozeznali na větvích organismu podélné hřebeny, které označují jako „keels“. U běžně zploštělých exemplářů nejsou tyto struktury dobře patrné. Objev tak ukazuje, jak zásadně může způsob pohřbení a fosilizace ovlivnit naše představy o anatomii dávno vyhynulých organismů. Právě ediakarské organismy jsou pro paleontology mimořádně obtížné. Většinou neměly pevné schránky ani kostry a jejich měkká těla se zachovala jen za výjimečných podmínek. Každý nový trojrozměrný nález proto může odhalit znaky, které stovky milionů let zůstávaly skryté.
Samotná Charnia není jediným důležitým nálezem z Finnmarku. Výzkumníci v okolních horninách identifikovali i další fosilní struktury a pozůstatky organismů. Lokalita se tak podle nich může stát prvním významným novým ediakarským nalezištěm objeveným v Evropě po několika desetiletích. To může pomoci rekonstruovat podobu ekosystémů, které existovaly těsně před jednou z největších proměn života na Zemi. Charnia žila přibližně 20 milionů let před začátkem kambria, kdy se ve fosilním záznamu během takzvané kambrické radiace rozšířila řada skupin živočichů známých v různých podobách dodnes.
Ediakarské moře vypadalo úplně jinak. Nebyly v něm ryby ani korálové útesy a na souši ještě nerostly stromy či tráva. Mořské dno obývaly převážně měkkotělé organismy zvláštních tvarů, z nichž mnohé nemají mezi dnešními živočichy jednoduchou obdobu. Nenápadná ovčí pastvina v severním Norsku tak může skrývat pozůstatky celého ztraceného světa. Horniny, po kterých dnes chodí ovce, vznikaly na mořském dně před 560 miliony let. Jeden kus skály, který spadl z útesu a rozlomil se, nyní ukázal, že uvnitř mohou čekat další svědectví o době, kdy se složitý život na Zemi teprve začínal výrazněji prosazovat.
(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. University of Cambridge – One of the oldest known 3D animal fossils found in Norwegian sheep field; 2. Palaeontology – Charnia and other late Ediacaran macrofossils preserved in turbiditic deposits of the Indreelva Member; 3. Jesus College, University of Cambridge – One of oldest known 3D animal fossils found in Norwegian sheep field
