V Německu sílí tlak na omezení krátkých letů. Návrh by měl vyřešit otázku, jak zacházet s leteckým palivem v době nejistoty. Část politiků chce jasnou změnu. Lety do 500 kilometrů považují za zbytečné. Podle nich mají lidé využívat vlak, pokud existuje rozumná alternativa.
S návrhem přišla spolupředsedkyně Levice Ines Schwerdtnerová. Upozorňuje na riziko nedostatku paliva a zároveň na rozdíly mezi lidmi. „Zatímco rodiny si musí dvakrát promyslet každé euro, manažeři a superbohatí nadále pohodlně létají, často po trasách, které lze snadno urazit vlakem,“ uvedla pro Spiegel.
Kritika míří hlavně na vysokopříjmové skupiny. Schwerdtnerová zdůrazňuje, že nechce nikomu brát dovolenou. Přesto mluví přímo. „Nechci nikomu upírat letní dovolenou, ale všem manažerům bych řekla: Vezměte si svou BahnCard a nasedněte do vlaku.“ Podle ní není přijatelné, aby bohatí dál využívali soukromé tryskáče a spotřebovávali zdroje, které mohou být brzy omezené.
Podobné návrhy už Levice představila dříve. Ve volebním programu pro rok 2025 zazněl požadavek na zákaz letů kratších než 500 kilometrů nebo pět hodin jízdy vlakem. Součástí byl i návrh na vyšší zdanění častého létání. Od pátého letu ročně by si cestující připlatil 200 eur za každý další let. Teď se k těmto plánům vrací s větším důrazem.
Podporu má návrh i u Zelených. Energetický expert Michael Kellner považuje krátké lety i soukromé tryskáče za zbytečné. „Vnitrostátní lety v rámci Německa, i krátké lety do jiných evropských zemí a soukromé tryskáče jsou vzhledem k potenciálnímu nedostatku paliva zbytečné,“ uvedl. Podle něj by se palivo mělo využívat jen tam, kde je to skutečně nutné.
Prioritu mají mít podle něj jiné oblasti. „Nákladní doprava, mezinárodní spojení a záchranné lety by měly mít nejvyšší prioritu,“ doplnil pro německou tiskovou agenturu.
Vláda zatím uklidňuje situaci. Ministryně hospodářství Katherina Reicheová zdůraznila, že zásobování je stabilní. „Bezpečnost dodávek je v Německu zaručena, pro benzín, naftu i petrolej,“ uvedla. Zároveň ale připouští, že není prostor pro lehkovážnost. „Úplně připraveni nejsme, ale nechceme nic uspěchat, budeme jednat s chladnou hlavou,“ dodala.
Vicekancléř Lars Klingbeil upozorňuje, že varování nelze ignorovat. „Varování před nedostatkem musíme brát velmi vážně. Neměli bychom řešit jen ceny, ale i bezpečnost dodávek,“ uvedl.
Německu zatím bezprostřední nedostatek nehrozí. Přibližně 45 procent spotřeby pokrývá vlastní výrobou. Další část získává ze zpracování ropy z Norska, Spojených států a Velké Británie. Zhruba třetina se dováží ze zemí Perského zálivu, zbytek z Nizozemska.
Debata tak míří dál než jen k dopravě. Otevírá otázku, kdo a jak má v době nejistoty využívat omezené zdroje. A právě tady se střetávají argumenty o ekonomice, ekologii i spravedlnosti.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
