Ministerstvo dopravy vedené Ivanem Bednárikem (za SPD) připravuje výrazné zvýšení mýtného pro nákladní automobily. Od 1. července 2027 mají sazby pro nejrozšířenější kategorii kamionů nad 12 tun vzrůst o 18,5 procenta na dálnicích a 26,6 procenta na silnicích první třídy. Stát očekává dodatečný příjem 1,6 miliardy korun v roce 2027 a přibližně čtyři miliardy ročně v dalších letech. Ministerstvo argumentuje potřebou financovat dopravní infrastrukturu a omezit výhodnost zahraničního tranzitu přes Českou republiku. Stejné zdražení však zaplatí také tuzemští dopravci, jejichž vyšší náklady se mohou promítnout do cen výrobků a služeb.
Ministerstvo odeslalo návrh do meziresortního připomínkového řízení. Změna se má týkat nákladních automobilů nad 3,5 tuny, zatímco autobusy mají zůstat mimo navrhované zvýšení. Konečné sazby musí ještě schválit vláda. U běžného pětinápravového kamionu nad 12 tun s emisní normou Euro 6 má dálniční mýtné vzrůst ze současných 5,96 na 7,07 koruny za kilometr. Při tranzitní cestě ze Slovenska do Německa po dálnicích D2, D1 a D5 by se poplatek podle ministerského příkladu zvýšil přibližně z 2 565 na 3 040 korun, tedy o 475 korun za jedinou jízdu.
Bednárik zdůvodňuje návrh tím, že české sazby jsou v porovnání s okolními státy relativně nízké. Ministerstvo zároveň upozorňuje, že intenzita kamionové dopravy na hlavních tranzitních dálnicích vzrostla od pandemie o více než 15 procent. Vyšší mýtné má podle resortu omezit motivaci zahraničních dopravců využívat českou dálniční síť kvůli nižším poplatkům. Výběr mýtného přitom dosáhl v roce 2025 rekordních 19,1 miliardy korun. Navrhované zvýšení by tak představovalo další významný zdroj příjmů pro financování výstavby a údržby silnic. Zásadní však bude, zda stát dokáže doložit také skutečné dopravní a ekonomické přínosy opatření.
Vyšší náklady nezaplatí pouze zahraniční kamiony
Zdražení mýtného dopadne na zahraniční tranzit i domácí nákladní dopravu. České firmy zajišťující zásobování průmyslu, obchodů, stavebnictví nebo zemědělství budou platit stejné vyšší sazby jako zahraniční dopravci. Část zvýšených nákladů mohou přepravci promítnout do cen svých služeb. Následně se mohou přenést na výrobce, obchodníky a konečné spotřebitele. Dopad však nebude u všech výrobků stejný. Rozhodující bude délka přepravy, hodnota nákladu, podíl mýtného na celkových nákladech a schopnost dopravců vyjednat nové smluvní ceny.
Citelnější dopad může nastat například u stavebních materiálů, zemědělských komodit nebo dalšího objemného zboží s relativně nízkou hodnotou na přepravovanou tunu. U výrobků s vysokou přidanou hodnotou může být vliv podstatně menší. Zde chybí zásadní ekonomické vyhodnocení. Ministerstvo zveřejnilo očekávané příjmy, ale není zřejmé, jaká část dodatečných miliard připadne na zahraniční tranzit a kolik zaplatí doprava sloužící českému hospodářství.
Pokud stát získá další čtyři miliardy korun ročně, nejde pouze o příjem veřejných rozpočtů. Současně jde o dodatečné náklady dopravního sektoru, které se rozdělí mezi dopravce, jejich zákazníky a případně spotřebitele. Skutečný čistý ekonomický přínos proto nelze hodnotit pouze podle částky vybraného mýtného.
Vláda zmrazila dálniční známky, kamionům poplatky zvýší
Politicky významný je rozdílný přístup vlády k osobní a nákladní dopravě. Zatímco kabinet prosadil zastavení automatické valorizace dálničních známek pro osobní automobily, u kamionů připravuje výrazné zvýšení sazeb. Ministr Bednárik již při projednávání zmrazení cen dálničních známek argumentoval tím, že jejich ceny rostly rychleji než mýtné. Vyšší příjmy z nákladní dopravy mají podle něj pomoci nahradit výpadek prostředků určených na silniční infrastrukturu.
Obě opatření však mají rozdílné hospodářské důsledky. Zmrazení dálničních známek snižuje očekávané zatížení motoristů, zatímco zvýšení mýtného může ovlivnit náklady podniků napříč ekonomikou. Vláda by proto měla předložit společné vyhodnocení obou kroků. Nejasný zůstává také předpokládaný dopad na intenzitu tranzitu. Vyšší poplatky mohou některé dopravce motivovat k volbě jiné trasy, nemusí však automaticky znamenat výrazný úbytek kamionů. Pokud české dálnice zůstanou nejkratším nebo časově nejvýhodnějším spojením, dopravci pravděpodobně vyšší mýtné zaplatí. Rizikem je rovněž případné objíždění zpoplatněných komunikací přes silnice nižších tříd.
Zvýšení mýtného může přispět k financování infrastruktury a zohlednění nákladů způsobovaných těžkou dopravou. Jeho účinnost však musí být posuzována podle skutečných výsledků, nikoli pouze podle očekávaného výnosu. Vláda chce od kamionové dopravy získat další miliardy, ale měla by současně vysvětlit, jak velkou část zaplatí zahraniční tranzit a kolik ponese česká ekonomika. Bez takového propočtu zůstává nejasné, zda opatření především omezí levný tranzit, nebo zvýší náklady domácích podniků a nepřímo také spotřebitelů.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Ministerstvo dopravy – Informace o mýtném systému a způsobu výpočtu sazeb; 2. ČT24 – Ministerstvo chce od poloviny příštího roku zdražit mýtné; 3. iDNES.cz – Ministerstvo dopravy navrhuje zvýšení mýtného; 4. ČT24 – Senát umožnil zastavení automatického zdražování dálničních známek
