Maďarsko zvažuje zásadní změnu jednoho z největších energetických projektů ve střední Evropě. Vláda premiéra Pétera Magyara prověřuje možnost nahradit ruský Rosatom při dostavbě jaderné elektrárny Paks. Kontrakt za původně plánovaných 12,5 miliardy eur, přibližně 304 miliard korun, uzavřela vláda Viktora Orbána v roce 2014 bez veřejné soutěže. Po letech průtahů a rostoucích nákladů se nyní Budapešť rozhoduje, zda pokračovat s ruským dodavatelem, nebo riskovat nákladnou změnu projektu.
Podle agentury Reuters maďarská vláda přezkoumává technické, právní a finanční podmínky výstavby dvou nových reaktorů VVER-1200. Současně předběžně zjišťuje možnosti spolupráce s alternativními dodavateli. Dva zdroje obeznámené s jednáním potvrdily, že mezi posuzovanými variantami je také nahrazení Rosatomu. Konečné rozhodnutí se očekává koncem letošního nebo začátkem příštího roku.
Maďarsko přitom do projektu vložilo již více než dvě miliardy eur, tedy přibližně 49 miliard korun. Z toho asi 1,1 miliardy eur, téměř 27 miliard korun, připadlo Rosatomu. Případné vypovězení smlouvy proto může znamenat ztrátu části již vynaložených prostředků, smluvní sankce i další výdaje na přepracování projektu. Skutečný rozsah těchto nákladů zatím není znám.
Rosatom oznámil, že pokračuje podle platného harmonogramu a neobdržel žádné oficiální oznámení o ukončení smlouvy. Jeho generální ředitel Alexej Lichačov připustil nejistotu ohledně dalšího postupu Budapešti. Odchod ruské společnosti tedy zatím není rozhodnutím maďarské vlády, ale jednou z posuzovaných možností.
Výměna Rusů může projekt prodražit a zpozdit
Změna hlavního dodavatele by byla technicky i právně mimořádně složitá. Projekt Paks II je postaven na ruské reaktorové technologii VVER-1200. Pokud by nový dodavatel převzal dosavadní technické řešení, musel by zajistit přístup k dokumentaci, licencím a potřebným technologiím. Přechod na jiný typ reaktoru by mohl vyžadovat zásadní přepracování projektu a nové povolovací postupy.
Další komplikací je rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze září 2025. Ten zrušil rozhodnutí Evropské komise, kterým byla schválena maďarská státní podpora výstavby. Soud konstatoval, že Komise měla prověřit také soulad přímého zadání zakázky ruskému dodavateli s evropskými pravidly veřejných zakázek. Rozsudek sám o sobě smlouvu s Rosatomem nezrušil, významně však zkomplikoval právní rámec projektu.
Maďarsko přitom nové jaderné bloky potřebuje. Stávající čtyři reaktory elektrárny Paks zajišťují přibližně dvě pětiny domácí výroby elektřiny a jejich provozní povolení mají postupně skončit mezi lety 2032 a 2037. Vláda proto zvažuje jejich prodloužení o dalších dvacet let. Nové bloky mají pokrýt rostoucí spotřebu a snížit závislost země na dovozu elektřiny.
Do ekonomického hodnocení navíc vstupují klimatická rizika. Srpnové sucho a mimořádně nízký stav Dunaje výrazně omezily výkon stávající elektrárny kvůli nedostatku chladicí vody. Při rozhodování o dalších blocích proto musí Budapešť posuzovat nejen investiční náklady, ale také dlouhodobou provozní bezpečnost a dostupnost chlazení.
Maďarsko omezuje ruský vliv. Příležitost i pro Česko
Případné nahrazení Rosatomu by znamenalo významný obrat v maďarské energetické politice. Orbánova vláda dlouhodobě prosazovala spolupráci s Moskvou a odmítala evropské sankce proti ruskému jadernému průmyslu. Nový kabinet nyní prověřuje, zda lze výstavbu dokončit s menší geopolitickou závislostí na Rusku.
Politický přínos však automaticky neznamená ekonomickou výhodnost. Změna dodavatele by mohla snížit některá zahraničněpolitická a sankční rizika, ale zároveň zvýšit náklady, vyvolat právní spory a posunout dokončení stavby. Maďarsko se tak rozhoduje mezi pokračováním problematického kontraktu a nejistotou spojenou s jeho změnou.
Vývoj má význam také pro Českou republiku. Rosatom byl původně jedním ze zájemců o dostavbu Dukovan, po odhalení zapojení ruských zpravodajských služeb do výbuchů ve Vrběticích však byl v roce 2021 z výběrového řízení vyřazen. Česko následně vybralo jihokorejskou společnost KHNP.
Pokud by Maďarsko změnilo dodavatelský model, mohly by se otevřít příležitosti také českým výrobcům jaderných zařízení, strojírenským podnikům a projektovým společnostem. Záleželo by však na zvolené technologii a nových smluvních podmínkách. Žádné konkrétní české zakázky zatím oznámeny nebyly.
Projekt Paks II ukazuje, jak nákladné mohou být strategické investice závislé na jediném zahraničním dodavateli. Po více než dvanácti letech od uzavření kontraktu Maďarsko stále nemá dokončené nové bloky, ale již investovalo desítky miliard korun.
Největším problémem proto není pouze otázka, zda Rosatom odejde. Je jím skutečnost, že každá dostupná varianta přináší další finanční, technická a politická rizika. Maďarská vláda nyní musí rozhodnout, zda pokračování projektu dokáže zajistit energetickou bezpečnost za přijatelnou cenu, nebo zda se původní Orbánův kontrakt stane dlouhodobou zátěží veřejných financí.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Reuters – Maďarsko zvažuje nahrazení Rosatomu při dostavbě elektrárny Paks; 2. ČTK / Energy-Hub – Maďarsko přezkoumává projekt Paks a hledá alternativy; 3. Soudní dvůr EU – Rozsudek o státní podpoře elektrárny Paks II; 4. EUR-Lex – Rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-59/23 P; 5. bne IntelliNews – Ekonomické a technické důsledky případného odchodu Rosatomu
